Článek
Laťka české politické kultury je sice už dávno zakopaná kdesi v zemském plášti, ale Petr Macinka si zjevně přinesl rypadlo, aby ukázal, že vždycky můžeme klesnout ještě hlouběji.
Náš tradiční politický sport, neschopnost řešit reálné problémy nahrazená hysterickým hledáním cizího viníka, totiž právě dostal mezinárodní upgrade.
Macinka si vyrazil do Izraele a v záchvatu pocitu, že mluví jen k zrcadlu, vypustil do světa perlu. Česká republika je prý nejbezpečnější zemí Evropy prostě proto, že tu nemáme migranty z islámských států.
Pokud by tohle zaznělo někde ve vesnické hospodě po pátém pivu, dalo by se to přejít shovívavým úsměvem.
Inu, od člověka, který se pohybuje ve vysokých politických kruzích a má ambice naši zemi reprezentovat, se ovšem očekává alespoň elementární diplomatický takt.
Macinkův výrok je totiž ukázkovým příkladem toho, jak mezinárodní vztahy nedělat, ale bohužel i věrným zrcadlem české xenofobie, která velí ukázat prstem na kohokoliv, kdo vyznává jinou víru nebo pochází odjinud.
O to absurdněji navíc působí fakt, že letos už Macinka absolvoval cestu do Maroka.
Kde byla jeho hrdinská protiislámská rétorika tam? Zvláštní, že v Rabatu hrál na schovávanou a mlčel jako zařezaný, ale jakmile přejel do Izraele, rázem v sobě objevil vnitřního křižáka.
Skutečný diplomat totiž umí hájit zájmy své země, aniž by k tomu musel plošně a buransky urážet celá náboženství.
Světová ostuda s obřím dosahem
Macinkova rétorického selhání si totiž okamžitě všiml vlivný portál Morocco World News.
A ne, není to žádný bezvýznamný farní občasník, ale gigant formující veřejné mínění napříč Blízkým východem a severní Afrikou, který je navíc bedlivě sledován světovými agenturami.
Česko tam s gustem vykreslili jako zapšklý skanzen netolerance, oprášili Zemanovy bláboly o „organizované invazi“ a vystavili nám účet jako státu, jehož politici trpí chronickým strachem z jinakosti.
A aby toho nebylo málo, Macinkova slova začala žít vlastním životem. Výrok totiž sdílel na YouTube i účet arabské zpravodajské stanice AlarabyTv_News, který má přes neuvěřitelných 11 milionů odběratelů.
Z trapného plácání lokálního politika se tak stala mezinárodní ostuda s globálním dosahem. Místo spolehlivého středoevropského partnera tak kvůli podobným výletníkům vypadáme jako zapšklá, netolerantní provincie z minulého století.
Schrödingerovo bezpečí a matematika pro začátečníky
Celá tato tragikomedie nás ale přivádí k mnohem palčivější domácí otázce. Je tedy Česká republika podle našich politiků bezpečná, nebo není?
Zatímco Macinka v zahraničí vypráví pohádky o nejbezpečnější zemi pod sluncem a buduje si politický kapitál na kopání do muslimů, na domácí scéně hrají někteří vládní poslanci úplně jinou písničku.
Noty ale pocházejí ze stejného xenofobního zpěvníku. Potřebují totiž svého vlastního cizího strašáka, na kterého by mohli svalit vinu za to, co v zemi nefunguje.
Jakmile se jim to hodí do krámu, začnou veřejnost strašit vysokou kriminalitou cizinců, a to speciálně Ukrajinců. Tento neustálý tik dělat z cizinců univerzální zlo je zkrátka tragický. Vytahují z kontextu vytržená čísla a tváří se, že se nám tu hroutí právní stát.
Jenže když se podíváme na tvrdá data Vězeňské služby, tahle laciná bublina splaskne rychleji než Macinkovo diplomatické renomé.
V českých věznicích je podle hlášení Vězeňské služby aktuálně 18 892 vězňů. Z toho je pouhých 1632 cizinců. A pokud jde o národnosti, na prvním místě mezi cizinci nejsou Ukrajinci, ale s 495 vězni Slováci.
Následuje 492 Ukrajinců (přičemž odsouzených je jen 156, drtivá většina teprve čeká ve vazbě), 98 Poláků a 85 Vietnamců.
Pojďme si to dát do kontextu na počet obyvatel. Ukrajinců u nás aktuálně žije zhruba půl milionu. Ve vězení jich je 492. To je zhruba 1 vězeň na 1000 lidí. Slováků u nás žije podstatně méně (kolem 110 tisíc), přesto jich v celách sedí 495.
A co my, "domácí"? Čechů je za mřížemi přes 17 tisíc. V přepočtu na obyvatele z toho tak s naprostým přehledem a nejhůře vycházíme my sami (téměř 2 vězni na 1000 obyvatel), hned v závěsu za námi jsou Slováci, zatímco ukrajinská kriminalita je hluboko pod tímto celostátním průměrem.
Snaha vládních politiků rozdmýchávat paniku ohledně ukrajinské kriminality se tak hrubě nepovedla a ukazuje jen jejich absolutní neschopnost pracovat se zlomky a poměry.
Místo toho, aby řešili skutečné problémy, například proč je náš vlastní systém tak přeplněný českými recidivisty, raději mávají čísly bez kontextu a straší lidi.
Ukázat na Ukrajince nebo muslima je totiž zkrátka mnohem jednodušší než se podívat do zrcadla. Anebo také na sudetské Němce.
Závěr je tedy jasný. Česká republika je naštěstí stále bezpečná země, ale rozhodně to není díky moudrosti našich politických zástupců. Těm by prospělo vrátit se do lavic. Jedněm na hodiny základní matematiky, těm druhým do kurzu slušného chování a diplomacie.
Sledovat české politiky, jak doma straší lidi vymyšlenou ukrajinskou kriminalitou, aby pak jeli do zahraničí dělat ostudu před 11 miliony diváků svými buranskými výroky, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politického pokrytectví a sdílíte můj názor, že diplomacie se nedělá jako v hospodě čtvrté cenové, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na letenky do Maroka pro Petra Macinku ani na kalkulačky pro vládní poslance, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
