Byznys se zoufalstvím. Jak překupnící šroubují ceny vstupenek do extrémů

Možná to zní jako nadpis katastrofického filmu ve kterém například hrozí pád letadla, nicméně konec je pro spoustu lidí s nadsázkou přinejmenším stejně katastrofický jako konec již zmíněného filmu. Tolik času stačilo na to, aby se vyprodaly 3 největší multifunkční kryté haly v ČR (Pro představu jedná se zhruba o 45 000 míst.). Cesta k lístkům byla trnitá a dlouhá. Spousta průtahů a spadnutých stránek. To byl včerejší nákup lístků na jedinečný koncert Viktora Sheena společně s Calinem.

K dnešnímu ránu ale nacházíme na většině českých stránek pro druhotný prodej desítky lístků, které jsou ihned k mání. Možná si myslíte, že je to skvělé. Pak příjde první náraz. Cena.

Lístek, který se prodával za 990 kč (nejnižší cena O2 Areny), je dnes, za méně než 24 hodin, najednou, a to tedy pokud máte štěstí, třikrát dražší. Ale najdou se i lístky, které jsou dražší i sedminásobně nebo i desetinásobně.

Jako fanoušek tvorby tohoto páru jsem byl znechucen. Sám jsem si proseděl po odbytí 18. hodiny desítky minut ve frontě, která neměla konce. Několik spadnutí stránky a technických problémů, ale i přes všechny strasti se mi podařilo nákup dokončit, a to jsem měl ještě štěstí, že jsem klik na tlačítko koupit zhruba 5 vteřin po spuštění prodeje a stránka mi nespadla hned.

Nicméně po mém úspěšném nákupu přišlo vystřízlivění pro všechny ostatní, na které se nedostalo. Jako hudební srdcař, který sbírá vinylové desky všech autorů, co se mi líbí, jsem byl zděšen, když jsem se do fronty pouze ze zvědavosti přihlásil podruhé a přišlo mi až šokující, že fronta má po 15 minutách 81 000 čekajících. Také pohledem zpět se dá zjistit, že fronta, co se na stránce utvořila, pustila koupit lístky pouze lidi, kteří klikli na tlačítko koupit pouze v prvních 90 vteřinách.

Nabízí se tedy poměrně jednoduchá otázka, která nicméně nemá jednoduché řešení, jak to tak většinou u řešení jednoduchých problémů bývá.

Existuje nespočet řešení, která se dají aplikovat, od snížení počtu kusů vstupenek, které se dají naráz koupit až po drastičtější řešení, kdy by přeprodej těchto kusů zboží mohl být trestán pomocí zákonů nebo jiných prostředků které zákony dovolí. Nicméně přílišné regulace toho ve světě moc nevyřešili a spíš celkový proces tak strašně byrokratizují, že by mohl být výsledek ještě složitější, než je dnes, a stále přesto nefunkční.

Portály jako Ticketportal, místo kde se daly vstupenky sehnat, mají svůj vlastní přeprodejní systém, pokud se vám zrovna stane, že na koncert nebo jinou akci dorazit nemůžete. Za cenu stejnou jako jste vstupenku koupili, ji tak můžete zase prodat a bezproblémově se jí zbavit. To je ostatně jediná oficiální cesta, jak se lístku zbavit, pokud už po něm netoužíte, to byste ale na něm nemohli vydělat 400% během pár hodin s vidinou jednoduchého zisku.

Jako jedno z nejjednodušších řešení, které se nabízí bez vstupu jakékoliv jiné strany mezi autora a posluchače, je jedna ze stran samotné pomyslné dohody a to je autor, který pokud vidí, jak velký o něj je zájem, tak by své myšlenky a texty mohl interpretovat na pódiích o trochu déle nebo alespoň častěji. Protože zvětšení kapacity míst vytváří na výslednou cenu vstupenky velký tlak. Protože pokud si ji může koupit osoba oficiálně, proč by si ji kupovala jinou cestou.

S ohledem na osobní život všech autorů respektuji jejich vlastní rozhodnutí mít koncerty tak často, jak je mají. Myslím, že cesta přes celou tour, kterou dělá jakýkoliv autor, je náročná a vyčerpávající. Dny strávené přejížděním, akce které se táhnou dlouho do noci a touha udělat co nejlepší show pro své publikum. Dostat ze sebe ještě o kousek víc než naposledy. Občas se stává, že se takové kolo přetrhne a ve výsledku už interpretovi nedávají takové výjezdy smysl, dostaví se nemoc, psychické problémy, s takovými akcemi je velmi spjat alkohol a tabák, který výslednému probuzení další ráno moc službu neprokáže.

Po sečtení těchto faktů respektuji, že autoři si vyhrazují čas, aby se dali do kupy a mohou akce na delší dobu vynechat, zároveň vysílám prosebné gesto, že pokud můžou, ať akce pro fanoušky dělají. Je to přece jen největší forma sociální zábavy, jakou si může posluchač s autorem vybudovat a hlavně užít.

Při pohledu na cenu vstupenek se mi opravdu udělalo špatně. Tento byznys který nikomu neprospívá, kromě samotného „flippera“ (Spekulant který se snaží zboží rychle nakoupit a prodat se ziskem.), je smutný. Snaží se vydělat na něčem, co mají lidé rádi, ale tou nesprávnou cestou. Rychlé obohacení a žádná spojitost s autorem je typická pro tyto flippery. Lístek pro ně nemá žádnou cenu stejně tak autor, jediný na konci je zisk, a je taky rozhodující. Proto bych chtěl svoji skromnou žádost určenou autorům rozšířit i o žádost pro posluchače. Můj profil realistického idealisty mi říká, že alespoň občas by věci mohly být lepší. A proto vás milí posluchači žádám, abyste tyto lístky za nehorázné peníze nekupovali, aby na nich flipper nemohl vydělat. Protože pouze opakovaná frustrace z prodělaných peněz může tyto lidi odradit.