Z moravského Šternberka založili Lichtenštejnové své velkovévodství

Objekt rozšířil diplomat a rádce Karla IV. Albert II. ze Šternberka. Hrad několikrát poškodili v husitských válkách, znovu ho však obnovili. Stoupal jsem k němu asi před měsícem, kdy byly největší vedřiny, od vlakového nádraží jsem šel pěšmo, domnívaje se, že cestou popatřím něco zajímavého.

Narazil jsem na Muzeum času, hodiny mě zrovna moc neinteresovaly, pamatoval jsem si budíky všeliké z dávné návštěvy šternberského hradu, kdy byly součástí expozice. Na náměstí se tyčí opravovaný barokní kostel Zvěstování Panny Marie. Domníval jsem se, že svatostánek s bývalým klášterem není v provozu, ale to jsem se mýlil. Při zpáteční cestě jsem to prozřetelně napravil. Nyní ale stoupám průchodem ku hradu.

Lichtenštejnové na scéně

Velké nádvoří mě zavádí na schody k pokladně a vlastnímu objektu. Těším se hlavně na nádherně opravená kachlová kamna, ta jsou k vidění a osahání při prohlídce hradu.

Ten měl smolovatou smůlu. Poděbrad Jiřík, český král, odtud vyjížděl na jednání se svým proradným zetěm Matyášem Korvínem, moc dobrého z uherské strany ale nevzešlo.

Po požáru v roce 1538 hrad znovuvzkřísili, třicetiletá válka z něho udělala ruinu, pak ho koupili Lichtenštejnové jako centrum prosperujícího panství za 504 000 zlatých, což byla pěkná suma. Majitelem se stal Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna (1657 – 1712), který ale měl zájmy jinde, v Čechách a na Moravě se mu moc nelíbilo, zato zakoupil roku 1699  panství Schellenberg a roku 1712 hrabství Vaduz. Tím byly položeny základy lichtenštejnského knížectví.

Když se porcoval český a moravský medvěd

Porcování medvěda je termín, kdy se snaží zainteresované strany urvat co největší podíl z nějakého lukrativního celku.

Značnou část majetku získali Lichtenštejnové za Karla z Lichtenštejna(1569 až 1627). Původně odchovanec českých bratří z kariérních důvodů přestoupil na katolictví. U císaře Rudolfa II. upadl v nemilost, ale jeho velká chvíle přišla za stavovského povstání. Pár dnů po bělohorské šarvátce ho císař Ferdinad II. ultrakatolík, pověřil jako zplnomocněnce k vyšetřování a potrestání povstalců. V jeho režii bylo staroměstské divadlo smrti. Hlavně obrovské konfiskace a pokuty, kde si nahrabal spolu s dalšími, např. Valdštejnem, ten získal nejvíce, dále to byli Eggenberkové, Lobkovicové, Dittrichštejnové…, obrovský majetek. Tehdy také přišla do země zahraniční šlechta, např. Buquoyové, Maradasové, Piccolominiové, Gallasovéči Colloredové, domácí šlechta postupně vymírala. Lichtenštejn získal na účet poražených ohromný majetek, rozsáhlá panství v Čechách i na Moravě (např. Valtice, Lednice či Krnovské vévodství). Spolu s Valdštejnem stál v čele konsorcia, které vydělávalo na znehodnocování měny.

O rodu se toho dozvíte mnoho při prohlídce zámeckých interiérů.

Dobrotivý romantik

Objekt šlechta udržovala jen proto, aby úplně nespadl. Jeden čas tu byla dokonce textilní fabrička. Za prusko-rakouské války přišel hrad k další úhoně. Záchrana přišla s knížetem Janem II. Dobrotivým (1840 - 1929), filantropem, mecenášem, velmi nadaným mužem, který rozhodl o generální rekonstrukci, či spíše radikální přestavbě. Byl výborným ekonomem, rozuměl chodu panství. Byl to ale velký romantik, trochu připomíná bavorského krále Ludvika II., jenž nechal postavit zámek Neuschwanstein ve stylu novoromanismu, když se inspiroval wagnerovskými hrdinskými eposy a středověkými rytířskými hrady. Jan se myšlenkově obracel do dob slavných středověkých lichtenštejnských rytířů a válečníků, některá sídla v držení rodu nechal přestavět do novogotického slohu.

Na Šternberk povolal vídeňského architekta Karla Kaysera, ten mu měl zbudovat nové sídlo s využitím stávajících hradních prvků. Mělo to být Janovo letní sídlo, pro ně shromažďoval rozsáhlé umělecké sbírky.

Nové překrylo staré

Ne všechny Janovy plány se realizovaly, většina ale provedena byla. Kdyby průvodci nezmiňovali rekonstrukci objektu, kterým procházíte, málokoho by napadlo, že jde o novodobou přestavbu. Vznikl například nový schodišťový palác, bylo doplněno opevnění, do budov se zakomponovaly části dovezené z jiných lichtenštejnských hradů a zámků. Nejstarší částí je velká okrouhlá věž, palácové zdi a zbytky opevnění. V renesančním paláci uvidíte nádherný Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdi. Dále například Rytířský sál, ložnice, spousta dovezeného mobiliáře, kožené tapety a další. Mě nejvíce uchvátila středověká a raně novověká kachlová kamna, nádherná práce, fakt to stojí za to věnovat jim pozornost.

Tím, jak se hrad přestavoval a nevedly se o tom žádné záznamy, není jasné, jak Šternberk původně vypadal. Přeložen byl i původní vstup do hradu, vjíždělo se zadem.

Moderní objekt

Kamna se zachovala z důvodu, že se Jan Dobrotivý rozhodl na hradě zůstávat i přes zimu. Místnosti tedy vytápěla kamna, ostatní prostory ohříval teplý vzduch z velké sklepní kotelny. Už to bylo hodně moderní sídlo, majitel nechal po celém hradě nainstalovat vodovod, ten sloužil nejen v kuchyni, ale také v koupelnách a toaletách.

Na hradě je také osobní výtah, podobný mají v Zákupech. Posledním majitelem byl Janův prasynovec Jan František (1910 - 1975). Byl to velký cestovatel. Lovecké trofeje uvidíte v několika místnostech a na velké chodbě. Zařídil si velkou knihovnu s řadou ilustrovaných cestopisů. Na Šternberku neprováděl žádné stavební úpravy, za války odtud byly odvezeny tapisérie a mobiliář, později je Lichtenštejnové koupili na aukcích a znovu přemístili do hradu.

Pokud máte prohlídky nábytku a obrazů dost, za hradem je hezký lesopark.

Pojďte do kláštera

Určitě nevynechejte momentálně opravovaný prostor bývalého augustiniánského kláštera, průvodci vás zavedou i na kůr kostela, který je zvenčí zavřený. Na varhany mi tu zapreludoval mladý průvodce, nejdřív jsme se shodli na krásné vánoční Rybovce, pak to završil Bachem. Dlouho si to budu pamatovat. Jsou tu i fresky a obrazy J. K. Handkeho, ten pán vládl štětcem a barvami dokonale.

Otevírací doba hradu v říjnu: čtvrtek a pátek 10-14 hodin, sobota a neděle 10-15 hodin. Od pondělí 26. do pátku 30. října je hrad otevřen od 10 do 15 hodin. V sobotu 31. října je otevírací doba prodloužena do 16 hodin. Vstupenky lze zakoupit online.

Zdroje:

Špalíček výletů: Hrady a zámky, Soukup a David, 2018

www.hrad-sternberk.cz/cs

Vlastní