Hlavní obsah
Věda

Jak tyranosauři ovládli Rusko

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: A. E. Anderson; AMNH (Wikipedia, volné dílo)

Lebka tyranosauřího exempláře AMNH 5027.

Král dravých dinosaurů ovládal během posledních dvou milionů let celý západ Severní Ameriky. Nové paleontologické objevy ale ukazují, že nejspíš ovládal také velkou část východní Asie.

Článek

Obří tyranosauridi byli posledními vrcholovými predátory pozdně křídových ekosystémů severní polokoule.[1] Jejich fosilie dnes známe ze západních oblastí Severní Ameriky a z východní Asie, především pak z Mongolska a Číny. O jejich evoluci v posledních milionech let druhohorní éry toho moc nevíme, zejména proto, že mimo zmíněné oblasti jejich zkamenělé pozůstatky dosud nebyly objeveny, nebo se přinejmenším jednalo o objevy fragmentární a nepříliš informačně hodnotné.[2]

Tuto nepříznivou skutečnost však mění nový objev z ruského Dálného východu, který potvrzuje přítomnost obřích tyranosauridů i v této severovýchodní části eurasijského kontinentu. I když se zatím jedná především jen o objevy fosilních zubů, také tyto zkameněliny dokládají, že tyranosauridi blízce severoamerickému tyranosaurovi byli v této době rozšíření prakticky po celém území východní Asie i západu Severní Ameriky. Stále přitom není jasné, zda se nejslavnější z této dynastie velkých teropodů vyvinul přímo v Laramidii (subkontinent na území současného západu Severní Ameriky) nebo již ve Východní Asii, načež poté emigroval přes jakýsi dočasně vytvořený pevninský most.

K takovému geografickému přesunu by přitom muselo dojít zhruba v době před 70 až 68 miliony let, kdy se král dravých dinosaurů teprve chystal předvést svoji dominanci na území o rozloze tisíců kilometrů čtverečních. Zatím nedokážeme říci s jistotou, zda je T. rex potomkem menších severoamerických tyranosaurinů, jako byl například druh Daspletosaurus horneri nebo spíše potomkem jiných gigantických tyranosauridů z východní Asie, jako jsou zmíněné blízce příbuzné druhy Zhuchengtyrannus magnus (stáří asi 73,5 milionu let) a Tarbosaurus bataar (stáří asi 72 až 69 milionů let).[3]

Nové objevy z dálněvýchodní Amurské oblasti nedaleko čínských hranic by však přece jenom mohly tuto záhadu pomoci objasnit. Možná tyranosauři skutečně kdysi ovládali i velkou část východního území dnešního Ruska. Nálezy dinosauřích fosilií z lokalit Kundur, Blagověščensk a dalších jsou v odborné literatuře popisovány od 80. let minulého století, od počátku tohoto století již pak probíhá souvislejší výzkum (bohužel se ale jedná o značně odlehlou a hůře dostupnou oblast, což značně limituje možnosti komplexního paleontologického výzkumu).[4]

Foto: Vladimír Socha (Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

Model tyranosaura v Přírodopisném muzeu v Londýně.

Jedná se především o sedimenty geologického souvrství Udurčukan, jehož vrstvy slepenců, jílovců a vápenců mají na typové lokalitě mocnost kolem 11 metrů. Již dříve byly odtud popsány fosilní pozůstatky velkých teropodů, kromě nich pak také kachnozobých hadrosauridů, srpodrápých dromeosauridů, vzácně obrněných nodosauridů a dlouhokrkých titanosaurních sauropodů a dále krokodýlovitých plazů, želv a savců.[5] Nově pak byly identifikovány izolované zubní korunky, články prstů nohy a ocasní obratle neznámých velkých tyranosauridů, a to v pěti různých rozeznaných věkových stadiích.

Nedávno publikovaná práce trojice ruských badatelů z Dálněvýchodního oddělení Ruské akademie věd (IGNM FEB RAS) popisuje fosilní materiál, získaný již dříve ze zmíněných lokalit Kundur a Blagověščensk.[6] Zmíněné fosilie byly porovnávány s podobnými zkamenělinami z nedalekých čínských lokalit v oblasti Lung-ku-šan v okrese Ťia-jin na území blízké provincie Chej-lung-ťiang, přičemž jednotlivé kosterní elementy jsou si napříč zde objevenými taxony značně podobné co do velikosti i tvaru. Je tak docela dobře možné, že se jednalo o zástupce stejných druhů tyranosauridů.

