Hlavní obsah

Co by, kdyby 16. listopadu 1893 nevznikla Sparta? Chyběla by i slávistům

Foto: Ilustrace vytvořená pomocí AI - ChatGPT; nejde o fotografii ani přesné vyobrazení konkrétního místa.

Pomyslná Praha, v níž se fotbalové přízně rozdělují mezi jiné kluby. Menší výjev připomíná skutečnou sparťanskou tradici.

Žádné rudé dresy na Letné, žádné derby pražských „S“. Bez Sparty by se český fotbal nezastavil. Jinak by ale vypadaly kariéry hráčů, rodinné víkendy i radost těch, kteří jí ze zásady nepřejí.

Článek

Ze skříně vytáhnete starou zelenobílou šálu. Nosil ji už váš děda a vy jste s ní kdysi poprvé vyrazili na fotbal. Na tom není nic zvláštního. Až na to, že v našem skutečném světě jste sparťané už třetí generaci.

V alternativní Praze by takových domácností mohlo být dost. Jinde by visely červenobílé barvy, někde šála menšího místního klubu. A část lidí by ke stadionům neměla žádný vztah. Chyběla by totiž tradice, která je k nim přivedla.

Kdyby nevznikla Sparta, nezmizel by pouze jeden řádek z ligové tabulky. Změnilo by se také to, komu se fandí, proti komu se fandí a proč se některé výsledky v rodině připomínají ještě po třiceti letech.

Jedna neúspěšná schůze by nestačila

Dne 16. listopadu 1893 vznikl sportovní klub AC Královské Vinohrady, z něhož se stala Sparta. Její počátky tedy nebyly spojeny jen s fotbalem; tady nás bude zajímat především její fotbalový příběh. sparta.cz

Samotné zrušení ustavující schůze by velkou alternativu neuneslo. Zájemci o sport by se mohli sejít za týden a klub založit znovu. Pro náš příběh proto potřebujeme, aby projekt skutečně skončil a stejná skupina ho vzápětí neobnovila pod jiným názvem.

Představme si, že se společný záměr rozpadne. Část sportovců zůstane v dosavadních spolcích, jiní se časem přidají k dalším. Nevznikne organizace, kolem které by se postupně soustředili hráči, funkcionáři, peníze a příznivci budoucí Sparty.

Od této chvíle sledujeme alternativní vývoj. Jeho hlavní linií bude rozptýlení těchto lidí a příležitostí mezi více klubů. Žádný z nich automaticky nedostane celé sparťanské dědictví.

Fotbal by měl dál své nadšence. Chybělo by však jedno z míst, kde se z jejich nadšení stala dlouhodobě úspěšná instituce.

Slavia by získala prostor. A přišla o protivníka

První vzájemný zápas Sparty a Slavie se ve skutečnosti odehrál 29. března 1896 na Císařské louce. Z dnešního pohledu drobná událost, ze které vyrostla mimořádně dlouhá rivalita. SK Slavia Praha

Bez Sparty by Slavia měla o jednoho konkurenta méně. Část hráčů, kteří by jinak zamířili do rudého dresu, by mohla získat ona. Snáz by oslovovala některé příznivce a podporovatele. V určitých obdobích by jí to nepochybně otevíralo příležitosti.

Jenže přepočítat všechny sparťanské tituly na slávistické by bylo příliš snadné. Jinak rozdělení hráči znamenají jiné sestavy, jiné výsledky a postupně také jinak silné soupeře. Místo v domácí špičce by se pokoušely obsadit další kluby.

Slavia by navíc ztratila zápas, jehož význam se neměří pouze body.

Porazit silného soupeře je příjemné. Porazit soupeře, se kterým se vaše rodina pře už několik generací, má ještě další rozměr. K vítězství patří konkrétní kolega, kterého druhý den potkáte, i kamarád, který před utkáním posílal až příliš sebevědomé zprávy.

Takovou zásobu emocí nelze objednat spolu s novou reklamní kampaní.

Slavia by si časem vypěstovala jiné velké soupeření. Nemáme však důvod předpokládat, že by jediný klub převzal přesně stejnou roli. Její příběh by mohl být sportovně úspěšný a přitom postrádat právě tuhle dlouhou osobní zápletku.

Rosický by měl talent. Jeho cesta by byla jiná

Zmizením klubu se samozřejmě nevymažou schopnosti lidí, kteří za něj později hráli. Jenže schopnost a hotová kariéra nejsou totéž.

