Článek
Výjimka nemůže trvat věčně
České silnice od začátku války na Ukrajině výrazně změnily obraz provozu. Ukrajinské registrační značky se staly běžnou součástí parkovišť, sídlišť i hlavních tahů. Jenže systém, který dával smysl v prvních měsících uprchlické krize, začal po letech narážet na jednoduchý problém: auta tu jezdí dlouhodobě, ale část pravidel se na ně pořád vztahuje jinak než na česká vozidla.
A právě to se má změnit.
Ministerstvo dopravy v květnu 2026 uvedlo, že vláda projednala novelu Lex Ukrajina, podle níž bude od roku 2027 možné a od roku 2028 povinné registrovat vozidla s ukrajinskou registrační značkou v českém Registru silničních vozidel. Současně má skončit dosavadní zvláštní evidence ukrajinských vozidel.
To je zásadní posun. Dnešní režim je provizorium, které se táhne příliš dlouho. Už od roku 2024 platí povinnost zapsat ukrajinské vozidlo do evidence, pokud ho v Česku provozuje osoba s dočasnou ochranou nebo vízem za účelem strpění. Ministerstvo dopravy uvádí, že zápis se má provést do 7 dnů od udělení dočasné ochrany nebo víza. Jenže evidence není totéž co plná registrace, STK a běžná odpovědnost provozovatele.
Novela říká jasně: pokud auto dlouhodobě jezdí v Česku, má se dostat do českého systému.
STK bude nepříjemný filtr
Největší změna se netýká samotné značky na plechu, ale technického stavu. Vozidla s ukrajinskou SPZ mají po registraci v Česku absolvovat pravidelné technické kontroly jako ostatní auta. To je fér. Pokud jedno auto jezdí po stejných silnicích, míjí stejné chodce a brzdí za stejnými kolonami, nemá dávat smysl dvojí metr.
Současný stav je jiný. U vozidel v mezinárodním provozu ministerstvo uvádí, že jejich řidič musí zajistit řádný technický a provozní stav, ale nevztahuje se na něj povinnost přistavit vozidlo k pravidelné technické prohlídce na české STK. Kontroly takových vozidel na území ČR vykonává policie. To může fungovat u krátkodobého pobytu. Hůř u auta, které tu reálně slouží roky.
Technická kontrola může být pro část vozidel tvrdá realita. Ne proto, že mají ukrajinskou značku. Ale proto, že každé starší auto, které dlouho jezdí bez pravidelné české kontroly, může narazit na brzdy, světla, emise, korozi, pneumatiky nebo únik kapalin. A to nejsou administrativní detaily. To jsou věci, které rozhodují o bezpečnosti.
Tady se debata nesmí zvrhnout v laciné nálepkování Ukrajinců. Problém není národnost řidiče. Problém je systémová výjimka, která se z humanitárního opatření proměnila v dlouhodobý šedý prostor.
Policie má dostat silnější páky
Podle ministerstva mají za nesplnění nových povinností hrozit sankce. Uvádí kauci, zajištění vozidla, zadržení registrační značky a také pokuty až 30 000 korun pro řidiče a až 50 000 korun pro provozovatele vozidla.
To je důležité hlavně kvůli vymahatelnosti. Pravidlo bez nástroje je jen doporučení. Pokud policie zastaví auto, u kterého není jasné, kdo ho provozuje, zda má povinné ručení, technickou způsobilost nebo splněné registrační povinnosti, musí mít možnost situaci řešit hned. Ne poslat dopis do prázdna.
Povinné ručení bylo také citlivé téma. Ministerstvo na stránce k povinnému ručení ukrajinských vozidel uvádí, že po dobu 6 měsíců od opuštění ukrajinského území se na vozidla uprchlíků vztahovala výjimka a případné škody šly přes garanční fond. Po uplynutí této doby už je možné vozidlo registrovat, získat českou značku a sjednat povinné ručení.
Právě tady se ukazuje, proč změna dává smysl. Dopravní nehoda neřeší geopolitiku. Poškozený chce vědět, kdo škodu zaplatí. Policie chce vědět, kdo auto provozuje. Stát chce vědět, zda je vozidlo technicky způsobilé. A ostatní řidiči chtějí, aby pravidla platila stejně.
Stejná pravidla nejsou útok
Část lidí bude změnu číst jako další politický spor kolem Ukrajinců. To je chyba. Pokud je někdo v Česku krátce, mezinárodní provoz dává smysl. Pokud tu ale auto jezdí dlouhodobě, stojí před domem, vozí děti do školy a denně používá české silnice, má být součástí českého registru.
Nejde o šikanu. Jde o pořádek.
Zároveň by stát měl hlídat, aby přechod nebyl administrativní past. Registrace, STK, pojištění a případné technické úpravy mohou být pro řadu lidí nákladné. Úřady proto musejí dát jasné informace, dost času a předvídatelný postup. Chaos by z dobrého pravidla rychle udělal další frontu na úřadech.
Směr je ale správný. Ukrajinské SPZ už nemohou zůstávat slepým místem systému. Po čtyřech letech války se provizorium mění v běžnou realitu. A běžná realita potřebuje běžná pravidla.
Stejná STK. Stejné ručení. Stejný registr. Stejná odpovědnost.
Na silnici je to jediný model, který dává smysl.
