Hlavní obsah

Osídlování pohraničí nebylo vždycky radostné

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

26. 4. 15:24

Konec války byl pro sužovaný lid radostný. Pro lidí německé národnosti, čekající na odsun, už tolik ne.

Článek

Žiju v malé vesničce Močidlec. Moji rodiče sem přišli z jižních Čech, těsně po válce se svými rodiči. Předcházelo tomu osvobození ruskou armádou. Ve staré kronice jsem se dočetla, jak to probíhalo. Pohraničí bylo osídleno německými obyvateli. Čekali na odsun. Ruské vojsko nahánělo strach. Dívky a ženy se před znásilněním ukrývaly po stodolách i v kostele. Mělo dojít i ke střelbě mezi dvěma rivaly.

Domy postupně obsazovali noví osadníci. Mezi nimi i zlatokopové, co rabovali a putovali dál. Někdy se stalo, že do domu bývalých majitelů přišel budoucí majitel, posadil se ke stolu a oznámil, že je nový hospodář.

Nebyla to hezká doba. Narodila jsem se 16 let po válce, pamatuju si, jak dlouho to trvalo než bylo dost potravin, oblečení a radosti. Pořád se historie opakuje, pořád je to o lidech co to odnášejí na obou stranách. Prichází o život, místo toho, aby žili, měli děti, radovali se.

Přesně se to opakuje v současném konfliktu, místo toho, aby byli ve školách či kdekoli jinde, dostanou zbraně a musí padnout na bojišti aniž by pořádně věděli proč.

A pantátové žvaní o míru

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz