Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?

Vývojově vyspělým teropodním dinosaurům se na konci období křídy začaly povážlivě zvětšovat mozky. Tento trend je v paleontologickém záznamu dobře pozorovatelný, zejména u takzvaných deinonychosaurů („srpodrápých“ dinosaurů). Tento prostý fakt postačil k tomu, že početná skupina milovníků konspiračních teorií zahrnula do svých představ také dávné obyvatele naší planety. Dinosauři podle nich vytvořili první skutečnou vyspělou civilizaci v  dějinách. Dosáhli prý takového kulturního, technologického a vědeckého rozmachu, že se o tom lidem ve 21. století může jenom zdát. Začali upravovat svůj genom, létat ke hvězdám a dokonce i teraformovat jiné planety a jejich měsíce. Potom se ale něco pokazilo, nejspíš se dvě znepřátelené dinosauří frakce či státy dostaly do těžkého sporu a ten ke své smůle vyřešily totální jadernou válkou.

Po vyspělé civilizaci moderního typu tak nezbylo nic, pouze tlející ruiny a několik zkamenělin, se kterými si „seriózní“ vědci nevědí rady. Zastánci těchto teorií jdou dokonce tak daleko, že podezřívají paleontology z úmyslného klamání veřejnosti a „uklízení“ nepohodlných artefaktů z období křídy. Dinosauři prý disponovali nejmodernější technikou, která předběhla tu lidskou o  66 milionů let a měli našlápnuto k dobývání okolního vesmíru. Dosud prý v  jisté vzdálenosti od Země obíhají trosky jejich družic a opuštěných vesmírných lodí. Tajná společenství vědců a politiků se zase pravidelně schází, aby předávala dál střípky neuvěřitelně pokrokové učenosti, kterou jim zanechali dinosauři před svým zánikem. Podobné představy jsou však spíše směšné než zábavné.

Nejbizarnější teorie dokonce mluví o tom, že než se inteligentní dinosauroidi odebrali na geologickou věčnost, stihli ve svých biologických laboratořích pozměnit genovou manipulací malé pra-primáty, kteří se pak po několika desítkách milionů let díky jejich zásahům vyvinuli až v člověka. Jak půvabné, šokující a zcela nesmyslné zároveň! Jaká je ale skutečnost? Opravdu se mohli dinosauři vyvinout v bytosti schopné vytvořit cosi na způsob civilizace? Představa, že by i jiné bytosti než lidé byly schopné složitého uvažování, tvorby kultury a civilizace v užším smyslu i vývoje do podoby technicky vyspělé společnosti je velmi lákavá a dráždivá. Naše fantazie ostatně podobnými bytostmi doslova překypuje – zejména se jedná o hypotetické mimozemské civilizace nebo kultury z  jiných, fantastických světů (především žánr fantasy).

Málokdo se ale zamýšlí nad tím, zda nějaká podobná civilizace nemohla osidlovat naši planetu již kdysi dávno, v hlubinách geologického času. Co kdyby se vysoce inteligentní druhy objevily a vzkvétaly dávno před tím, než se naši předkové v pliocénu a pleistocénu poprvé zbavili ocasů, napřímili se a započal razantní růst jejich mozkoven? Mohli snad vytvořit civilizaci již dávní savci nebo archosaurní plazi v době druhohor? Přímo v éře dinosaurů? Mohli být tou inteligentní formou samotní dinosauři, resp. jedna jejich vývojová větev? To se s naprostou jistotou asi již nikdy nedozvíme, ale můžeme si na tomto místě aspoň trochu zaspekulovat.

Jisté je, že pokud se vysoce inteligentní bytost mohla z druhohorních dinosaurů vyvinout, pak to téměř s jistotou musel být zástupce teropodních dinosaurů z příbuzenstva deinonychosaurů. Někteří z těchto dravých dinosaurů disponovali dopředu napřímenýma očima, relativně velkou mozkovnou, předními končetinami s uchopovací funkcí (přítomnost tzv. vratiprstu) a  tendencí k průběžnému zvětšování mozkovny (je ovšem otázkou, kterých částí mozku se toto zvětšování objemu přednostně týkalo). K  výraznému zvětšení mozku dochází jen ve zvláštních případech, kdy je k dispozici dostatek potravy a kyslíku i dlouhý čas pro fyziologický rozvoj. Zejména koncový mozek je extrémně náročný na přísun živin a energie.

