Článek
Není to přitom arabská menšina, ale ortodoxní Židé, jejichž stoupající podíl na populaci zásadně ohrožuje sekulární principy státu Izrael.
Porodnost hlavních skupin populace v Izraeli
Za vším lze hledat vysokou porodnost ortodoxních Židů. Jak uvádí server erausiareview.com průměrný počet dětí na ženu je aktuálně kolem 6,5 a nijak zásadně se nemění.
Oproti tomu u arabské menšiny k prudkému poklesu porodnosti, když v 70. letech tvořila až 8 dětí na ženu, zatímco v současnosti je kolem 3 a stále klesá.
Tím se skoro dostávají na úroveň porodnosti sekulárních Židů, která se ohybuje těsně pod hranici 2,5 dítěte na ženu.
Sekulární Židé ztratí většinu ve státu
Ze všech údajů vyplývá, že populace Izraele prudce roste. Zatímco nyní zde žije kolem 10 milionů obyvatel, v roce 2050 by se při zachování stávajících trendů měla navýšit na 15-16 milionu.
Podstatnou skutečností je, že sekulární a tradiční Židé ztratí absolutní většinu v populaci. Zatímco nyní tvoří zhruba 60% obyvatelstva, v roce 2050 by jejich podíl klesl někam mezi 40% až 50% populace.
Většinu ve státu by tak již za 25 let tvořili ortodoxní Židé (aktuálně 12 % v roce 2050 až 30 % populace) a arabská menšina (její podíl zůstane přibližně stejný jako nyní na 25% populace).
Voličské preference jednotlivých populací
Tato změna se již nyní projevuje v celé řadě oblastí. Na jednu stranu jsou vzhledem k rostoucí populaci představitelé státu nuceni snažit se zapojit populaci ortodoxních Židů do chodu státu včetně dříve nemyslitelné vojenské služby, na straně druhé musí čím dál tím víc brát v potaz postoje stran, které tuto skupinu zastupují.
Zatímco sekulární Židé volí tradičně na poli pravice/levice a i arabská menšina projevuje značnou ochotu volit arabské sekulární strany či Stranu práce, která na své kandidátky staví arabské kandidáty, ortodoxní Židé takřka kompletně volí náboženské strany jako je Sjednocený judaismus tóry.
Tyto strany ortodoxních Židů prosazují více náboženské politiky, například dodržování šabatu a náboženských pravidel ve státním životě a jsou výrazně protipalestinské. S růstem vlivu ortodoxní populace mají tyto strany významný vliv v Knesetu a čím dál častěji jsou součástí vládních koalic
Vlivy na domácí politiku
Odráží se to pak v postoji k sousedním muslimským státům i vlastní arabské menšině. Ta byla ve všech válkách, které Izrael v posledních dekádách absolvoval většinově loajální ke státu Izrael, přesto byl v roce 2018 schválen deklarativní zákon, který z nich činí defacto občany druhé kategorie.
Jeruzalém je podle nového základního zákona hlavním a nedělitelným hlavním městem Izraele
V uvedeném zákoně nazvaném Základní zákon: Izrael – národní stát židovského lidu, se explicitně praví že Izrael je národním státem Židovského národa a arabština ztratila status oficiálního jazyka, kterým zůstala pouze hebrejština. Zároveň je v něm uvedeno, že zakládání židovských osad, které jsou dle mezinárodního práva nelegitimní , je životním zájmem židovského národa.
Quo vadis, Izrael?
Vyhlídky pro uchování demokratického rázu státu Izrael jsou vzhledem k demografickému vývoji pochybné. V případě, že se nic nezmění bude nejsilnější stranou v Knessetu do několika let náboženská strana ortodoxních Židů, pro kterou bude prosazování náboženských idejí vysoce nad prosazováním demokratických principů pro všechny občany státu.
V podstatě jediným způsobem, jak tuto stranu odstavit od vlády (což samo o sobě by vyvolalo značné napětí), by bylo spojení hlavních pravicově orientovaných sekulárních stran s levicovou Stranou práce a arabskými sekulárními stranami. To, co se zdá nyní krajně nepravděpodobné, může být časem jediná možnost, jak uchovat demokratické základy Izraele. Výsledek je ovšem krajně nejistý.