V obou případech máme co do činění s fosilními pozůstatky velkých tyranosauridních teropodů, možná také přímých předků hrozivého tyranosaura. Nejdelší objevené korunky fosilních zubů mají délku kolem 10 centimetrů, jiné jsou však i výrazně menší. Nepochybně se tedy jedná o fosilie mnoha exemplářů různé velikosti a věku, od malých mláďat o velikosti dospělého člověka až po obry o hmotnosti slona afrického.[7] Máme tedy před sebou skromné a zatím nepříliš početné pozůstatky celých populací velkých tyranosauridů, obývajících ruský Dálný východ na samém konci křídy.

Jisté je, že tito velcí draví dinosauři z oblasti Zejsko-burejské nížiny zde žili v období nejpozdnější křídy (asi před 70 až 66 miliony let) a patří tak k zástupcům vůbec posledních známých dinosaurů v této části svět.[8] Byli nejspíš značně početní a představovali nepochybně dominantní predátory svých ekosystémů. Některá novější datování nicméně ukazují, že sedimenty tohoto souvrství jsou patrně o trochu starší než ta severoamerická, což ještě více nasvědčuje možnosti, že tyranosaurus měl východoasijské kořeny.[9] Hlavní potravou amurských tyranosauridů byli kachnozobí dinosauři, jako byl Amurosaurus riabinini nebo Olorotitan arharensis.[10] Více nám o těchto asijských příbuzných tyranosaurů prozradí snad až další objevy na ruském Dálném východě.

---------

Odkazy:

---------

1) Hurum, J. H.; Sabath, K. (2003). Giant theropod dinosaurs from Asia and North America: Skulls of Tarbosaurus bataar and Tyrannosaurus rex compared (abstract). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 161–190.

2) Loewen, M. A.; Irmis, R. B.; Sertich, J. J. W.; Currie, P. J.; Sampson, S. D. (2013). Evans, D. C. (ed.). Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLoS ONE. 8 (11): e79420. doi: 10.1371/journal.pone.0079420

4) Bolotsky, Y. L.; Kurzanov, S. K. (1991). [The hadrosaurs of the Amur Region.] In: [Geology of the Pacific Ocean Border]. Blagoveschensk: Amur KNII. 94-103. [rusky]

5) Lauters, P.; Bolotsky, Y. L.; Van Itterbeeck, J.; Godefroit, P. (2008). Taphonomy and Age Profile of a Latest Cretaceous Dinosaur Bone Bed in Far Eastern Russia. PALAIOS. SEPM Society for Sedimentary Geology. 23 (3): 153–162doi: 10.2110/palo.2006.p06-031r

6) Bolotsky, I. Y.; Ermatsans, I. A.; Bolotsky, Y. L. (2021). Tyrannosaurid remains (Dinosauria: Tyrannosauridae) from localities in Blagoveshchensk and Kundur (Amur Region, Russia) (PDF). Biota and environment of natural areas. 2021 (2): 49-70. doi: 10.37102/2782-1978_2021_2_5

7) Erickson, G. M.; et al. (2004). Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs. Nature. 430 (7001): 772–775. doi: 10.1038/nature02699

8) Godefroit, P.; Bolotsky, Y. L.; Lauters, P. (2012). Joger, U. (ed.). A New Saurolophine Dinosaur from the Latest Cretaceous of Far Eastern Russia. PLoS ONE. 7 (5): e36849. doi: 10.1371/journal.pone.0036849

9) Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports. 6: 20252. doi: 10.1038/srep20252

10) Godefroit, P.; Lauters, P.; Van Itterbeeck, J.; Bolotsky, Y.; Bolotsky, I. Y. (2011). Recent advances on study of hadrosaurid dinosaurs in Heilongjiang (Amur) River area between China and Russia. Global Geology. 2011 (3).

---------

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz