Nádherné barokní sochy se vrátily do poutního kostela na Hedči

Před několika lety jsem v polozapomenuté obci Vraclav, která se dříve jmenovala Vratislava a kde se nacházely dříve i malé lázničky, v malém barokním kostele narazil na soubor nádherných barokních soch. Klidná tvář Ježíše ostře kontrastuje s jeho vězniteli a mučiteli, na těch se autor opravdu vyřádil. Jsou to téměř tlamy pekelné, církev dokázala své ovečky vystrašit. Hrozba peklem vždy zabírala.

Kde začali Přemyslovci vyvražďovat Vršovce

Sochy v kostele svatého Mikuláše působily svou dynamikou pohybu i výrazem naprosto výjimečným zjevem. Kdo se zajímá o českou historii, ví, že na hradišti stávajícím na návrší nad kostelem se započalo 28. října 1108 vyvražďování knížecího rodu Vršovců. Pokračovalo masakrem v Praze, kde řada z předních představitelů rodu skončila na popravčím vrchu Petříně.

Vraždění nařídil, a zřejmě se ho sám účastnil kníže Svatopluk, na základě informace, že se Vršovec Mutina dopustil zrady. Bylo to při výpravě Svatopluka do Uher, když panovníka zastupoval, v té době kastelánoval v litoměřické kastelánii.

Mutina tehdy ustoupil před polským Boleslavem, který využil Svatoplukovy nepřítomnosti a vtrhl do Čech. Přemyslovci měli na Vršovce dávno pifku, nemohli jim zapomenout potupení knížete Jaromíra na Velízi.

Vracejí se na své místo

Ve vraclavském kostele bylo po více než 40 let uschováno 28 vzácných barokních soch, které tu oživovaly jinak prázdný kostel. Už potřebovaly pořádný restaurátorský zásah, nejvíc se na nich vyřádil různý dřevokazný hmyz, i materiál potřeboval „vypodložit.“ Přemístění soch nebylo možné bez předchozího odborného ošetření.

Sochy vznikly mezi léty 1704 až 1706 a zdobily osm kapliček lemujících cestu z města Králíky na Horu Matky Boží na Hedči. Ztvárněním mi připomínají kaplovou křížovou cestu v jihočeském Římově, nebo podobnou v polském poutním místě Vambeřice. Ve vraclavském kostele je již nebylo možno uchovávat, jednotlivé díly byly a jsou velmi křehké, při přepravě se vše muselo provádět ručně, žádná těžká technika.

Přemístění soch do ambitu hedečského kostela se připravovalo dlouhou dobu s podílem kraje, Ministerstva kultury a řady odborníků.

Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity, Kaplí Svatých schodů, léčivým pramenem a poutním domem se nachází na Mariánském kopci nad městem Králíky. S městem ho spojuje dlouhé schodiště.

Z kopce bývá krásný výhled na Králický Sněžník, bohužel počasí nebylo zrovna příznivé, i když v Králíkách svítilo slunce, kopce byly v mracích.

Sochy byly po přepravě zabaleny ve folii, aby se aklimatizovaly, nyní už je můžete spatřit v ambitu v celé kráse a ve sceneriích, pro které byly vytvořeny. Objekt na Hedči procházel náročnou rekonstrukcí, od sanace zdiva po střechy. Proto se sem vracejí sochy po závěrečných pracích, aby nedošly k úhoně.

Soubor tvoří osm tematických skupin zachycujících klíčové okamžiky Kristova utrpení. Uvidíte výjevy jako Kristus na hoře Olivetské, Zajetí Krista, Ecce homo, Bičování Krista, Veroniku podávající Kristovi roušku, Svlékání roucha, Ukřižování a Oplakávání. U výrazů lotrasů se umělec opravdu vyřádil, jestli to sochal podle živých modelů, tak žil v pěkné společnosti.

Děsivá Dušičková kaple

V dlouhé chodbě stojí plastiky mezi mnoha církevními obrazy a předměty. Mě vždy zaujme několik z nich. První je Dušičková kaplehned u vchodu, to je skvostné a trochu morbidní dílo. Sochy kostlivců v pláštích, jedna představuje smrt, druhá s lopatou hrobníka, a lebky s hnáty vyřezané nad mensou nejsou ničím veselým. Před oltářem vždy poutníci vzpomínali na své zemřelé příbuzné a modlili se za svou vlastní šťastnou hodinu smrti. Výtvor je datován kolem roku 1700, takže oltář je starší než instalované sochy.

Oltářní obraz představuje Matku Boží, přimlouvající se u svého syna za duše v očistci.

Dále mě v ambitu upoutala plastika, na níž svatý Jan Nepomucký dává Panně Marii do ochrany svůj jazyk. Další z morbidních barokních příběhů.

Stěny směřující na klášterní dvůr lemují temné obrazy světců, kteří položili život za víru a jejich příběhy. Mnohé jsou opravdu zázraky.

