Článek
Poslední objev Webbova teleskopu mě přiměl k pokusu uspořádat všechny mně známé objevy tak, aby byly vysvětlitelné. V místech vesmíru, kde měly být, se zpožděním 14 miliard let, vidět následky velkého třesku, jsou vidět vyspělé galaxie podobné naší. Také se podařilo vyrobit antihmotu a zjistilo se, že padá dolů. Webbův dalekohled již musel využít infračervené záření.
Pro vysvětlení jsem se vrátil ke staré zavrhované Newtonově teorii. Aby to nevypadalo jako hypotéza nebo fantazie, snažil jsem se to zpracovat formou teorie. Teorii jsem nazval teorií přitlačivosti. Je jednoduchá a uklidňující.
Teorie přitlačivosti.
Nové a pravděpodobné uspořádání vesmíru.
Temná energie je energií temné hmoty.
Potvrzením je gravitace, ale ne jako přitažlivost, ale jako přitlačivost.
Platí zákony o zachování hmoty a energie. Energie je vlastností hmoty.
Ve vesmíru probíhá koloběh hmoty.
Pokud nebude objeven konec vesmíru, je nutno jej považovat za nekonečný.
Každé vlnění a záření slábne a v určité vzdálenosti překoná zeslabení naše pozorovací schopnosti.
Tato teorie lehce projde Overtonovým oknem. Neobsahuje nic nemožného, ani nepochopitelného, pouze některé procesy neznámé a nepoznatelné.
Obecná teorie relativity i kvantová teorie nechávají dost věcí nedořešených a nepochopitelných. Vycházejí z toho, co všechno víme, nebo se domníváme vědět a zatím všechno nepoznáme nikdy. Zkusme se vrátit k zákonu o zachování hmoty a vymyslet si koloběh hmoty ve vesmíru. Neomezit se nepřekonatelností rychlosti světla pro hmotné částice, brát světlo jako vlnění, tedy kmitání, hmotných částic, které průchodem hmotou mění vlastnosti.
Třeba takto:
Temná hmota je tvořena hmotnými částicemi tak malými, že nejsme schopni je zjistit. Pohybují se rychlostmi, které nejsme schopni měřit. Dohromady ale máme temnou energii. Způsobem, který neznáme, vznikají vzájemným působením, z některých těchto částic, atomy. Ta velká energie se v atomech zakonzervuje. Z atomů vzniknou molekuly, prach, mlhoviny, hvězdy, galaxie až Obří oblouky. Dál ještě nikdo nedohlédl.
Při velké koncentraci hmoty v černých dírách, které jsou pravděpodobně v každé galaxii a taky při srážce neutronových hvězd, dojde k rozpadu hmoty, včetně částic atomů, na ty původní částice a k vystřelování do vesmíru.
„Vesmír je jen jeden, je nekonečný, a nemůže dělat nic jiného, než že právě je“ (Stephen Hawking, když mu bylo 41 let).
Ty velmi malé, velmi rychlé částice zaplňují celý vesmír, pohybují se všemi směry, tlačí na známou hmotu dynamicky ze všech stran, procházejí hmotou, ale předají jí velmi malou část své energie. Podobně jako známé neutrino. Tím mezi dvěma tělesy vznikne částečné odstínění a jsou tlačena k sobě. Poznatelným důkazem toho je gravitace.
Tato teorie může vysvětlit, nebo vyvrátit, hodně jevů, např. gravitaci, velký třesk, rudý posun, rozpínání vesmíru, černé díry, nepřekonatelnost rychlosti světla, ohyb světla velkou hmotou, temnou hmotu, temnou energii, gravitační vlny, tajemné záblesky z vesmíru, Higgsův boson a zjištění vyspělých galaxií na hranici viditelného vesmíru. To dává mnoho prostoru pro vědecký výzkum.
