Článek
Když bylo babičce Daniely 74 let, začala rozdávat věci. Bratrovi dala sbírku gramofonových desek, sestře porcelánový servis, který se prostíral každou neděli. Mámě obraz, u kterého se při každé návštěvě zastavovala. Samotné Daniele pak zlatý řetízek s medailonkem, který nosila skoro pořád. Tvrdila, že jen dělá pořádek.
Ten medailonek Daniele nešel z hlavy. Proč dát pryč něco tak osobního, když to člověk pořád nosí a nic mu nechybí?
Rozdávání zhmotnělých vzpomínek
Podle psychologů totiž starší lidé v tuhle chvíli neřeší, čeho se zbavit, ale komu co odkázat. Americký sociolog David Ekerdt, který se stárnutím a vztahem k věcem dlouhodobě zabývá, tomu říká „materiální konvoj.“
Můžete si jej představit jako předměty, které nás provází celý život a bobtnají s každou novou životní rolí. Jeho výzkum ukazuje, že už kolem šedesátky si většina lidí uvědomuje, že většinu svých věcí vlastně nepotřebuje.
Ty věci nejsou ale jen předměty, jsou to zhmotněné vzpomínky. Rozdávání věcí pak přestává být úklidem a stává se důležitým rozhodnutím. Lidé, kteří si tím prošli, to popisují jako jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě.
Zanechat po sobě vzpomínku
Volba Danieliny babičky přitom nebyla náhodná. Obraz dostala máma, protože ho milovala. Servis sestra, která uměla stůl prostřít stejně slavnostně jako ona. Psycholog Erik Erikson tuto touhu zanechat po sobě něco, co člověka přežije, nazýval generativitou.
Podobně to popisuje i studie z odborného časopisu The Gerontologist z roku 2023. Lidé, kteří dělí zdánlivě drobný majetek za svého života, nemyslí na dělení majetku, ale na „odkaz hodnot“ pro své blízké. Jde jim o to, aby na ně blízcí i po letech vzpomínali a rozuměli jim. Paradoxně lze toho docílit často více maličkostmi, ke kterým mají dárce i obdarovaný vztah, než drahou nemovitostí.
Musí jít o promyšlený krok, ne o zoufalství či apatii
Podle odborníků je ale důležité, že toto dělení je promyšlené a často doprovázené vyprávěním, přičemž má dotyčný nadále plány, co dělat během svého života a na co se těšit.
Pokud by naopak někdo blízký začal najednou a bez vysvětlení rozdávat úplně všechno a navíc se uzavírat do sebe, jednalo by se o jiný signál, který si zaslouží vážnou pozornost okolí.
