Článek
Vědci Oxfordské univerzity, Durhamské univerzity a Torontské univerzity totiž ve svém výzkumu zjistili, že přírodní zásoby vodíku ukryté v kontinentální kůře Země by mohly potenciálně uspokojit lidské energetické potřeby po dobu více než 170 000 let.
Čistý vodík jako řešení problémů země?
Tyto zásoby podle jejich výzkumu tak tvoří čistou alternativu k dosavadnímu způsobu výroby vodíku s vysokou uhlíkovou stopou. Nahrazení šedého vodíku přírodním vodíkem v tomto měřítku by ročně eliminovalo asi 130 milionů tun oxidu uhličitého.
Zároveň by do budoucna mohla být i ekonomicky zajímavá. Na rozdíl od konvenční metody výroby vodíku, vyžaduje přírodní vodík minimální infrastrukturu a mohl by být vyráběn za cenu 5-8násobně nižší než vodík vyráběný elektrolýzou.
Podle odhadu Americké geologické služby se pod povrchem Země nachází asi 6,2 bilionu tun vodíku, přičemž slibná ložiska již byla identifikována ve Francii, Mali, Rusku, Tanzanii, Albánii a ve Spojených státech.
Co je přírodní vodík
Přírodní vodík, také známý jako bílý nebo zlatý vodík, vzniká několika geologickými procesy. Tam nejvýznamnějším přispěvatelem je serpentinizace, která představuje přibližně 80 % produkce přírodního vodíku na Zemi.
Aby mohly vzniknout přírodní zásoby vodíku, musí být přítomny tři klíčové prvky: zdroj vodíku (například serpentinizující horniny), vhodné rezervoárové horniny pro akumulaci plynu a přírodní uzávěry, které jej dokáží zachytit.
Tento proces probíhá, když voda reaguje se železem bohatými ultrabazickými horninami, zejména v horských pásmech a na mořském dně.
Sežerou zásoby vodíku mikroby?
Horská pásma jsou pak pro vznik a akumulaci vodíku zdaleka nejefektivnější. V jejich prostředích probíhá proces serpentinizace za ideálních teplotních podmínek (200–350 °C), přičemž cirkulace vody podél velkých zlomů umožňuje efektivní generaci vodíku.
Výzkum využití je zatím stále v počátcích. Vědci zatím vyvinuli průzkumné strategie, na průzkum využití geologické historie země a sami připouští, že musí dořešit řadu problému.
Jedním z nich je i přítomnost podzemních mikrobů, kteří na vodíku ochotně hodují a potenciální zásoby tak mohou postupně vyčerpávat.
