Článek
Česká pohraniční města čelí dlouhodobému úpadku, který se projevuje ztrátou obyvatel, slábnoucí podnikatelskou aktivitou a kolapsem klíčových služeb. Přesto stát tento problém včas nezaznamenává ani adekvátně neřeší.
Hlavní důvod je systémový
Srovnání daňových modelů: Německo vs. Česko
V sousedním Německu jsou obce silně motivovány podporovat podnikání, protože přímo inkasují obecní daň z podnikání
Čím více firem ve městě podniká a prosperuje, tím vyšší jsou příjmy městského rozpočtu.
Pokud firma zkrachuje, město okamžitě pocítí výpadek.
Naproti tomu v Česku:
- Všechny firemní daně (DPPO, DPH, velká část DPFO) plynou do státního rozpočtu.
- Města dostávají prostředky zpět podle rozpočtového určení daní (RUD), které se řídí hlavně počtem obyvatel, nikoli výkonem ekonomiky.
- Pokud v Aši zkrachuje továrna, stát to v číslech nevidí – příjmy zůstávají stejné, dokud se nesníží počet obyvatel.
Výsledek? Úspěšnost nebo úpadek místní ekonomiky se v českém systému nijak neprojeví.
Druhý klíčový problém: odliv pracovní síly
Po otevření pracovního trhu Německa v roce 2011 začaly z českého pohraničí ve velkém odcházet celé profesní skupiny. Lékaři, zdravotní sestry, učitelé, prodavačky, kuchaři, řemeslníci, technici i dělníci.
Tito lidé dnes pracují v Německu, odvádějí tam daně, posilují tamní služby a hospodářský rozvoj měst.
V českém pohraničí naopak chybí zdravotní péče, slábne místní obchod, gastronomie a služby, zmenšuje se pracovní trh a tím dále klesá atraktivita regionu pro investory.
Německá města tak profitují dvojnásobně – z českých pracovníků i z daní firem, které díky nim prosperují. Navíc zdravotní služby v Německu českým pacientům češští lékaři poskytnout nemohou, protože by překročili kvóty, které mají pro německé pacienty. Česká města a stát tak nesou pouze nesou náklady.
Krátkodobě je samozřejmě dobře, že lidé z českého pohraničí mohou pracovat v Německu, přináší to příjmy domácnostem i určitou kupní sílu.
Z dlouhodobého pohledu to ale znamená:
- vysávání lidského kapitálu z českého pohraničí
- kolaps místních služeb a oslabení podnikatelského prostředí
- rostoucí závislost českých měst na německé ekonomice, kterou nemohou nijak ovlivnit.
- v okamžiku, kdy přijde otřes německého hospodářství, budou jej česká pohraniční města čelit jako první a nejtvrději — s prázdným pracovním trhem a bez ekonomických nástrojů, jak reagovat.
V této hře hrají česká města pouze se slabými kartami, protože ty silné drží německá strana – a český stát tomu dosud jen přihlíží.
Nejde přitom o výzvu ke zrušení otevřeného trhu, zavření hranic či vystoupení z Evropské unie, ale o správné pojmenování příčin, abychom na ně mohli efektivně reagovat.
Strukturální slepota státu
Stát se pokouší řešit zaostávání pohraničí prostřednictvím dotací, investic do infrastruktury a projektů „na podporu podnikání“.
Tyto kroky však řeší pouze následky, nikoli příčiny.
Hlavní příčinou úpadku je nedostatek lidí na pracovním trhu a nemožnost měst nabídnout potenciálním investorům skutečně motivační pobídky.
Český stát totiž přerozděluje daňové výnosy podle obyvatel, nevidí v číslech, že z pohraničí zmizely klíčové profese a podniky. Ztráta lidského kapitálu se v systému vůbec neprojeví.
Predikce vývoje při pokračující nečinnosti
Pokud stát na tuto situaci nebude reagovat nebo zvolí jen kosmetická, dotačně orientovaná opatření, lze očekávat následující vývoj.
- Demografický kolaps – odchod mladých lidí bude pokračovat, stárnutí populace se dramaticky zrychlí, počet obyvatel některých měst klesne pod kritickou mez udržitelnosti veřejných služeb.
- Kolaps základních služeb – nedostatek lékařů, učitelů, řemeslníků a pracovníků v obchodě povede k uzavírání ordinací, škol a provozoven.
- Ekonomická eroze – firmy nebudou mít pracovní sílu, nové investice se nebudou realizovat, region ztratí podnikatelské zázemí.
- Rostoucí sociální problémy – vyšší nezaměstnanost mezi zbylou populací, nárůst chudoby, kriminality a závislosti na sociálních dávkách.
- Ztráta státní kontroly nad periferií – region se de facto ekonomicky a společensky „odpojí“ od zbytku státu.
- Citlivost na vnější šoky – jakýkoliv hospodářský pokles v Německu se okamžitě a tvrdě přenese do českého pohraničí, které nebude mít žádné vlastní stabilizační mechanismy.
Takový scénář by znamenal nezvratný propad českého pohraničí bez perspektivy rozvoje.
Největší hodnotou je člověk
Český stát potřebuje změnit perspektivu. Přestat měřit úspěšnost regionů pouze podle čerpání dotací a počtu obyvatel.
Je třeba začít sledovat skutečnou ekonomickou aktivitu a dostupnost pracovní síly. Jinak bude propad pohraničí pokračovat, zatímco sousední německá města budou nadále bohatnout z českých lidí a české práce.
Protože peníze rozhodují, ale největší hodnotou, která je vytváří, je člověk. A právě ten z českého pohraničí mizí.
