Článek
Anglická slova v nadpisu byla sloganem rozhlasové stanice Radio Luxembourg. To bylo mnohdy jediným možným zdrojem setkat se s moderní hudbou v časech vlády komunistů. Pokud jste žili v těchto časech, měli zájem o hudbu a nechtěli jste poslouchat tehdejší téměř nulovou nabídku československých rozhlasových stanic, měli jste několik možností. Poslouchat hudbu z gramofonových desek vyšlých v Československu (těch kvalitních moc nebylo), nebo chodit na koncerty kapel (pokud jste o nich věděli a pokud měly ty kapely vůbec dovoleno hrát). Nebo poslouchat pokoutně pořízené nahrávky právě z těchto koncertů, jejichž kvalita byla na hranici poslouchatelnosti. Ale to se týkalo spíše undergroundu. Ve velkých městech to bylo jednodušší. Závidím kamarádům z Prahy či Brna, nebo z ostatních velkých měst, kde byl ten přístup k hudbě snadnější. Další možností byly „černé“ burzy s gramofonovými deskami. Ceny se pohybovaly okolo cca 300,-Kč. Při průměrném platu cca 2.500,- (na začátku 80.let) to byla dost vysoká částka. No a tou další možností, kterou rozvádím, byl poslech zahraničních stanic. Snadnější to měli ti u rakouských nebo německých hranic, kde se daly naladit jejich stanice. Nám ve vnitrozemí toho moc nezbývalo. Jedna z možností bylo Radio Luxembourg (dále RL). Tato stanice, ač byla založena již počátkem 20. let 20. století lucemburskými amatéry, u nás začala být vnímána v polovině 50.let. A to ze dvou důvodů. Komunisti začali utahovat šrouby a vše západní bylo nepřijatelné, včetně hudby. Tím druhým důvodem byl nástup rock´and´rollu. Ale vysílání nebylo populární jen ve východním bloku. Například v Británii se jeho anglická mutace stala na začátku 50.let po hudební stránce poslouchanější než BBC. Já bych chtěl přiblížit to, co je mi blízké. Nejvíce jsem začal hudbu vnímat počátkem 80.let. Na začátku roku 1980 byly na čele žebříčku Radia Luxembourg tyto kapely: Blondie(Atomic), The Jam (Going Undergound)a znovu Blondie(Call Me). To byly kapely, které vycházely z punku a přetransformovaly jej do popovějších aranžmá. Nedá se však porovnávat s naší rodící se punkovou scénou, to bylo trochu o něčem jiném. Dalšími „jedničkami“ RL byly například skupiny ze začínající new wave (a ta si vlastně taktéž brala inspiraci z punku nebo třeba reggae). Dexy´s Midnight Runners (Geno), The Beat (Mirror In The Bathroom), The Specials (Rat Race), UB40(I Think It's Gonna Rain Today) nebo novoromantické skupiny a interpreti, Gary Numan (We´re Glass), Roxy Music(Over You). Tím jsme se výčtu prvních míst dostali zhruba do července 1980. Avšak i na dalších místech tohoto žebříčku najdeme velice zajímavá jména(Rainbow, Genesis, Peter Gabriel nebo třeba průkopnící punku Ramones). Ale o tom třeba jindy.
Ve svém článku jsem vycházel mimo jiné z bakalářské práce Veroniky Štefečkové „Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v socialistickom Československu (orálna história)“ a webu umdmusic.com.
