Když se z půlkruhu stane kruh.„Ďáblův“ most je lákadlem Horní Lužice

Cíl byl jasný, MOST!

Fotky Rakotzbrücke mě dlouho lákaly. Třebaže je spojení z Prahy dost komplikované, nemaje auto k dispozici, vyrazil jsem autobusy a vlakem do malé obce Kromlau. Přes Liberec, Žitavu, Zhořelec, Weisswasser až do kromlavského obrovského anglického parku. Ten je vyhlášený svým azalkovo-rododendronovým porostem rostoucím mezi tisíci dalších stromů, jako jsou červené buky, duby, topoly, javory, smrky, borovice…

A tady, kousek od bývalého zámku bohatého rytíře Friedricha Herrmanna Rötschkeho, v němž je nyní turistické centrum a ubytovací zařízení, se klene přes vodní plochu Rakotzbrücke (v lužické srbštině známý jako Rakocec Móst). Oblast je dvojjazyčná, název vychází z lužickosrbského jazyka. Slovo „Rakotz“ znamená „rak“ nebo „račí“. Most se tyčí přes Račí jezero.

Geometrická přesnost

Pár set metrů od zámku krajem parku a jste na místě. V době návštěvy tu nebylo moc lidí, takže se dalo docela dobře fotit. Most sám o sobě je ojedinělý, výjimečným ho dělá odraz ve vodní hladině, kdy se na hladině objevuje jako dokonalý kruh.

Jezero Rakotzsee není přírodní vodní plocha, vzniklo jako součást záměrného projektu při vytváření romantického krajinného parku v Kromlau.

Jezero bylo vytvořeno v rámci proměny tamního sídla v uměle upravený, romantický park. Cílem bylo vytvořit ideální krajinu působící přirozeně, ale ohromující návštěvníka.

Místní nemohli pochopit, jak může něco tak dokonalého vzniknout. Zanedlouho se krajem nesla povídačka, že je to dílo samotného ďábla. Toto jméno se používá nejčastěji, najdete ho i na různých reklamních nebo upomínkových předmětech.

R

ötschke byl výborný podnikatel zároveň vášnivě miloval přírodu. Na svých pozemcích objevil povrchová ložiska uhlí, z těch financoval své záměry, jejichž největším majstrštykem je rozsáhlý anglický park, který založil roku 1842.

Ten splývá s daleko větším parkem, který založil kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871), jenž měl sídlo v nedalekém Bad Muskau, dříve je Muskau, polsky Mužakov.

Jeho odkaz je dodnes živý především unikátními parkovými komplexy, které navrhl a vytvořil.

Tolik obdivovaný a četnými fotografy i malíři zachycený most začali stavět v roce 1860 z čedičových sloupů vytěžených ze Saského a Českého Švýcarska. Kameny byly těženy s rozmyslem, každý měl své číslo, není to tedy náhodný shluk ztuhlé lávy. Se stavbou se začalo v roce 1860, třicet pět metrů dlouhý oblouk byl veřejnosti představen až v roce 1879.

Při stavění použili lešení, aby nebylo vidět, co tu vzniká. Kromě mostu je v jezeře ještě zabudován na umělém ostrůvku další čedičový útvar, jmenuje se Varhany. Další kamenné sloupy jsou rozmístěny v okolí. Řadu informací se dozvíte na panelu u oblouku, do jehož nitra vede chodba, samozřejmě jako celý most nepřístupná.

Zcela vyčerpávající informace poskytne v němčině turistické centrum.

Stavba přišla na 50 tisíc zlatých, když bylo hotovo, vrhl se z něho do vody místní tesař a zabil se.

Okraje jezera, jakož i lesní podloží, jsou písčité, základy proto musejí být hodně pevné.

Rododendronový svět

Rododendronový park je nejhezčí na přelomu května června. Tak mohutné keře jsem neviděl v žádném českém arboretu.

Zdejší vlhká rašelinová půda je pro azalky a pěnišníky, jak zní český název rododendronu, tou nejlepší zeminou. V roce 1893 převzal péči o park hrabě Friedrich Leopold von und zu Egloffstein, který nechal vysázet mnoho dalších rododendronů a azalek. Pěstování stromků se stalo nesmírně výdělečnou činností, sazenice se rozesílaly po celém světě.

U parkoviště, kde se nachází i občerstvení a odkud se vyráží k mostu, je rododendrové centrum. Park vyhlásili přírodní rezervací v roce 1948.

Most byl v posledních letech restaurován, několikrát se stalo že jezero vyschlo.

Každý rok se tu koná o letnicích parkový a květinový festival, na který se sjíždějí tisíce návštěvníků ze všech koutů světa.

Za 2. světové války v oblasti probíhaly těžké boje, část parku utrpěla značné škody, přes Muskau se drala vojska 1. ukrajinského frontu na Berlín, Lužická Nysa byla překážkou, kterou Sověti zdolali za těžkých ztrát.

Neví se, kdo zničil a vypálil Pücklerův zámek v Muskau možná wehrmacht, možná Sověti ten byl po 60 let ruinou, nyní je jedním z nejskvostněji opravených a velmi vyhledávaných objektů nejen v Sasku.

Po válce se snažili Němci obnovit těžbu kromlavského uhlí, což se jim nezdařilo. Zničena byla část parku, také mnoho uměleckých děl, hlavně sochy.

Území bylo rozděleno mezi Poláky, ti žijí za Nysou, a Němce. Obojí se po vyhnání původních obyvatel dosídlilo.

Parky jsou už desetiletí v trvalé péči státu a obcí. Vstupy nejsou zpoplatněny.

Obec Kromlau zakázala v celé oblasti let dronů.

Kudy tam

Pokud pojedete autem z Prahy, potrvá to, podle aktuální situace na silnicích, asi tři hodiny. Přes Liberec, Hrádek nad Nisou, Löbau, Niesky do saského městečka Weisswasser/Běla Woda. Odtud je to do Kromlau 6 kilometrů, do Bad Muskow 8 km. (celkově asi 230 kilometrů). Trasu najdete na Mapy.cz

Zdroje

Kromlau, Bad Muskau,

www.novinky.cz/clanek/cestovani-dabluv-most-v-nemecku-je-krasny-v-kazdem-rocnim-obdobi-4025446

Wikipedie

Mapy.cz

Azalea und Rhododenron Park Kromlau

Vlastní