Článek
Jak jsem v úvodu psala, často vzpomínám na svoji babičku. Byla pro mne máma, táta a celičký svět. Naučila mě vařit, péct a hlavně chovat se slušně. Mnohdy jsme to neměli vůbec snadné. Když se matka potřetí vdala a porodila syna, dělali jsme služku, uklízečku, kuchařku a spoustu dalších prací, které si na nás matka vymýšlela. My jsme se ale vůbec nevzdali. Spolu jsme byly silné, jako dub. Když jsme měli vše hotové, jezdily jsme do Alšovic k nejstarší babiččině dceři a tam jsem poznávala, lásku, klid a pohodu. Byly to opravdu báječné časy. V příštím díle, budu vyprávět, co a jak jsme zažívali, když jsme měli volno a jak jsme se dokázali radovat z každého dne.