Tomáš Rosický prošel sparťanskou mládeží, prosadil se v prvním mužstvu a následně zamířil do Dortmundu a Arsenalu. Sparta byla podstatnou součástí jeho skutečné cesty. sparta.cz

Bez ní by mohl vyrůstat v jiném klubu. Potkával by jiné trenéry, měl jiné spoluhráče a dostával jiné příležitosti. Pro hráče jeho schopností by cesta do velkého fotbalu zůstávala představitelná. Nemůžeme mu ale ponechat všechny skutečné přestupy a jen v mládežnickém životopise vyměnit znak.

U méně výrazného talentu by podobná změna mohla rozhodnout ještě víc. Jeden trenér hráče podrží, druhý mu nevěří. Někde dostane čas, jinde přednost starší spoluhráč. Klubová historie vzniká také z takových jednotlivých rozhodnutí.

V našem světě bez Sparty by další mužstva měla větší šanci některé hráče získat. Kdyby dokázala nabídnout dobré vedení a zázemí, mohla by z toho těžit i reprezentace.

Současně by však chyběla jedna významná cesta k vrcholovému fotbalu. Trenéři, hřiště, zkušenosti a náročné zápasy se mezi jiné kluby nerozdělí samy od sebe.

Proto nelze poctivě vyhlásit, že by český fotbal byl určitě slabší. Stejně málo podložené by bylo tvrzení, že by zůstal stejně dobrý. Změnil by se způsob, jakým se talent dostává na velké jeviště — a s ním i část jmen, která bychom dnes znali.

Letná by měla jinou paměť

Sparta se na místo svého dnešního letenského stadionu přestěhovala v roce 1917. Její spojení s touto částí Prahy je výsledkem konkrétního vývoje, nikoli něčeho, co tam muselo být odjakživa. sparta.cz

Bez klubu by se jinak vyvíjelo i využití místa. Mohlo by sloužit jinému sportu nebo jinému účelu. Nakreslit tam rovnou park či obytné domy by už znamenalo přidat další rozhodnutí, která z nezaložení Sparty nevyplývají.

Jedno by se ale změnilo určitě: Letná by neměla sparťanské zápasové vzpomínky.

Třeba vítězství nad Barcelonou 1:0 v evropské sezoně 1991/92. UEFA ho připomíná jako jedinou porážku Barcelony v tehdejší skupině na její cestě za trofejí. UEFA.com

Takový večer nelze přestěhovat do jiné klubové kroniky. Jiné české mužstvo by se mohlo probojovat daleko a zažít vlastní úspěch. Tenhle konkrétní zápas by však nikdy nepatřil k tomu, co jste sledovali s někým blízkým nebo o čem jste druhý den mluvili v práci.

Podobně by se proměnily obyčejné víkendy. Některé děti by chodily na jiný stadion. Část rodin by místo výjezdu za fotbalem trávila soboty jinak. Dárkový dres by měl jinou barvu a věta „u nás se vždycky fandilo Spartě“ by vůbec neexistovala.

Člověk by tu změnu nemusel vnímat jako ztrátu. Narodil by se do jiných zvyklostí a považoval je za samozřejmé. Právě proto je tak obtížné změřit, kolik jedno sportovní rozhodnutí nakonec znamená.

Víc prostoru pro ostatní, méně společných vzpomínek

Český fotbal bez Sparty by mohl být pestřeji rozdělený mezi více klubů. Některé by získaly hráče, příznivce a podporu, kterou v našich dějinách přitáhla Letná. Pro část fanoušků by byl vztah k místnímu mužstvu silnější než příslušnost k jednomu z velkých táborů.

Celý sparťanský vliv by se však zachovat nemusel. Někteří lidé by si našli jiné mužstvo, jiné by fotbal nikdy tolik nezajímal. Také peníze vložené do sportu často následují osobní vztah ke konkrétnímu klubu.

Cena této alternativy by proto přesahovala počet chybějících trofejí. Přišli bychom o jednu tradici výchovy hráčů, o konkrétní evropské večery a o soupeření, které dává zvláštní význam vítězstvím i porážkám.

Sparta by tak chyběla také lidem, kteří si dnes upřímně přejí, aby prohrála. Její neúspěchy totiž tvoří část jejich vlastních fotbalových radostí.

Bez ní by se dál hrálo, slavilo a nadávalo na rozhodčí. Náš fotbalový svět by ale měl jiné hrdiny, jiné rodinné příběhy a jinak rozdělené emoce. Slavia by získala volnější prostor. Zda by za něj chtěla obětovat právě Spartu, už není tak jednoduchá otázka.

Kdyby Sparta nikdy nevznikla, ke komu by podle vás zamířila vaše rodinná fotbalová tradice? A dokážete si představit, že by vám chyběl i klub, kterému celý život nepřejete?

Použité zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz