Článek
Vlastník nemovitosti s ní může naložit podle svého uvážení a darovat ji třeba jen jednomu z potomků, jak potvrzují i informace na serveru Banky.cz.
Sourozenci nemají nárok na vyplacení
Záleží přitom komu daná nemovitost patří. Pokud dům patří výhradně jednomu rodiči, nepotřebuje souhlas dětí a jak uvádí web e15.cz ani žádný důvod k výběru obdarovaného.
Jinak je tomu u společného jmění manželů. Tam musí s arováním jen jednomu potomkovi souhlasit oba. Darovací smlouva musí být písemná a nový vlastník vzniká až zápisem do katastru.
Jakmile katastr zapíše nového vlastníka, dům dárci už nepatří a po jeho smrti nebude součástí pozůstalosti. Ostatní děti se nemohou domáhat podílu jen proto, že jsou také potomci. Vyplacení je možné pouze na základě dobrovolné dohody, která ale bez souhlasu obdarovaného není vymahatelná.
Zpochybnit darování jde jen s důvodem
Při dědickém řízení může nastoupit tzv. započtení daru podle § 1660 občanského zákoníku, kdy se zohlední se dary poskytnuté zpravidla v posledních třech letech před smrtí dárce. To ale neznamená vracení domu ani doplácení ostatním ze svého majetku, obdarovaný jen nedostane z pozůstalosti nic navíc.
Pouhý pocit křivdy u sourozenců nestačí. Šanci na podíl na domu by měli jen při prokázání nátlaku, nezpůsobilosti dárce nebo vady smlouvy.
Na co nezapomenout před darováním
Byť se tomu mnozí asi budou zdráhat uvěřit, nejsou výjimkou případy, kdy po darování nemovitosti potomek vystěhuje navzdory jejich přáním své rodiče a zajistí jim například místo v domově pro seniory.
I když si můžete myslet, že vás by se to netýkalo, doporučuje se sjednat služebnost nemovitosti (věcné břemeno dožití), aby rodiče měli jisté právo v domě zůstat bydlet i po převodu vlastnictví.
