Lobava – od litinové krajky, přes radničního Žida až k nudlovému parníku

Rozhledna krále Fridricha Augusta (König-Friedrich-August-Turm) je vysoká 28 metrů a postavit ji nechal v roce 1854 pekařský mistr Friedrich August Bretschneider z úcty ke králi. Věž vypadá jako šachová krajková královna.

Rozhledna přede mnou neustále měnila směr, podle toho, jak se klikatila silnice, po které jsem přijížděl autobusem z Budyšína.

Rozhledna je na vrcholu nejen kopce, ale pomyslného městského TOP 10.

Autobus nahoru nejezdí, silnice na kopec se šplhá z okraje města, nedá se nic dělat, vyrážím z města po červené.

Rozhledna je opravdu mimořádná, je osmiboká, čtyřpatrová, vyhlídkové plošiny jsou ve výšce 12, 18 a 24 metry.

Závrať začala účinkovat docela brzy, nahoře jsem koukal jen před sebe. Schodů jsem napočítal 120, věž je sestavená z tisícovky dílů spojených olovem. Litinové části vyrobila slévárna v Bernsdorfu. Vidět je daleko, na jihu se rýsují naše pohraniční hory, sever a další strany je téměř rovina.

V roce 1993 rozhlednu rozebrali, ošetřili a za rok už zase sloužila návštěvníkům. Nedaleko od paty věže stojí restaurace.

Z vrchu se šlo lehce, zelená mě opět zavedla do města.

Líbezná Lobava

Město pod kopcem se jmenuje Löbau, česky Lobava, a je nejmenším z takzvaného Lužického Šestiměstí, což byl v roce 1346 založený spolek šesti hornolužických měst, který trval až do roku 1815, po konci válek s Napoleonem.

Tvořila ho města Budyšín/Bautzen, Žitava/Zittau, Zhořelec/Görlitz, Lobava /Löbau/Kamenec/ Kamenecz/ a Lubaň/Lauban, které je dnes součástí poválečného uspořádání Polska.

Město dostalo prý jméno podle slovanského Lubij – Líbezný. Že by v době založení bylo natolik krásné? První zmínka o osadě je z roku 1221 v listině biskupa Bruna II.

Zemí získal v roce 1319 Jan Lucemburský. Hornolužické Šestiměstí založili v Löbau v srpnu 1346, důvod byl uvedený v zakládací listině jako grossin unlidlichen schadin (o velkých škodách) či roubern und von andirn bosen luten – loupežnících a jiných zlých lidech. Čili na ochranu měst a kupců.

Náměstí s nádhernou radnicí

Historické památky uvidíte povětšinou kolem rozsáhlého náměstí s radnicí, která má gotickou věž.

Mohutná stavba je pozoruhodná tím, že na věži jsou hodiny se dvěma ciferníky vyrobené na zakázku v roce 1614 na Starém Městě pražském.

Vprostřed horního ciferníku je hlava Žida, při odbití každé čtvrthodiny otvírá a zavírá pusu. Kvůli tomu jsem strávil naproti radnici půlhodinu.

V útrobách radnice jsou proslulé masné krámy. Ty jsem vynechal, ono toho je ještě hodně k vidění. Současná radnice pochází z roku 1714, její předchůdkyni zlikvidoval mohutný požár.

V nedaleké hospodě U Zlatého lva se dohodli skoncovat s veškerou verbeží, která v okolí šesti měst řádila.

Zajímavá událost se v Lobavě stala v roce 1429, kdy při obléhání oheň zničil téměř celé město, krom kláštera kostela. Oheň založil jistý Heinrich Zacher, dostal za to odměnu od husitů dostat 18 šilinků.

Za to ho ve Zhořelci upálili. Města potom postavila vlastní vojsko proti husitům. Hodně tu drancovali loupeživí Vartenberkové, na kališníky tu dlouho nezapomenuli.

Radnice se stala nejen místem jednání, ale také testovacím. Každý, kdo poprvé zasedl za poradní stůl, musel do dna vypít víno z třílitrového poháru.

Skleněnou nádobu můžete shlédnout v Muzeu hornolužického Šestiměstí. Jak takový zmatlaný piják vypadal není známo, ale musel to být masakr.

Podobné poháry měly většinou cechy, které je používaly při přijímání nových členů nebo tovaryšů.

Nejvíce památek uvidíte v centru. Jak profánních, tak i církevních. V uličkách najdete řadu kaváren, cukráren, vináren, před provozovnami jsou zahrádky, kde se dobře sedí a konzumuje.

Určitě se zastavte u barokního domu U Zlaté lodi, koukněte do staré lékárny, jeden z nejhezčích městských domů stojí v Rittersgasse, v Badersgasseje fotogenická skupina domů se sedlovými střechami a čelními štíty, mě zaujala budova Pestalozzi Schule, která má dva vchody – pro dívky a pro chlapce.

Milovníci sakrální architektury ocení kostely – hlavní městský svatého Mikuláše, svatého Jana, svatého Ducha.

Moderna těstovinového továrníka

A nakonec jedna lahůdka pro milovníky novodobé architektury – funkcionalistická vila na kraji města – Dům Schminke (Haus Schminke). Postavili ho v roce 1932 pro rodinu podnikatele Fritze Schminke, který vedl löbauskou továrnu na těstoviny Loeser & Richter, říká se mu také Nudeldampfer, trochu opravdu připomíná loď, která najela na mělčinu.

Bohužel jsem přišel až po zavíračce, takže nahlédnou částečně dovnitř se dalo jen přes okna, nebo prosklené plochy. Prošel jsem se alespoň po velké zahradě.

Löbau neboli Lobava nebyla na rozdíl od většiny jiných měst postižena válkou, takže téměř vše, po běžných opravách a rekonstrukcích je zachováno v „původním znění.“

Kde se informovat

Informace o čemkoli ve městě vám poskytnou v infocentru u náměstí.

Vše včetně návštěvy tajného vězení Stasi v Budyšíně jsem stihl díky jízdence Euro-Nisa-Ticket, kdy jsem využil všech dostupných prostředků k návratu do výchozího bodu v Liberci s přestupem v Žitavě.

Zdroje

Publikace O kupcích a pánech v Hornolužickém Šestiměstí, info@oberlausitz.com

ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011.

www.iidol.cz/aktuality/zmena cen jizdenek euro nisaticket od 1 1 2026

www.oberlausitz.com

tourist-info@svloebau.de

www.loebau.de

cs.wikipedia.org/wiki/Löbau

Vlastní