Hlavní obsah
Věda

Proč bychom neměli používat pojem „političtí dinosauři“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Vladimír Socha

Modely dinosaurů v životní velikosti patří k oblíbeným atrakcím (zde polský JuraPark Krasiejów). O samotných dinosaurech však stále převažují chybné představy a výrazem nesprávného pohledu je i pojem „politický dinosaurus“. Snímek: Vladimír Socha.

23. 1. 0:00

Když někoho označíme za „politického dinosaura“, míníme tím, že jde o politika, který není schopen sebereflexe a dalšího (pozitivního) vývoje. Jedná se ale o nepochopení toho, jakou skupinou organizmů druhohorní dinosauři ve skutečnosti byli.

Článek

Jen málo témat je tolik zatíženo zastaralými názory jako druhohorní dinosauři. Je již tak nějak v lidské povaze zjednodušovat a zobecňovat věci, které dostatečně nechápeme nebo o nich nemáme jasnou představu. Právě proto vznikají často klišé, která jsou tím více tradována, čím méně se vlastně podobají realitě. Některé z těchto omylů byly se mezi lidmi šířily především v době počátků „dinosauří horečky“ v 19. století, jiné bohužel přetrvávají až do dnešní doby. Pojďme si tedy přiblížit pět nejčastěji tradovaných omylů, které jsou v obecném povědomí spojované s dinosaury. Samotné „politické dinosaury“ si přitom ponechme až na konec.

1. Všichni pravěcí plazi byli dinosauři

Plazi vznikli již v prvohorní periodě karbonu, před více než 300 miliony lety. Ještě před koncem období prvohor se pak v následujících 50 milionech let vyvíjeli v množství různých vývojových linií, mezi kterými nechyběli velmi bizarní tvorové, jako byli Dimetrodon, Edaphosaurus, Scutosaurus nebo třeba Estemmenosuchus. Přestože tito permští a raně triasoví vývojově „starobylí“ plazi (pelykosauři, therapsidi, synapsidi a další) dinosaury vzdáleně připomínali, nebyli s nimi blízce příbuzní a mnozí z nich dokonce vymřeli dřív, než se první dinosauři na této planetě vůbec objevili. Někteří z těchto starobylých plazů (tzv. savcovití plazi) jsou dokonce vývojově příbuznější archaickým savcům (a tedy i nám) než dinosaurům. Ani létající ptakoještěři nebo tzv. mořští plazi (mosasauři, plesiosauři a ichtyosauři) mezi dinosaury nepatřili.

2. Všichni dinosauři žili ve stejné době

Na mnoha ilustracích i v četných starších filmech bývají společně zobrazovány různé druhy dinosaurů, které od sebe ve skutečnosti dělily celé desítky milionů let. Mnohokrát se například opakuje scéna, ve které spolu bojují Tyrannosaurus se stegosaurem. Ve skutečnosti však tyto dva dinosauří rody oddělovala doba delší, než činí časový úsek mezi tyranosaurem a námi. Zatímco populární „obrněný“ Stegosaurus obýval území Severní Ameriky a zřejmě i dnešní západní Evropy na konci jurského období (zhruba před 155 až 150 miliony let), dravý „král“ dinosaurů žil až na samotném konci následujícího křídového období, tedy o celých 80 milionů let později! Doba, která uběhla od vyhynutí mladšího z obou zmíněných rodů do současnosti, je přitom o celých 14 milionů let kratší. Dinosauři vládli pevninám naší planety skutečně nepředstavitelně dlouhou dobu.

Foto: Vladimír Socha

Lebka obřího masožravého dinosaura druhu Tarbosaurus bataar, žijícího v pozdně křídovém Mongolsku a Číně a blízce příbuzného slavnému severoamerickému tyranosaurovi. Dnes už tyto obří predátory nepovažujeme za tupá a pouhým instinktem vedená stvoření. Naopak víme, že se jednalo o relativně inteligentní a evolučně úspěšné tvory. Autor snímku: Vladimír Socha, 2007 (původní expozice Národního muzea v Praze).

