Článek
Bývalý předseda české vlády v letech 1990-1992 v rozhovoru pro Seznam zprávy prohlásil, že vinu na okupaci Československa nesl velkou vinu prezident Edvard Beneš. „Mnichov probíhal zcela jinak, než jsme si mysleli a většinou stále myslíme,“ uvedl Pithart.
Zrada a protiústavní chování Edvarda Beneše?
Pithart v tomto tvrzení vychází z existence tzv. pátého plánu, jehož existenci širší veřejnosti odhalil Český rozhlas teprve nedávno.
Beneš si podle nových informací v době krize dva týdny před Mnichovem (29. 9. 1938) k sobě ministra sociální péče Jaromíra Nečase a během ní mu předal plánek s mapou republiky, na níž byly vyznačeny části území, na nichž žily 2 miliony Němců a kterých by se Československo bylo ochotno dobrovolně zřeknout.
Jaromír Nečas měl být touto intrikou za zády vlády i parlamentu naprosto konsternován, ale vzhledem k loajalitě k Benešovi s tímto tajným plánem odletěl za bývalým francouzským premiérem Leonem Blumem. Od něj se pak Benešův návrh dostal k francouzskému premiérovi Daladierovi a britskému premiérovi Nevillu Chamberlainovi.
Podle Pitharta nebylo nabídnuté území ve skutečnosti příliš velké. Jednalo se o 6 tisíc čtverečních kilometrů, ale jednalo se o narušení principu ani metr území hitlerovskému Německu. „Takže oběma se toho 14. září 1938 nesmírně ulevilo, že ta zrada nebude na nich, ale na Benešovi. Že oni budou mít při jednání s Hitlerem o míru čisté svědomí,“ uzavřel Pithart s tím, že se jednalo jednalo jednoznačně o velezradu, dle tehdejší Ústavy mohl prezident či vláda hranice republiky měnit jen se souhlasem Parlamentu.
Benešova koncepce zahraniční politiky selhala
V rozsáhlém rozhovoru pro Seznam zprávy Pithart, v němž rozsáhle demýtizuje roli Edvarda Beneše, uvádí, že důsledkem tohoto činu byla i jeho následná povolnost vůči Stalinovi.
Tragédií podle něj pro celé Československo i pro Beneše osobně byl fakt, že od ledna 1919 až do února 1948 řídil jako jediný zahraniční politiku republiky.
Ať již v roli ministra zahraničí, premiéra a nakonec i prezidenta. Nemohla tak vzniknout žádná jiná koncepce zahraniční politiky než ta jeho, založená na komplikovaném systému osobních vazeb. Tato politika pak v roce 1938 naprosto i dalším Benešovým přičiněním selhala.
