K prameni Rolavy v západním Krušnohoří plném slávy, úpadku i utrpení

Řeka Rolava pramení v blízkosti hranic s Německem v Národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště nad Kraslicemi v západní části Krušných hor v nadmořské výšce 920 metrů. Přísně vzato je přístup k pramenu uprostřed krušnohorské vrchoviště značně limitován především s ohledem na ochranu místní unikátní přírody, ale také v důsledku přírodních poměrů, které ho poněkud komplikují. Jde o jednu z posledních lokalit u nás, kde žije chráněný tetřívek obecný, ale také řada dalších chráněných živočichů a rostlin.

Přesto můžeme vyrazit od hranice přírodní památky Přebuzská vrchoviště z úchvatné oblasti bývalé obce Rolava po červené turistické značce a dále po cyklostezce k Jeřábímu vrchu poblíž hranice. V oblasti bývalé Rolavy stojí v současnosti u silnice mezi Kraslicemi a Přebuzí několik domů. Původní z nich je pouze jeden – ten v nejhorším stavu. Během naší návštěvy v roce 2021 právě procházel rekonstrukcí.
Rolavu a její přítoky, které sem směřují z nepřístupného Velkého jeřábího jezera, budeme mít stále po levé ruce. Tok je zabarven s ohledem na výskyt rašeliny do rudo-hněda. Po deštích to platí o to víc.
Z jedné strany je cesta lemována lesem, z druhé se náhorní plošiny otevírá a oblast Lučiny je krásnou ukázkou krajiny v západním Krušnohoří. Zatímco červená turistická značka se stáčí na východ směrem nad bývalou obec a dále k zaniklé obci Jelení, směrem k prameni Rolavy a de facto k německým hranicím lze pokračovat od mostku přes bystře bublající Rolavu pěknou cyklostezkou vedoucí v lese.

K prameni řeky z ní odbočuje cesta, která se postupně ztrácí a je zarostlá keři či stromy. Přístupnost či nepřístupnost této části národní přírodní rezervace je do značné míry kromě těchto okolností dána také aktuálními srážkovými poměry. Samotný pohled na vrchoviště, v němž řeka pramení, byť z jeho okraje, je úžasným zážitkem. Jako by se tu zastavil čas a příroda s ním nakládala naprosto odlišně, než jsme zvyklí z každodenního shonu. Obdivovat můžeme typickou vrchovištní vegetaci.
Při návratu na cyklostezku pokračujeme směrem ke státní hranici a podél ní na západ kolem Jeřábího vrchu a Velkého jeřábího jezera. Tato chráněná lokalita je nepřístupná veřejnosti, lesní cesty končí na jejím okraji. Rezervace je typickým horským rašeliništěm z části porostlým borovicí bažinnou a smrkem, místa nezarostlá stromy pokrývá rašeliník. V lokalitě je řada menších jezírek.

Co ovšem přístupné veřejnosti je a za návštěvu jednoznačně stojí, je hraniční rašeliništní louka, v níž pramení řeka Grosse Pyra směřující dále do Německa. Jde o úchvatné místo, které je možné pozorovat ze všech stran z přilehlého lesa nebo silničky. Od prameniště přejdeme na českou stranu hranice a po cyklostezce vedoucí lesem kolem Vysokého vrchu se vrátíme zpět na hranici Přebuzských vřesovišť.

K prameni Rolavy ale můžeme vyrazit také z východu. Putování můžeme zahájit na náhorní plošině bývalé obce Jelení nad Novými Hamry. U portálu dědičné štoly Jiří, která odváděla vodu z výše položeného cínového dolu Sauersack, můžeme opustit silničku a vydat se cestou vedoucí po místních pastvinách k lesu. Tam vstoupíme do samotné Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště. Stezka vede kolem Ploché hory, překročíme také jeden z přítoků Rolavy – Černou vodu. Cesta v minulosti evidentně sloužila pro lesní mechanismy, v současnosti je stále dobře průchozí a prošlapaná. Dále vede podél jednoho z rozlehlých horských vrchovišť, které se skrývá uprostřed okolních lesů strážících jeho klid a jedinečnou atmosféru. Čas zde plyne poněkud jinak, než jsme zvyklí.

Na vrchovišti rostou specifické porosty rašelinných a podmáčených smrčin a borovic. Mezi nimi jsou podmáčené plochy a drobná jezírka. Následně dorazíme k lesní cestě u lokality Městský les, kde probíhá těžba a výsadba nového lesa. Od ní je to jen několik set metrů k prameni Rolavy. Až na pokraj lesa vede široká cesta v minulosti používaná pro lesní stroje, ta postupně zarůstá a při příchodu k vrchovišti postupně zaniká a není průchozí.
Samotný pramen Rolavy je působivé místo. Řeka na svém počátku vytváří poměrně rozlehlé jezírko, odkud pomalu směřuje přes plochu vrchoviště dále do údolí k lokalitě zaniklých obcí Rolava a Chaloupky. Specifická je také okolní vegetace. Tráva podél začátku toku má na jaře a v létě živě zelenou barvu.
Od pramene řeky je možné se vrátit nad bývalou obec Rolava po zmiňované lesní cestě. A zde pokračovat po červené turistické značce kolem Rolavského vrchu, pár set metrů pod Rolavským rybníkem v blízkosti další významné chráněné lokality – Velkého močálu – zpět do Jelení.

Trasa výletu je zde a zde.