Dalším unikátem je dřevořezba narození svaté Anny, je to čistá radost ze zrození nového života. V ambitu jsem strávil dost času, nevynechal jsem ani kryptu, pocházející z roku 1704. Jsou tu pochováni bratři a kněží, kteří působili v klášteře v letech 1700–1950, v další místnosti jsou pochována čtyři těla. Jedná se o zemřelé z let 1950 -1960, kdy sem byli duchovní internováni komunisty. Bývalo tu i muzeum o Akci K, pod touto šifrou StB zlikvidovala církev. To se nyní nachází v Králíkách. V kryptě je umístěna i skleněná rakev se sochou svatého Maxima.

Na kolena a vzhůru!

Než jsem se vypravil do kostela, navštívil jsem Kapli Svatých schodů. Stojí na Nádvoří poutníků, uvnitř najdete tři schodiště. Centrální zdolávali věřící nahoru po kolenou, tísnily se tu davy, aby se mohli této slavnosti zúčastnit.

Druhé jsou pro normální výstup a sestup. Jedná se o napodobeninu schodiště z Pilátova hradu v Jeruzalémě, po kterých kráčel k Pilátovi Ježíš. Budovu postavili v roce 1710. To již tu byl zřízen klášter servitů, služebníků Panny Marie.

Králíky, německy Grulich, byly původně hornickým městem, vznikly na dlouho neosídleném zalesněném území v klínu mezi Čechami, tehdejším českým Kladskem a Moravou. Těžilo se zde stříbro, železo a barevné kovy. Majitelé se tu často střídali, v roce 1650 kralické panství koupili Althanové. Zdejší velkostatek vlastnili až do roku 1845.

Obyvatelstvo se živilo převážně textilní výrobou, oblíbený přivýdělek tvořila výroba náboženských předmětů, které nabízeli poutníkům přicházejícím ve velkých počtech na Mariánský kopec. V roce 1780 byly poutě zakázány, tak lidé přešli na výrobu vánočních betlémů, které se prodávaly nejen v celé Evropě, ale i v Americe jako „pravé vídeňské jesličky.“ Uvidíte je v klášteře i městském muzeu.

Kopec nad městem nebyl zalesněný, říkalo se mu Lysá hora, tady založil v roce 1696 zdejší rodák Tobias Hans Becker, kanovník u svatého Víta a královehradecký biskup poutní komplex. Ten se postupně rozrůstal. Když byl Becker malý hoch, chodil s dětmi na kopec, stávala tu prý jiná svatyně a on slíbil, že až vyroste, tak tu postaví k uctění Panny Marie velký kostel. To mu v dospělosti, kdy již byl známým církevním činovníkem, připomenul kralický farář.

Becker se tedy pustil do díla.

Stavba kostela

Na stavbě prý lidé pracovali bez mzdy, všichni s velkým nadšením. Což byl další zázrak. Dvacátého prvního srpna 1700 byl kostel vysvěcen a na hlavní oltář umístili Milostný obraz Panny Marie Sněžné, jejíž kult přišel se stabou pražského kostela zasvěcené této světici.

Ten nejprve vlastnil Becker, který si ho vyprosil od hraběnky Putzardové ze Slatiňan, kde vychovával její vnuky. Obraz byl kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Hraběnka se ho nechtěla vzdát, ale Beckerovo nábožné zanícení ke Svaté Panně ji nakonec přesvědčilo. Obraz měl podle legendy namalovat evangelista Lukáš.

Ač by se zdálo že kostelní zařízení je originál, opak je pravdou. Zničil ho blesk v srpnu 1846. Obraz se podařilo zachránit, ale z kostela toho mnoho nezbylo.

V roce 1883 se do opuštěné budovy za kostelem nastěhovali redemptoristé, ti tu zůstali až do roku 1950. V rámci Akce K tu zřídili jeden ze soustřeďovacích klášterů pro řeholníky, poté sem nastěhovali i řeholnice. Pracovali pod dohledem v lesích, na pozemcích státního statku, u dobytka.

Přestože objekt chátral, nedopadl nejhůře, nakonec se ho podařilo zachránit a opravit. Velkou zásluhu na tom měl rodák z Králík, německý důchodce pan Franz Jentscke (1925 až 2018), který založil nadaci pro obnovu památky. Jmenovali ho čestným občanem města.

Poslední rekonstrukce a úpravy by měly památku udržet na dlouhé časy v kondici.

Co je ještě k vidění

V bývalém gymnáziu najdete Východočeský památník celnictví, část se věnuje i pašerákům.

Na okraji města stojí několik srubů mohutného hraničního opevnění. Dělostřelecká tvrz Hůrka na kopci Výšina je tvořena pěti sruby s izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnou. Stavěno v letech 1935 až 1938. Spolu s tvrzemi Adam a Hanička měly krýt dělostřeleckou palbou menší objekty ve směru předpokládaného útoku Němců ze Slezska.

Určitě stojí za návštěvu i Vojenské muzeum Králíky, za ním stojí pěchotní srub U Cihelny, také s expozicí.

klasterkraliky.cz

Barokní sochy vracejí na Hedeč. Vzácná díla prošla náročným stěhováním – Info z Chrudimska / Pardubicka

Masakr Vršovců, skvostný barokní areál i vampyrismus připomíná východočeská Vraclav - Novinky

Špalíček výletů – Města a městečka, Soukup a David, Praha 2020