Článek
Nejvíce mu učarovala severní Afrika a arabský svět. Právě do zemí, jako je Tunisko, Alžírsko nebo Maroko, vedly jeho poslední cesty. Jeho snem je Libye. „Ale tam je teď hodně nebezpečno,“ přiznává Radim s tím, že možná tak příští cesta povede spíše na Blízký východ. Bude záležet na aktuální bezpečnostní situaci. Přesně to mi řekl při natáčení posledního Westcastu. Povídání s takovým cestovatelem jsem si totiž nemohl nechat ujít a nemusíte si ho nechat ujít ani vy:
Samozřejmě mě - nemotorkáře muselo zajímat, proč cestuje zrovna na motorce. Odpověď se dala čekat. „Dává mi to pocit svobody a na motorce se můžu dostat do míst, kam bych se jinak nedostal,“ říká Radim Teodor Bílek a vypráví, jak se na motorce podíval i do míst, kde před ním turistu ani cestovatele neviděli.
Pokud čekáte, že se po Africe prohání v expedičním speciálu, tak se pletete. „Poslední výpravy absolvuji na motorce Honda CB750 Hornet,“ říká Radim. Ten navíc na tohoto naháče nenasadí spousty kufrů, ale veze jen jeden malinký kufřík. Dobrovolně trpí nepohodlím na motorce, kterou na dlouhé trasy v terénu nikdo nekonstruoval, i tím, že si toho mnoho neveze. Vlastně jen spodní prádlo a náhradní tričko. Večer si oblečení přepere a ráno ho má suché. „Říkám si, že motorkář by měl něco vydržet, takže já třeba nemám ani náhradní boty na přezutí,“ potvrzuje Radim a s úsměvem dodává, že po třech týdnech se z Afriky vrací „ne úplně ve vůni“, ale to k tomu prý prostě patří.
K výpravám Radima Teodora Bílka ale patří také dobrodružství. Cestuje na místa, která rozhodně nejsou turistická, zažívá autentické situace na autentických místech, ale i typické situace s policisty, kteří chtějí úplatek, nebo se dostane do míst, kde není úplně bezpečno. K tomu všemu pak často musí hodně počítat, aby zvládl dlouhé přejezdy pouští, kde si nenatankujete a jeho motorka na jednu nádrž ujede jen pár stovek kilometrů. Má ale štěstí, že jezdí na nové nebo zánovní motorce. Zážitky Dana Přibáně, který s Trabanty více stojí a opravuje, než jede, se Radimovi vyhýbají.
Co se mu nevyhýbá, to jsou spontánní lidé na venkově, kteří ho dokonce často nechají přespat u sebe doma a se kterými rozmlouvá o jejich životě, ale i o životě v Evropě a o tom, že všude je chleba o dvou kůrkách, i když optikou marocké nebo alžírské reality vypadá na první pohled starý kontinent jako ráj na zemi. Po modrookém blonďákovi pak často Arabky loudají telefonní číslo. Vyloudají ho? I to se dozvíte ve Westcastu…
zdroje:
