Článek
Dnes ráno jsem udělal něco, co ještě před časem patřilo spíš do kategorie „jednou možná“. Stáhl jsem si přehled novinek o umělé inteligenci, otevřel ho ve své Čítárně, nasadil sluchátka a stiskl Přehrát. Ne proto, že bych zapomněl číst. Jen jsem si uvědomil, že některé texty nemusím číst očima.
Pak jsem si v klidu dopil kávu a oblékl se.
Na práci používám AI nástroje, které umějí dlouhý text zkrátit, vytáhnout z něj hlavní informace nebo porovnat několik zdrojů. Čítárna dělá skoro pravý opak. Nic neinterpretuje. Nerozhoduje, co můžete přeskočit.
Prostě čte.
A zjistil jsem, že právě to někdy potřebuji.
Existují texty, u kterých chci rychle vědět pouze výsledek. Tam je shrnutí skvělé. Pak ale existují smlouvy, dopisy, články, vlastní rukopisy nebo studijní materiály, u kterých nechci, aby někdo mezi mnou a původním textem rozhodoval, co je důležité.
Jen zrovna nemám volné oči.
To je celé.
Když ruce a oči dělají něco jiného
Postupně jsem zjistil, že Čítárna neřeší problém „nemám čas číst“. To by bylo trochu podezřele marketingové. Řeší spíš problém:
Teď zrovna nemůžu číst. Ale můžu poslouchat!
Při ranním oblékání. Při cestě. Při vaření. Když už po dni u monitoru nechcete koukat na další displej. Nebo když v telefonu objevíte vlastní dva roky starý článek a zajímá vás, co jste to tehdy vlastně napsali a jestli by obstál i dnes.
Čítárna samozřejmě neumí všechno. Naskenované PDF bez textové vrstvy nepřečte, starý formát DOC také ne a plný offline provoz zatím hotový není. Je to pracovní nástroj. A možná právě proto mě na něm baví jedna věc.
Nevznikl tak, že jsem si sedl a přemýšlel, jakou aplikaci bych mohl nabídnout světu.
Nejdřív byl problém. Pak jsem si díky AI vytvořil nástroj. A teprve potom jsem zjistil, že ho začínám používat sám.
Dnes ráno mi přečetl novinky o AI, zatímco jsem pil kávu. Předtím mi oznámil, že pojišťovna pošle pět tisíc, protože jsem na tento mail narazil v mobilu a zpráva byla v PDF příloze. A kdo si kdy chtěl přečíst v mobilu PDF z přílohy, ten ví, že to písmo prostě nedáte.
PDF dovnitř, sluchátka na uši
Čítárna je zatím pracovní webový prototyp na Tahákomatu. Nemusí se instalovat a není k ní potřeba účet, ChatGPT ani API klíč. Otevře PDF s textovou vrstvou, dokument Word ve formátu DOCX nebo obyčejný TXT. Text lze také jednoduše zkopírovat z e-mailu nebo webu.
Pak stisknete Přehrát.
Klepnutím na odstavec určíte, odkud se má číst, můžete měnit tempo, vracet se po úsecích nebo naopak text úplně skrýt a jen poslouchat. Povinná četba se tak pro studenta může stát příjemným poslechem, při učení se nějakému textu nazpaměť si danou pasáž klidně necháte zopakovat a o věkem unavených očích a úlevě pro ně ani nemluvím.
Ano, Microsoft Edge i další prohlížeče dnes umějí webové stránky také předčítat, měnit rychlost nebo čtení zastavit. Čítárna tedy není revoluční vynález tlačítka Přehrát.
Rozdíl je hlavně v tom, co do ní můžu přinést.
A protože u dokumentů od pojišťovny, lékaře nebo třeba zaměstnavatele začne člověka oprávněně zajímat také soukromí, je tu jeden důležitý detail. Samotný dokument se zpracovává v zařízení a neposílá se na server Čítárny.
Některé úřední dokumenty navíc znějí nahlas překvapivě dobře. Zvlášť když v nich někdo oznamuje, že vám pošle peníze. Má to ovšem jednu drobnou souvislost.
K tomu úrazu, za který dostanu těch pět tisíc, došlo mimo jiné proto, že jsem spěchal. Takže teď raději nespěchám, poslouchám dokumenty při běžných přesunech a dávám pozor, kam šlapu.
Rozbitá hlava mi sice vydělala pět tisíc, ale napodruhé už jsem raději vytvořil aplikaci.
A ještě jednu vlastnost jsem zatím nezmínil.
Možná tu nejpříjemnější.
Je zdarma. Myslím tu Čítárnu.
---
Autor provozuje AI web https://tahakomat.cz
