Článek
Červnová konference NATO v Haagu se nesla v duchu triumfálního vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten své spojence dotlačil k přijetí závazku zvýšit do roku 2035 své výdaje na obranu na více než dvojnásobek.
Vzhledem k tomu, že členské státy NATO patří zároveň k ekonomicky nejsilnější zemím světa, je závazek vyčlenit na obranu 5 % HDP gigantický a takřka mu minimálně absolutními výdaji nelze konkurovat.
NATO by v současnosti vydávalo na obranu čtyřikrát víc, než tvoří celkové HDP ČR
Aktuální výdaje členských států NATO na obranu tvořily v roce 2024 souhrnně více než 485 miliard USD ročně (v cenách roku 2021), což odpovídá v průměru přibližně 2,02 % jejich HDP.
Pokud by již v roce 2024 dosáhly členské státy na v budoucnu požadovaných 5 % výdajů HDP na obranu, vycházelo by to na více než 1,2 bilionu USD. Tedy na neuvěřitelných 26,4 bilionu Kč. To je pro zajímavost více než čtyřikrát víc, než tvoří celé HDP České republiky v roce 2024.
Český statistický úřad sice zatím nezveřejnil přesnou konečnou částku za rok 2024, ale podle dostupných údajů a odhadů lze vycházet z hodnoty kolem 6,5 bilionu Kč. O rok dříve to bylo 6,4 bilionu Kč.
Rusko a Čína by svými výdaji propastně zaostávaly
Jak na tom byli s výdaji v roce 2024 hlavní konkurenti Rusko a Čína? Ruské výdaje se v roce 2024 zdvihly přibližně o 38 % a výdaje tak dosáhly přibližně 149 miliard USD (148,967 mld. USD). Čína v roce 2024 vynaložila na obranu 235 miliard USD.
Dohromady se tedy nedostaly na 400 miliard, což bylo výrazně méně i k aktuálním výdajům států NATO na obranu. V případě navýšení HDP NATO na schválených 5 procent, by pak byl rozdíl ve výdajích naprosto markantní.
Výdaje na obranu v Rusku přitom již tento rok dosáhnou 7,5 % HPD. Prostor na závody ve zbrojení má tedy Rusko značně omezené. Opakem je Čína, která vydává ročně na obranu „jen“ 1,5 % HDP.
