Článek
Vždyť také USA mají spoustu ekonomických problémů a vysoké veřejné dluhy, jako my v Evropě. Vzpomněla jsem si na tuto otázku také na mezinárodní konferenci v Praze o reformě fiskální politiky Evropské unie.
Analytici ze střední Evropy – na pořádající Anglo-American University se kromě mne sešli ekonomové z Polska, Německa a Česka – diskutovali o tom, zda má šanci rozpočtová reforma EU projít a, zejména, zda může být účinná, tedy pomoci snižovat zadlužení členských států.
Já jsem se na otázku dívala úhlem pohledu našich klientů, tedy investorů a obchodníků na finančních a kapitálových trzích. Na příkladu Řecka a jeho rozpočtové krize jsem dokladovala, jak zadlužení blížící se insolvenci dlouhodobě poškodilo investory do řeckých cenných papírů. Hlavní akciový ukazatel Athens General Composite Index poklesl z €2,683 v roce 2009 na €1,121 v prvním pololetí 2023, čili reprezentuje dlouhodobé znehodnocení řeckých podniků o vice než 50 %.
Kolegové mne však doplnili popisem situace na dluhopisovém trhu, kde díky bezedné podpoře Evropskou centrální bankou, byl nakonec trh řeckých dluhopisů zdeformován. A tím se dostávám k původní otázce, proč investoři po celém světě spíše věří americkým cenným papírům. Podstata netkví v rozdílných rozpočtových politikách vlád v EU a USA či v zásadně jiné monetární politice. Rozdíl je v intervencích těchto autorit do trhu. Zásahy deformující tržní informaci odrazují investory.
Potvrzuje se tak, že špatné zprávy jdoucí z trhu jsou pro investory stále lepší variantou než zdánlivě dobré zprávy kamuflované státními zásahy.
Olívia Lacenová
Hlavní analytik
Wonderinterest Trading Ltd.
