Článek
V letošním finále Ligy mistryň se potkaly dva kolosy v ženském fotbale. Barcelona se do závěrečného zápasu dostala pošesté v řadě. Francouzský Lyon je zase s osmi triumfy nejúspěšnějším týmem historie soutěže.
Barca zlomila soupeřky po změně stran. V hlavní roli polská hvězda
První poločas vysoké výhře Barcy absolutně nenasvědčoval. Lyonnes byl ve 14. minutě odvolán gól pro těsný ofsajd loučící se Američanky Lindsey Heaps. Barca kontrovala lobem Pajor, který skončil těsně vedle. Jinak však byly Francouzky v úvodním dějství nebezpečnější.
Po změně stran se ale naplno rozzářila polská kanonýrka katalánského celku Ewa Pajor. V 55. minutě převzala na úrovni stoperky Engen nahrávku od Guijarro. Protihráčky se několika rychlými kroky zbavila a střelou po zemi na vzdálenější tyč překonala brankářku Endler. V 69. minutě se Paralluelo dostala na vzdálenější tyči k tečovanému přízemnímu centru Brugts. Balón vrátila do malého vápna na Pajor, která jedenáctou trefou potvrdila korunu pro královnu střelkyň soutěže.
Čtvrthodinu před koncem mohla vrátit Lyon do hry střídající Chawinga, která utíkala sama na brankářku Catu Coll. Španělská reprezentantka však vytasila několikátý skvělý zákrok a také ona patřila k hlavním postavám utkání. Vysoké skóre pak Barcelona potvrdila v samotném závěru, kdy se dvakrát prosadila Salma Paralluelo. U gólu na 4:0 si skvěle hrající Pajor připsala ještě asistenci, byť mohla jít i pro hattrick.
Sestřih finále najdete například zde
Fotbalistky Barcelony tak vyhrály Ligu mistryň již počtvrté a daly zapomenout na loňské prohrané finále proti Arsenalu. Majitelka OL Lyonnes Michelle Kang naopak měla smutný víkend. Porážku v Oslu sledovala osobně. Její klub z americké NWSL Washington Spirit jen o pár hodin později podlehl ve finále CONCACAF W Champions Cupu (tamní obdoba Ligy mistryň) mexickému Clubu América 3:5.
Pajor zlomila prokletí. Na šestý pokus se konečně dočkala
Obrovskou vlnu euforie prožívala po závěrečném hvizdu polská útočnice Ewa Pajor. V ženském fotbale jde o velkou hvězdu. Přirovnat ji můžeme k jejímu mužskému protějšku Robertovi Lewandowskému. Kromě toho, že se sešli i v Barceloně (Lewandowski klub po této sezóně opouští), oba také střílejí spousty gólů. Ewa byla zvyklá vyhrávat na klubové úrovni týmové i individuální tituly, jen ten z Ligy mistryň ji dosud unikal.
Ewa Pajor. V dětství pomáhala rodičům na statku v Pęgówě a hrála fotbal. A jak! Z Medyku Konin šla do Wolfsburgu a před 2 lety do Barcelony. Ale všech svých 5 finále Ligy mistryň prohrála. Dnes?
— Lucie Macháčová (@LucieMachacova) May 23, 2026
Barcelona - OL Lyonnes 4:0 (Pajor 2+1)
Nej střelkyně LM (11g)
Favoritka na Zlatý míč pic.twitter.com/SuisAT9JE1
Devětadvacetiletá útočnice nastoupila v sobotu na stadionu Ullevaal už ke svému šestému finále v soutěži. V předchozích pěti případech smutně přihlížela, jak trofej zvedají soupeřky. První čtyři finálové nezdary zapsala s Wolfsburgem. V roce 2023 to bylo právě proti Barceloně. Byť německý tým vedl i díky gólu Ewy po poločase 2:0, prohrál nakonec 2:3.
I kvůli Lize mistryň rodačka z Pęgówa odešla před loňskou sezónou do Barcelony. Schopnost střílet góly okamžitě ukázala i v katalánském velkoklubu, ovšem ani zde ji to napoprvé nevyšlo. Blaugrany sice postoupily až do finále, v němž však podlehly 0:1 Arsenalu. A tak se kapitánka polské reprezentace zaslouženě dočkala až letos. Finále zrežírovala dvěma góly a asistencí především ona. Navíc s jedenácti zásahy získala i zlatou kopačku pro nejlepší střelkyni soutěže.
Velký den pro norské hráčky, Graham Hansen slavila doma
Finále na stadionu Ullevaal bylo velkou událostí také pro Norky v kádrech obou klubů. Za Lyon hrají útočnice Ada Hegerberg a stoperka Ingrid Engen. Hegerberg je historicky nejlepší střelkyní soutěže a v roce 2018 získala vůbec první cenu Ballon d’Or, která byla udělena ženské hráčce. Engen nastupovala až do minulé sezóny za Barcelonu, kterou vyměnila právě za francouzský klub.
Zatímco krajanky byly po finále smutné, oslavovat mohly hráčky Barcy Martine Fenger a Caroline Graham Hansen. Devatenáctiletá Fenger je talentem pro budoucnost a těšit ji mohla už zápasová nominace, křídelnice Graham Hansen naopak patří k hvězdám týmu. A co víc, pochází přímo z Osla, stadion má od svého rodiště doslova za rohem. Možnost slavit s medailí a pohárem v domácích podmínkách tak pro ni bylo o to speciálnější.
Pokud hrajete na velkých stadionech, myslím, že je krokem zpět jet do Norska a hrát na mnohem menším hřišti, než bylo obvyklé. Spousta lidí nebude mít možnost přijít a také cestování tam není snadné. Moje rodina a přátelé musejí absolvovat, nevím kolik, přestupů a projet půlku Evropy, aby se tam dostali.
Zatímco Graham Hansen i Fenger se na finále jistě mimořádně těšily, jejich spoluhráčka a trojnásobná držitelka Zlatého míče Aitana Bonmantí si neodpustila k dějišti finále kritické poznámky. Argument o menší kapacitě stadionu byl jistě validní. V předchozích letech (Bilbao, Lisabon) se vyprodaly i větší stánky než Oslo.
Následně ale přišly stížnosti na to, že je Oslo daleko, a pro její rodinu a přátele bude komplikované se tam dostat. Finálové destinace se přitom nevybírají tak, aby to měly hvězdy jednoho klubu blízko a aby se pohodlně cestovalo jejich rodinám. Rozhodují úplně jiná kritéria a od jinak sympaticky působící hvězdy jako Aitana to bylo i vzhledem k Norkám v kádru hodně zbytečné až neuctivé.
