Článek
„I když ANO v předvolebních průzkumech lehce oslabuje, naši protivníci z celého rusácko-nihilistického spektra mají pořád dostatečnou většinu pro složení příští vlády. Je třeba dřít, abychom tento trend zvrátili, ne se válet někde na pláži,“ řekl ministerský předseda poněkud expresivně v bezprostřední reakci na ochabující snahu mnoha členů kabinetu.
Situace posléze dospěla tak daleko, že dalšího jednání vlády se zúčastnilo jen torzo ministerského ansámblu. Seznam hříšníků se vine napříč vládní koalicí – rozhodně tedy nejde o klasickou koaliční rebelii, kdy některé menší strany půl roku před volbami s překvapením zjišťují, že se po téměř celé volební období podílely na vládě a teď s tím nechtějí mít nic společného.
Pranýř abecedně: Baxa Martin, Bek Mikuláš, Blažek Pavel, Černochová Jana, Dvořák Martin, Hladík Petr, Jurečka Marian, Kulhánek Petr, Kupka Martin, Lipavský Jan, Ženíšek Marek. Jak vidno, ze sedmnácti členů kabinetu plných jedenáct absentovalo, přičemž Petru Fialovi dodali pouze formální omluvenky (zubař, instalatér, bolení bříška). Premiér se nebývale rozzuřil, použil silnou kletbu „damned“, načež přistoupil k radikálnímu kroku.
„Hledá se zájemce o funkci dosluhujícího ministra. Zn. Jen slušný člověk.“ Na inzerát Úřadu vlády, který vyšel ve všech denících a časopisech, se však přihlásili pouze dva zájemci. Prvním byl David Rath a druhým jakýsi Michal Redl. Premiér Fiala si k oběma adeptům nechal zjistit patřičné informace, neboť ze zaslaných životopisů nebyl příliš moudrý. Vládní detektivové ovšem nepřišli s dobrými zprávami: Rath je prý na peníze a Redl taky. „Tak to ne! Chci do vlády srdcaře!“ reagoval ministerský předseda.
Ministerstvo kultury po kratším přemlouvání vzala dosavadní předsedkyně Poslanecké sněmovny a velká srdcařka Markéta Pekarová Adamová. „Neboj, to dáš! Na kultuře není co zkazit a je to jen na pár měsíců,“ povzbudivě poznamenal premiér ke ztrémované Markétě. Ta svým angažmá umlčela všechny kritiky, kteří jí vyčítali, že se při původním sestavování vlády bála vzít silnou manažerskou funkci.
Nefalšovaným srdcařem se ukázal být – nepřekvapivě – náměstek pražského primátora a šéf bukanýrů Zdeněk Hřib. Když se dozvěděl, že Fiala potřebuje doplnit kabinet, vzal si spacák a pro jistotu, aby mu vysněnou funkci někdo nevyfoukl, přespal u dveří do Strakovy akademie. Pracovitý premiér, který se jako vždy v půl páté ráno dostavil do zaměstnání, pochopil, že Zdendy se prostě už nezbaví, takže mu přiklepl ministerstvo dopravy. V této oblasti Hřib slavil při svém náměstkování v metropoli velké úspěchy.
V současné době zbývá obsadit ještě několik ministerských úřadů. Jelikož však jde o poměrně zanedbatelné rezorty, jako jsou doprava, zahraničí nebo obrana, Česká republika to pravděpodobně „doklepe“ do podzimních voleb bez příslušných ministrů.
