Článek
Dario Amodei, šéf Anthropicu, totiž v první polovině září 2026 vyzval ke zpomalení tempa vývoje nejvýkonnější umělé inteligence, během víkendu se rozjela globální debata a v pondělí dostaly čipové a AI akcie pořádnou ránu.
Otázka v předchozím článku zněla: Shodila je debata o brzdění AI, nebo Amodei jen přiletěl do bouře, která už začínala?
Pondělní rána byla opravdu čipová
Nejdřív jedna důležitá oprava případného příliš snadného vysvětlení: Amodeiho vliv nelze jednoduše smést ze stolu.
V pondělí 14. září klesl americký S&P 500 o 0,48 procenta a Nasdaq o 0,56 procenta. Philadelphia Semiconductor Index, který sdružuje velké polovodičové firmy, ale odepsal 5,9 procenta.
Nvidia ztratila 3,4 procenta, Micron více než pět procent a Broadcom s AMD přes čtyři procenta. Reuters přímo spojoval výprodej čipových firem s výzvami šéfů předních AI společností ke zpomalení vývoje.
To je podstatný rozdíl. Kdyby totiž celý trh padal přibližně stejně, mohli bychom Amodeiho esej odložit do přihrádky „zajímavá časová shoda“. Jenže čipy padaly násobně víc.
Amodei tedy možná skutečně zamával křídlem. Jenže zatímco jsme sledovali motýla, nad burzou se pohybovalo něco podstatně většího.
Pět procent, kterých se burza bojí víc než eseje
Ve stejný den totiž výnos amerického desetiletého státního dluhopisu překročil pět procent, poprvé od roku 2023. Brent stál přes 105 dolarů za barel a trh už s přibližně devadesátiprocentní pravděpodobností počítal s tím, že americká centrální banka zvýší sazby.
To už není literární metafora, protože:
Vyšší výnos dluhopisů znamená, že investor dostává zajímavější výnos i bez dobrodružství na akciovém trhu. A zároveň zdražuje kapitál a snižuje dnešní hodnotu zisků, které technologické firmy slibují na mnoho let dopředu. Burza má ráda budoucnost. Jen ji má raději, když není příliš drahá.
A ve středu 16. září přišel Federal Reserve.
Fed zvýšil sazby. Důležitější ale bylo, co řekl o budoucnosti
Americká centrální banka zvýšila základní sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Šlo o první zvýšení od roku 2023.
Samotný krok ale nebyl velkým překvapením. Trh ho předem z velké části očekával.
Zajímavější byly nové projekce Fedu.
Ještě v červnu členové centrální banky očekávali pro konec roku 2026 medián sazby 3,8 procenta. V září už 4,1 procenta. O něco výš se posunul také odhad inflace: PCE z 3,6 na 3,7 procenta a jádrová PCE z 3,3 na 3,4 procenta.
Jinými slovy: Nešlo jen o jedno zvýšení sazeb.
Fed trhu vzkázal, že dražší peníze mohou zůstat déle, než se ještě před několika měsíci čekalo. A to je pro ceny akcií poněkud důležitější informace než samotné středeční čtvrtprocento.
Pak se stalo něco nepohodlného pro jednoduchý příběh
Ve čtvrtek 17. září se technologie prudce vrátily.
Nasdaq přidal 1,69 procenta, S&P 500 1,14 procenta a technologické firmy vedly růst. Polovodičový index posílil o více než tři procenta.
Současně klesala ropa i výnosy amerických dluhopisů. Reuters popisoval situaci jako návrat investorů do částí trhu, které byly před zvýšením sazeb nejvíce zasažené.
To už je pro „Amodeiho efekt“ zajímavý test. Kdyby investoři dospěli k názoru, že další rozvoj AI bude skutečně zásadně zpomalen a budoucí poptávka po čipech dramaticky klesne, čekali bychom, že právě polovodiče zůstanou relativně slabé.
Jenže ony se rychle vracely.
A v pátek jejich růst dál pomáhal Nasdaqu. Za celý turbulentní týden skončil technologický index výš než předchozí pátek, zatímco S&P 500 byl přibližně na svém a Dow zaznamenal nejhorší týden od března.
Motýl tedy nezmizel. Jen přestal být jediným podezřelým.
Amodei vysvětluje, kdo padal. Fed, proč se padalo tak snadno
Po týdnu se nabízí zajímavější rozdělení rolí.
Debata o zpomalování AI může dobře vysvětlovat, proč v pondělí dostaly mimořádnou ránu právě polovodiče a firmy nejvíce závislé na pokračujícím boomu investic do AI infrastruktury.
Pokud by se skutečně zpomalilo tempo vývoje frontier modelů, mohlo by to znamenat pomalejší růst poptávky po GPU, pamětech, serverech a datacentrech.
Jenže ropa nad sto dolarů, desetiletý výnos kolem pěti procent a změna očekávání úrokových sazeb působí na mnohem větší část trhu.
Vyšší energie podporují inflaci. Vyšší inflace drží výš sazby. Vyšší sazby zvyšují diskontní míru. A vysoké valuace růstových společností začnou najednou vypadat poněkud méně bezstarostně.
Není to tak mediálně půvabné jako šéf Anthropicu mávající motýlím křídlem. Ale účetnictví mívá tuto nepříjemnou vlastnost, že občas porazí metaforu.
Tak kdo tedy pohnul burzou?
Po týdnu stále nemáme laboratorní experiment, při kterém bychom mohli vypnout Fed, vrátit ropu na původní cenu a nechat samotného Amodeiho. Burza takto ohleduplná k analytikům není. Máme ale lepší indicie než minulé pondělí.
Amodeiho esej a následná debata pravděpodobně přidaly AI sektoru vlastní důvod k výprodeji. Propad polovodičů o 5,9 procenta proti půlprocentnímu poklesu širšího trhu je příliš nápadný na to, abychom ho ignorovali.
Současně několik dalších dní ukázalo, že širší příběh trhu se odehrával kolem ropy, dluhopisových výnosů, inflace a Fedu. Když ropa a výnosy polevily, technologie se rychle nadechly.
Takže pokud chceme po týdnu odpověď, zní asi takto:
Amodei mohl přidat čipovým akciím vlastní důvod k pádu. Bouřkové mraky nad trhem ale visely už předtím.
P. S. Jen několik dní po debatě o zpomalování vývoje AI přišla další zajímavá zpráva. Podle Reuters Anthropic zvažuje urychlení uvedení nového modelu, mimo jiné kvůli konkurenčnímu tlaku a úvahám o budoucím vstupu na burzu.
Jinými slovy: zatímco trh řešil, zda šéf Anthropicu skutečně šlápne na brzdu, samotná firma možná mezitím hledá plyn.
Autor provozuje AI web https://tahakomat.cz
