Článek
Sama Bardotová by chtěla být podle francouzských médií pohřbena právě na zahradě své vily.
Přála si jednoduchý pohřeb s dřevěným křížem v zahradě svého domu v Saint-Tropez poblíž zvířecího hřbitova, aby se vyhnula davům u hrobů rodiny na místním hřbitově.
Toto přání je plně v souladu s životem hedečky, která se stala legendou, přestože svou filmovou kariéru uzavřela již ve 39 letech.
Rebelská kráska, známá jako „BB“, prošla cestou od sexsymbolu k vášnivé aktivistce za práva zvířat, jejíž život byl plný slávy, vášní i kontroverzí.
Mládí a kariérní vzestup Briggite Bardotové
Narodila se 28. září 1934 v Paříži v buržoazní rodině, kde se v dětství věnovala baletu.
Hereckou kariéru zahájila v 18 letech filmem Le Trou normand (1952), ale mezinárodní slávu jí přinesla až role provokativní Juliette ve filmu …a Bůh stvořil ženu (1956) od Rogera Vadima, jejího prvního manžela.
Další filmy jako Pravda (1960), Pogarda (1963) nebo Zatracená holka (1956) z ní udělaly sexuální symbol éry, ovlivňující módu i společenské normy.
Čtyrikrát vdaná se stovkami milenců
Brigitte Bardot byla čtyřikrát vdaná. S hercem Jacquesem Charrierem měla jediného syna Nicolase, s nímž měla však napjaté vztahy. Štěstí našla nakonec až s Bernardem d’Ormale, s nímž žila v ústraní.
V mládí žila velmi uvolněným stylem života se stovkami milenců, později se však potýkala s depresemi, pokusy o sebevraždu a rakovinou prsu, kterou překonala bez chemoterapie.
Jejíí společenské názory byly s postupem času, čím dál tím radikálnější. Podporovala práva zvířat skrz vlastní nadaci, prosadila „zákon Bardotové“ proti krutým jatům a úspěšně bojovala proti kožešinám.
V pozdějších letech šokovala výroky proti imigraci, islámu a multikulturalismu – pětkrát byla pokutována za rasovou nesnášenlivost, kritizovala rituální zabíjení zvířat muslimy či označila obyvatele Réunionu za „divochy“.
Podporovala protestní hnutí žluté vesty, francouzskou krajní pravici a několikrát se vyjádřila proti hnutí Black Lives Matter.
Zdroje: CNN Prima News, Seznam zprávy, Deník N
