Článek
Odmalička jsem obrovským fanouškem Pána prstenů a Tolkienova světa obecně. Když člověk ví, co všechno do tohoto neuvěřitelně komplexního univerza plného archetypů a skrytých významů britský spisovatel vlastně vměstnal, nelze se při pohledu na dění na naší současné politické scéně ubránit politickým paralelám se Středozemí.
Když totiž sledujete urputnost, s jakou vicepremiér a šéf Motoristů Petr Macinka hájí svého dvorního průšviháře Filipa Turka, nevyhnete se pocitu, že jste se z české reality propadli rovnou do tohoto fantasy eposu.
Po Turkově neslavné srážce s houkající sanitkou předstoupil Macinka před veřejnost a s dojemnou, až fanatickou oddaností prohlásil, že Filipa Turka nikdy nepotopí a nikdy se ho nevzdá.
Znělo to, jako by v temné jeskyni pod Mlžnými horami svíral v dlaních lesklý kroužek a potichu u toho syčel: „Můj milášek… nedáme ho, zlí opoziční hobitci nám ho chtějí vzít!“
Česká politika se nám zkrátka proměnila v adaptaci Pána prstenů. Akorát s tím rozdílem, že tady fandit zlu není zakázáno.
Prsten moci, který nabořil záchranku
Rozdělení rolí v tomto motoristickém eposu je naprosto přesné. Filip Turek je oním bájným Prstenem moci.
Byl to on, kdo svou temnou, leč pro určitou část publika uhrančivou silou dokázal vytáhnout dříve naprosto bezvýznamné Motoristy ze stínů mimoparlamentní nicoty rovnou do poslaneckých lavic.
Jak už to ale u magických artefaktů bývá, nošení Prstenu si vybírá krutou daň. Zatímco Prsten svého nositele neviditelně rozežírá, Turek generuje jeden skandál za druhým. Některé jsou bizarní, jiné děsivé.
Zlatý kroužek s jazykem Mordoru, jímž můžeme nazývat nepochopitelný Turkův rádoby černý humor, je zkrátka nebezpečný a toxický. Jenže Petr Macinka v roli politického Gluma už je jeho mocí natolik pohlcen, že se ho nedokáže vzdát.
Sám sice svou náturou a arogancí není o moc lepší než jeho cenný artefakt, ale bez něj by byl jen obyčejným stvořením bloudícím po okraji politické propasti. A tak svého „miláška“ chrání před zraky policie, médií i veřejnosti a prská jed na všechny strany.
Kde jsou Frodo se Samem?
Při pohledu na to, jak Prsten moci ohrožuje nejen politickou kulturu, ale už i reálné životy v ulicích, se pochopitelně nabízí otázka, kde je nějaký pomyslný Frodo Pytlík a jeho věrný Samvěd, kteří by tento toxický náklad vzali, odnesli do pomyslné Hory osudu a ulevili tak celé České republice?
Možná to nakonec budou muset být samotní voliči v dalších volbách, nebo snad orgány činné v trestním řízení, kdo tento úkol vezme na svá bedra a pošle motoristický Prsten do politického zapomnění dřív, než stihne napáchat další nenapravitelné škody.
Cesta to ale bude trnitá, protože Glum Macinka bude kousat a škrábat do posledního dechu. A kdoví, třeba u toho Česká republika stejně jako Frodo přijde o prst.
Zničení Prstenu Saurona nezastaví
Celá tato naše tuzemská tolkienovská paralela má ale jeden zásadní a velmi smutný háček. V knižní předloze platí, že vhozením Prstenu do lávy padne i samotný Temný pán. V naší realitě je to ale bohužel jinak.
Skutečným Sauronem této politické éry je totiž Andrej Babiš, který všechno tohle dění spokojeně sleduje ze své temné věže ve Strakově akademii. A i kdyby se nakrásně podařilo zbavit Filipa Turka jeho magické přitažlivosti a jeho vliv by definitivně vyhasl, Babišův Mordor se nezhroutí.
Ztráta jednoho spojence ho sice zamrzí, ale jeho mašinérie se nezastaví. Sauron ze Strakovky si zkrátka jen najde novou hračku, nový způsob, jak mást davy, a temnota populistického chaosu se tu bude vesele šířit dál.
Sledovat šéfa Motoristů, jak se po vzoru Gluma křečovitě drží svého poslance a odmítá se vzdát svého toxického politického Prstenu i ve chvíli, kdy ten ohrožuje životy záchranářů, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního bizáru a sdílíte můj názor, že toxický styl politiky patří do Hory osudu, a ne do parlamentu, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na cestu do Mordoru ani na nákup nového Prstenu moci pro pana Macinku, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
