Článek
Můžeme si o Trumpovi myslet ledacos, ale Evropa – respektive Evropská unie – by si hlavně měla zamést před vlastním prahem. Říká se, že jen hlupák opakuje stejné chyby. Když se stal Trump stal americkým prezidentem poprvé, vlastně jsme od evropských představitelů slyšeli totéž, co nyní: Evropa musí být více soběstačná, obranyschopná a vůbec celkově konkurenceschopná. „Trump nám otevřel oči,“ jako by tenkrát i dnes zaznívalo z Bruselu a dalších metropolí starého kontinentu. Hlupákem se ovšem zdá býti nikoli americký volič, nýbrž typický evropský představitel.
Sýček by totiž mohl poznamenat, že evropští lídři si po někdejším sypání popele na hlavu – po prvním Trumpově zvolení – nakonec zřejmě řekli, že jde jen o dočasnou anomálii a že ten excentrický trumpeta po čtyřech letech svého mandátu nenávratně zmizí v propadlišti dějin, načež Spojené státy opět budou Evropu bezvýhradně vojensky bránit, všemožně jí pomáhat a společně rozvíjet všechny ušlechtilé utopie o lepším, novém člověku. Po prvotních nářcích tak tehdy vše zapadlo do starých kolejí. Čekalo se na demokratického prezidenta USA, který posléze opravdu přišel. Svět byl po Bidenově zvolení zase báječný.
Ejhle, Trump je však dnes zpátky a se „svými“ zákonodárci v zádech ještě silnější než dřív. Kromě toho bude kroutit svůj poslední prezidentský mandát. Může tak být vůči evropským spojencům – nebo spíše dlužníkům – velice bezskrupulózní. Koneckonců, už se objevují první náznaky tohoto přístupu, a to ohledně války na Ukrajině.
Médii zveřejněný plán na jakousi nápodobu rozdělení Korejského poloostrova je sice ještě v plenkách, ale na dodržování příměří na příští rusko-ukrajinské hranici a v demilitarizovaném pásmu by měli dohlížet výhradně Evropané, nikoli Američané. Věřím, že pro současné aktéry v Bruselu je to strašlivá představa. Konec legrační a nesmyslné snahy o neustálé vychovávání a polepšování lidí, nýbrž ryze praktická a trochu drsná politika v bytostném zájmu ochrany životů a bezpečí obyvatel Evropy.
Tento text jsem začal přirovnáním a taky ho takto ukončím. Evropa po Trumpově opětovném zvolení prezidentem USA připomíná nejen do naha svlečenou dívku, ale vlastně i pološíleného profesora, který ve svém kabinetu po celá léta bádal nad tím, jak by měla fungovat ideální společnost. Teď ho poslali nakoupit do supermarketu a on se tam, chudák, úplně ztratil.