Dinosauři přesto inteligentní formy s jistým stupněm kultury a civilizace vytvořili, a příklady vidíme i ve svém bezprostředním okolí. Jsou to samozřejmě chytří ptáci ze skupiny krkavcovitých (například havrani, vrány, sojky), papouškovitých (nestor kea, žako) a někteří další. Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides) umí dokonce v laboratorních podmínkách vyrábět nástroje! Etologové dnes upozorňují, že pejorativní úsloví „ptačí mozeček“ už ani zdaleka neplatí – vždyť mnozí ptáci patří mezi nejinteligentnější živočichy současnosti vůbec. Ale vraťme se ještě k inteligentním dinosaurům druhohorní éry – pokud by skutečně existovali, našli bychom po nich vůbec nějaké stopy?

Na tuto otázku není snadná odpověď. Nevíme ani s jistotou, co by zbylo za desítky milionů let po nás. Jisté je jen tolik, že většina nových budov a infrastruktur by se se zánikem člověka rychle rozpadla a dezintegrovala. Existuje předpoklad, že přibližně za 500 let by všechna města byla již porostlá vegetací a za další tisíce let by mohla většina budov a jiných objektů zmizet pod nánosy bahna, prachu a rostlinstva. Nejdéle by paradoxně vydržely ty nejstarší objekty – kamenné monumenty, katakomby a jeskyně nebo výrobky z kvalitní oceli. Pokud by dávní dinosauři využívali nástroje řekněme na úrovni doby kamenné, vůbec bychom se to nejspíš nedozvěděli. Úlomky pazourku, dřevěné louče nebo zbraně a nástroje z kostí už by totiž po tak dlouhé době nebyly odlišitelné od běžného geologicko-paleontologického záznamu.

Je také velkou otázkou, co přesně rozumíme pod pojmem „civilizace“: hypotetičtí dinosauroidi by mohli mít zcela jinou společenskou strukturu, rituály a preferované artefakty, možná by dokonce nevyráběli žádné skutečné předměty nebo zbraně. Existuje ale jeden velký argument proti možnosti existence vysoce vyspělé dinosauří civilizace. Tím je nepřítomnost náznaků po dolování a hornických činnostech jako takových. Je totiž téměř jisté, že dinosauří civilizace by stejně jako ta naše potřebovala od jisté fáze svého vývoje cenné kovy pro výrobu staveb a nástrojů. Absence železných rud a dalších kovů v jistých vrstvách by mohly být indikátorem přítomnosti civilizace – další jsou pak například odpadové jámy, rozsáhlé úpravy někdejšího terénu a podobně.

Pravdou je, že tyto drobné změny by se za dlouhou dobu v geologickém záznamu velmi špatně hledaly a byly by často na hranici detekovatelnosti, přesto by mělo být možné je objevit. Ostatně máme k dispozici i vzácné nálezové situace hnízdících dinosaurů a jejich hnízdních kolonií, pravděpodobných hnízdních úkrytů a dalších ekologických scenérií. Čím dál častěji také objevujeme kvalitně zachované otisky dinosauří kůže nebo peří. Fantastové prohlašují, že bychom jednou mohli objevit třeba otisky dinosauří pokožky s obtisknutou tkaninou oděvu nebo třeba kostru s vetknutým vražedným hrotem kopí. Zde už ale přesahuje vědu žánr sci-fi a nacházíme se na půdě prachsprostých spekulací a domněnek. Netušíme, zda dinosauři skutečně mohli vyvinout vlastní civilizaci, ačkoliv je to velmi nepravděpodobné. Je ale jisté, že by se nejednalo o technologicky vyspělou společnost na úrovni lidstva v 21. století.