Článek
Ano, univerzální krev se rýsuje, jen zatím není tou krví, kterou čekáte. Vědci testují univerzální umělé červené krvinky, přesněji náhradu červených krvinek, ne hotovou náhradu celé krve. Publikovaná fáze I už proběhla a novější fáze Ib dál sleduje hlavně bezpečnost.
Slib je velký, realita zatím menší
Titulková zkratka svádí. Ve skutečnosti jde o slibnou náhradu červených krvinek pro přenos kyslíku, ne o nemocniční standard, který by už dnes nahradil běžné transfuze.
Autoři studie v Blood Advances popisují technologii jako alternativu k transfuzi erytrocytů, tedy červených krvinek, a protokol fáze Ib pořád míří hlavně na bezpečnost a farmakokinetiku u zdravých dobrovolníků. Právě tím se ten velký slib rychle vrací na zem.
Samotný prototyp ale působí skoro futuristicky. Hemoglobinové vezikuly jsou miniaturní tukové kapsle nesoucí hemoglobin, bílkovinu v červených krvinkách, která přenáší kyslík.
Podle publikované studie a textu autorů vznikají z vyčištěného hemoglobinu z prošlé darované krve, který vědci uzavřou do liposomů napodobujících červenou krvinku. Právě tenhle detail dává novince její wow efekt i praktickou logiku.
Univerzální není krev, ale jen přenos kyslíku
Nejvíc mate samotné slovo univerzální. Když jsem prošel dostupné práce, vyšel z nich mnohem užší a poctivější význam: univerzální není celá krev, ale jen nosič kyslíku bez běžných znaků krevních skupin.
Autoři zároveň připomínají, že tahle suspenze sama neřeší plazmu, destičky ani srážení. A právě tady začíná být zajímavé, kde by naopak mohla fungovat lépe než dnešní rutina.
Technické vysvětlení je přitom překvapivě přímočaré. Erytrocyty, tedy červené krvinky, nesou na povrchu antigeny krevních skupin ABO a Rh, kdežto u HbV sedí vyčištěný hemoglobin uvnitř tukové kapsle.
Právě proto autoři mluví o bezskupinovosti pro přenos kyslíku a ne o potřebě běžné ABO/Rh shody jako u klasických transfuzí. Univerzální je tedy tahle látka jen v přesně vymezeném úkolu.
Právě skladování dává novince krizový smysl
Rozdíl ve skladování bije do očí. Podle přehledu AABB o krvi a dárcovství vydrží běžné červené krvinky v chladu maximálně 42 dní, zatímco autoři k HbV uvádějí skladování přes dva roky při pokojové teplotě.
To ještě nedělá z novinky hotový nemocniční produkt. Dává jí to ale silný smysl jako krizové rezervě.
Právě v nouzi by ten rozdíl mohl znamenat nejvíc. U nehody na dálnici, porodního krvácení nebo v menší nemocnici, která zrovna nemá O negativní, tedy univerzálního dárce pro červené krvinky v nouzi, rozhodují minuty.
Protokol fáze Ib míří na urgentní transfuzní scénáře a autoři připomínají i problémy odlehlých a venkovských oblastí. Ve veřejně dostupných zdrojích jsem ale nenašel oporu pro tvrzení, že by tahle technologie už dnes byla k dispozici v českých nemocnicích.
Na zázrak to ale pořád nestačí. Stejný text autorů uvádí, že suspenze sama nemá vlastnost, která udržuje objem tekutiny v cévách, a vyžaduje plazmaexpandéry.
A pokus na králičím modelu koagulopatie ukázal, že hemostázu, tedy samotné zastavení krvácení, vědci řešili až následnou transfuzí destiček. Mezi logickým využitím a reálnou praxí proto dál stojí jediné: velmi malá data z lidí.
Očekávání brzdí malá data z lidí
Mediální jistota kulhá. Čísla 100 až 400 mililitrů pro 16 lidí dnes nepopisují hotové výsledky, ale plán protokolu fáze Ib. Ten počítá se čtyřmi kohortami a jako hlavní cíl sleduje bezpečnost.
Když jsem kontroloval japonský registr klinických studií, vedl studii jako recruiting s prvním zařazením 27. května 2025 a plánovaným koncem 30. června 2026.
To, co skutečně víme, je zatím skromnější. Fáze I a Ib znamenají rané klinické testování zaměřené hlavně na bezpečnost a dávku, ne na plnou účinnost při reálném krvácení.
Publikovaná první fáze běžela u zdravých mužů ve věku 20 až 50 let, plánovala 12 osob ve třech kohortách 10, 50 a 100 mililitrů a nakonec zařadila 11 dobrovolníků, protože čtvrtý účastník v kohortě 100 ml už dávku nedostal po přerušení studie.
Zaznamenané nežádoucí účinky tvořily hlavně infuzní reakce a horečka, bez klinicky významné změny krevního tlaku.
Verdikt proto musí zůstat chladný. Nejde o konec dárcovství ani o zrušení krevních skupin, ale o raný a dost chytrý pokus, jak jednou dostat přenašeč kyslíku tam, kde dnes chybí čas, zásoby nebo správná skupina. Jestli tahle cesta uspěje, nepřepíše transfuzní medicínu tím, že nahradí krev, ale tím, že v nejhorší chvíli nahradí pár rozhodujících minut.
Zdroje: First-in-human phase 1 trial of hemoglobin vesicles as artificial red blood cells developed for use as a transfusion alternative, Haemoglobin vesicles as artificial red blood cells developed for use as a transfusion alternative: an open-label, single-centre phase Ib study protocol in Japan, Research of storable and ready-to-use artificial red blood cells (hemoglobin vesicles) for emergency medicine and other clinical applications, FAQs About Blood and Blood Donation
