Článek
Ano, i březí mladá srna může být podle pravidel legálně ulovena. Jenže právě tady vzniká největší zkratka. Nejde o čerstvě otevřený lov všech srn ani o náhlý obrat z letoška. Spor je starší, užší a mnohem nepříjemnější, než napovídá jedna věta z titulku.
Největší šok už pět let běží
Hlavní novinka totiž není novinka. Když jsem prošel vyhlášku o době lovu zvěře i ministerské vysvětlení účinné od 1. dubna 2025, vyšel z nich stejný závěr: stát nic nespustil od nuly, jen prodloužil dosavadní režim do 31. března 2030.
Doba lovu přitom jednoduše říká, v jaké části roku pravidla dovolí zvěř ulovit. A právě tahle časová korekce mění tón celé debaty.
Ten režim navíc běží už od 1. ledna 2020, jak ukazuje předchozí znění vyhlášky o době lovu zvěře. Spor tedy nezačal teď, jen se znovu vynořil.
Druhá oprava míří do samotných slov: předpis neřeší „všechny srny“, ale „zvěř do dvou let věku“, tedy věkovou kategorii mladých kusů. Jakmile se k téhle formulaci přidá biologie srnčí, začne paragraf působit mnohem tvrději.
Na papíře věk, v terénu březí srna
Biologie ten spor zostří okamžitě. Podle odborného materiálu ČZU k reprodukci srnčí zvěře má srnčí letní říji, tedy období páření, a po ní přichází utajená březost, kdy se zárodek několik měsíců téměř nevyvíjí.
Právě proto může být roční samice na jaře gravidní. Na papíře zní hranice „do dvou let“ přesně, v terénu ale nese mnohem citlivější význam.
Na jaře tak může v honitbě, tedy na území, kde se zvěř podle pravidel obhospodařuje a loví, stát před myslivcem mladá srna, kterou paragraf ještě zahrnuje. Jenže stát současně tlačí opačným směrem.
V podkladech ministerstva k myslivecké novele jsem našel argument, že zvěř poškodí asi 32 % stromků do výšky 1,3 metru, a Ministerstvo zemědělství dál uvádí škody spolu s prevencí kolem 2,5 miliardy korun ročně. Tady se empatie přímo střetává s hospodářským zájmem státu.
Ministerstvo z toho přesto nedělá povinnost. Ministerstvo zemědělství k výhradám k době lovu píše, že jde o možnost, nikoli povinnost, a odpovědnost vrací svědomí a myslivecké etice uživatelů honiteb.
To zní jako brzda. Jenže zákonná není, a proto se spor nevrací jen k jedné jarní scéně v lese, ale i k otázce, jak konzistentně stát nastavuje pravidla pro různé druhy zvěře.
U lišky ochrana, u srnčí tvrdší režim
Právě tady se objevuje nepříjemný paradox. U lišky obecné stát v aktuálním znění vyhlášky o době lovu a v ministerském vypořádání připomínek zkrátil lov na období od 1. července do 28. února a výslovně to spojil s ochranou v době kladení mláďat, tedy v období, kdy samice přivádějí mláďata na svět a starají se o ně.
Ze stejného materiálu navíc plyne, že kritika nepřišla jen zvenčí; úpravu u lišky doporučovala i Českomoravská myslivecká jednota. O to víc bije do očí, že u mladých samic spárkaté zvěře celoroční možnost zůstala.
Tvrdá čísla ale sama o sobě rozsudek nevynesou. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství uvádí lov srnčí zvěře ve výši 137 434 kusů. Když jsem tu tabulku dohledal, vyšlo z ní jasné varování: tlak je vysoký.
Ve veřejně dostupných podkladech jsem ale nenašel důkaz typu „tato vyhláška sama snížila populaci o konkrétní procenta“, a právě ten v emotivní debatě nejvíc chybí.
Stejně opatrně mluví i výzkum. ČZU už oznámila sledování dopadů intenzivnějšího lovu srnčí zvěře, ale veřejný závěr, který by tenhle spor jednou provždy uzavřel, zatím chybí.
Poctivý verdikt proto zní jednoduše: riziko je reálné, definitivní populační důkaz zatím ne. A právě to dělá z dnešních pravidel možná ještě ostřejší problém, než kdyby už byla jejich škoda černé na bílém spočítaná.
Zdroje: Vyhláška č. 64/2025 Sb., Vyhláška č. 245/2002 Sb., kterou se stanoví doba lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu, Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce srnčí zvěře?, Novela mysliveckého zákona je připravena. Ministerstvo zemědělství tak pomůže snížit škody na nově vysazovaných stromcích a na plodinách, Reakce Ministerstva zemědělství k výhradám senátorů k vyhlášce o době lovu zvěře, Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2024