3. Savci se objevili až po vyhynutí dinosaurů

Dlouhou dobu panovala domněnka, že savci se jako „dokonalejší“ tvorové objevili až po vyhynutí dinosaurů na počátku třetihorní éry, která představovala počátek skutečného novověku života na naší planetě. Skupina obratlovců, do které patříme i my lidé, měla v myslích vědců osídlit až nové ekosystémy, zbavené „neživotaschopných“ plazích monster. Teprve postupem doby byly objeveny nezpochybnitelné savčí fosilie také v druhohorních vrstvách. Brzy bylo jasné, že primitivní savci byli současníky dinosaurů. Dnes již víme, že savci nejenom sdíleli ekosystémy s dinosaury, ale objevili se dokonce v téměř stejné době. Savci tedy žili téměř po celou dobu existence neptačích dinosaurů, a co je nepochybně zajímavé – v ekologické konkurenci s nimi zpočátku úspěšní nebyli. Přežívali celých zhruba 150 milionů let v podobě drobných tvorů dosahujících velikosti kočky (s výjimkou křídových rodů RepenomamusDidelphodon s rozměry jezevce). Drobní savci nemohli dinosaurům různých velikostních kategorií a ekologických adaptací konkurovat v denní době, proto se zřejmě brzy specializovali na soumračný a noční život oportunistických hmyzožravců a všežravců.

4. Pravěký člověk a dinosauři se mohli setkat

Dalším z dříve často tradovaných omylů, které byly poněkud nešťastným způsobem ztvárněny i ve filmové tvorbě, je setkání pravěkého člověka a neptačích druhohorních dinosaurů. K tomu však nikdy dojít nemohlo. Nejmladší nesporné fosilní nálezy dinosaurů pocházejí z vrstev starých 66,0 milionu let. Naproti tomu první člověku podobné bytosti se objevují v Africe koncem třetihorního období miocénu, tedy někdy před 7 miliony let (raný hominid Sahelanthropus tchadensis). Nejstarší fosilie prvního zástupce našeho biologického rodu Homo habilis jsou pak ještě podstatně mladší (asi 2,4 milionu let). I ty nejstarší známé lidské bytosti tedy dělí od neptačích dinosaurů propast geologického času dlouhá téměř šedesát milionů let, která naprosto vylučuje možnost jakéhokoliv vzájemného setkání obou skupin.

5. Dinosauři byli pouhým omylem evoluce - proto političtí dinosauři!

Jde o jeden z největších a bohužel také nejhouževnatějších omylů, který se o dinosaurech opakovaně traduje. Zastaralé názory na evoluční význam této nesmírně úspěšné skupiny obratlovců se bohužel stále udržují i v učebních osnovách základních a středních škol. I přes doslova ohromující vývoj našich znalostí o dinosaurech v posledních desetiletích se v  obecné veřejnosti dosud udržují názory poplatné stavu vědeckého poznání existujícího minimálně před půl stoletím. Ilustrují to taky neodpovídající přirovnání typu „tupý jako dinosaurus“ nebo naprosto směšná představa, že „Brontosaurus zaznamenal bolest až ve chvíli, kdy si jeho ocas už opékali pralidé“. Podobné hlouposti bohužel ještě více zatemňují vědecky již dávno prokázaná fakta, která značná část nepoučené veřejnosti dosud nereflektuje. Paradoxní přitom je, že pravdou je přesný opak. Z určitého hlediska můžeme dokonce směle prohlásit, že dinosauři jsou nejúspěšnější skupinou obratlovců, která se v historii naší planety objevila. Pokud tedy někoho označíme za „politického dinosaura“, je to vlastně veliká pochvala!

Počítáme-li mezi dinosaury i dnešní ptáky (což bychom měli), prodlouží se doba jejich existence na neuvěřitelných 245 milionů let, z toho zhruba tři čtvrtiny této doby tvořili dinosauři dominantní složku pevninské megafauny a ve zbývajícím období až doposud pomyslně ovládají oblohu. Savci mohli nahradit dinosaury až po jejich definitivním vyhynutí na přelomu druhohor a paleogénu před 66 miliony let, jejich nástup tedy umožnila spíše náhoda než nějaká výrazná kvalitativní biologická výhoda. Ať už tedy budeme posuzovat druhohorní dinosaury jakkoliv, jejich dřívější zastaralé pojetí je dnes zcela neudržitelné. Za evoluční „omyly“ je totiž nemůžeme označovat o nic více než náš vlastní biologický druh.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz