Článek
Němci, odsunutí po válce z ČSR na základě článku XII. Protokolu Postupimské konference z 1.srpna 1945, se označují jako vyhnanci. Konference řešila poválečné uspořádání Evropy a vzala v úvahu osud německých menšin v ČSR, Polsku a Maďarsku. V posledních obecních volbách v ČSR v roce 1935 získala Henleinova SdP 70% hlasů německých voličů. Při mobilizaci v září 1938 nastoupilo pouze 40% německých branců. Ostatní se stali členy Henleinova freikorpsu, který po Hitlerové projevu 12. září 1938 vyvolával ozbrojené nepokoje v některých pohraničních okresech. Při těchto střetech bylo zavražděno mnoho příslušníků naší SOS (vojáků, policistů a členů finanční stráže). Jen na území Olomouckého kraje bylo 9 obětí. Po Mnichovu bylo mnoho Čechů nuceno opustit svoje bydliště a odejít do vnitrozemí. Fanatické vítání Hitlera v obsazených územích hovoří za vše. Němci na území ČSR se stali občany Říše a muži byli povoláni do všech ozbrojených složek. Při listopadových událosech v roce 1939 napadali české studenty a byli velmi aktivní v následujích represích. Po osvobození museli Němci znovu žádat o čs. občanství a komu nebylo uděleno, byl odsunut. V té době se staly z nevinných Němců oběti bezdůvodného násilí. Není to nic, co by nám sloužilo ke cti, ale v poválečné rozjitřené době se tomu nedalo úplně zabránit.
První velký veřejný projev prezidenta Beneše byl právě 12. května 1945 v Brně. Nadšeně ho uvítaly tisíce lidí z Brna a širokého okolí. V tomto městě proběhl 30. května 1945 největší divoký poválečný odsun Němců, který se týkal asi 30 tisíc obyvatel a měl mnoho obětí na životech. Odbojáři a vlastenci nechali vybudovat pomník prezidentu Benešovi, který se nachází před právnickou fakultou. A ještě jednou Brno. MU vydala mapu osídlení českých zemí v roce 1930 ( poslední předválečné sčítání lidu) Němci a srovnání s rokem 1946. Údaje vychází z úředních záznamů a hodně se liší o d německých statistik. Němci neuznávali žádné československé sčítání lidu, používali podvodné rakouské sčítání z roku 1910, které neuznávalo mateřský jazyk, ale tkz.obcovací řeč. Toho využili nacisté při územnich požadavcích vůči ČSR.
Od konce války a těchto událostí již uplynulo více než 80 let. Mnozí odsunutí Němci si uvědomili zločinnost nacismu a pomáhali jeho obětem ( Ackermannova nadace). Další se zúčastnili zvelebení svých bývalých bydlišť a pomáhají při obnově církevních památek. Např. poutní kostel ve Zlatých Horách.
Lze si jen přát, aby vztahy mezi oběma národy byly co nejlepší. Vojtěch Dolecký
