Kouzlo podstávkových domů, fenomén česko-sasko-polského příhraničí

Žádný není stejný, byť mnohé jsou si hodně podobné. Ale maličkosti, barva, trámoví a ližiny jsou odlišné. Řeč je o podstávkových domech.

Ne nadarmo se oblasti na hranici Německa, Polska a Česka přezdívá Krajina podstávkových domů. Najdete je tu takřka na každém kroku, v každé vesnici, lesní samotě i ve městě. Podstávkový dům je fenomén, který jinde ve světě nenajdete.

Roubenek je podstatně více

Zatímco roubené stavby nejsou na našem území ničím mimořádným, velká koncentrace je jich třeba v Jizerských či Orlických horách, na Kokořínsku, Chebsku… lokalit je mnoho, většinou je dobře znáte, podstávek tolik není. Mnoho jich po válce zbořili, nově se formující dělnicko-rolnická třída se tam svérázně vypořádávala s odsunutým německým živlem, ale přesto jich hodně zůstalo.

Nádhera na severu

Nejkrásnější najdete v Lužických horách, tady vynikají obce Mařenice nebo Krompach, na saské straně Waltersdorf, v  v této hornolužické obci je na tři stovky podstávek a ještě tu mají muzeum.

Do Waltersdorfu jsem šel loni z českého Dolního Podluží, zrovna uzrály třešně, byly sladké a bylo jich hodně, v obilí vykukovaly rudé květy vlčích máků, ve Waltersdorfu mi načepovali půllitr výborného piva, nic mi po zapití třešní nebylo, poté jsem přes Luž sestoupil do Čech. Bylo to z podstávky do podstávky.

Nejhezčí jsou se zdobeným štítem

Podstávku neboli podstávkový dům poznáte jednoduše a na první pohled – vně roubení předstupuje dřevěná konstrukce ze svislých dřevěných sloupů spojených nad oknem do oblouku.

Často bývají z části zděné, patro hrázděné nebo roubené, nad vchodem bývají v kameni i letopočty postavení. Ve spárách mezi trámy je nacpána směs hlíny smíšená se slámou. Vymazávku drží malé dubové nebo kované hřeby, spáry udržují „tělesnou“ teplotu stavení.

Okna bývají dělená, šesti nebo čtyřtabulková. Střechy, někdy i štíty, bývají z břidlice. Štíty neboli lomenice jsou klenotem stavení. Někdy je zde datace postavení domu, jindy mají ochranné symboly – hvězdu, kříž…

Na našem území jsou většinou domy přízemní, někde ale mají v patře pavlač.

Ližiny tvoří pevný základ podstávkového domu. Nesou konstrukci a zajišťují, aby se podstávka nikde nevychýlila. Pásky jsou šikmé trámky přenášející ve stavbě tuhost v potřebném daném směru.

Ve sklářských severních Čechách vznikaly řemeslnické dílny právě v podstávkových domech.

Kde jich najdete nejvíce

V Rumburku je v centru zachovaná Šmilovského ulička, kde se nachází malý „skanzen“ podstávek.

Mnohé z domů ale už nejsou pochopitelně zcela původní, hlavně dřevěná okna byla nahrazena plastovými, ale i tak je to hezký pohled.

V Polsku jsou také, ale tam to moc zmapováno nemám.

V některých domech zřídila města informační centrum například v Novém Boru nebo v Lipové, kde je i společenská místnost a kulturní zázemí obce.

Podobně je tomu v další velké oblasti v saských Žitavských horách, což jsou Lužické na německé straně. Naleznete je v každé obci, největší koncentrace je v Oybině a Jonsdorfu, tam je také infocentrum v podstávce. Většina domů slouží k běžnému nebo rekreačnímu bydlení, některé jsou zařízeny komerčně – hostince, prodejny, kavárny…

Při toulání popsanou krajinou si najdete své oblíbence sami.

Zdroje:

www.podstavka.doluzihor.cz

vlastní při toulání krajinou a povídání si s majiteli