Článek
V šedesátých letech se tak do ledovce zahryzly sondy, aby laboratoře mohly posoudit jeho kvalitu a stabilitu a tedy schopnost nést zařízení základny bez toho, že by se co pár týdnů musely tahat nové kabely místo těch přetrhaných driftem.
Nic víc armádu nezajímalo a projekt šel nakonec k ledu, místo do ledu. Někdo prozíravý, nebo alespoň dokonale byrokraticky natvrdlý, však vzorky nechal zakonzervovat.
Dobře uložit.
Asi tak jako Archu úmluvy v legendárním filmu.
Draze kryogenicky stabilizované vzorky přežily dokonce i několik stěhování, aniž by někoho zajímalo, co a proč. Až donedávna.
Zapomenutý poklad byl odhalen a věnován klimatologům, aby se podívali, jak to na Zemi vypadalo před miliony let.
Z toho, co našli, jim spadly brady, zježily se vlasy a orosily pleše.
Ten led nebyl odvěký, starý miliony let. V době odběru slavil sotva 400.000. narozeniny. A na jeho základních krystalech se našly stopy po bohaté, relativně teplomilné vegetaci.
Co z toho vyplývá? Maličkost, podle úhlu pohledu. V době, kdy člověk heidelbergskho typu osídloval Evropu, nevstupoval opatrně do opuštěné mrazivé tundry, ale do kvetoucí krajiny (tedy, alespoň tam, kde les vyhořel a dočasně udělal prostor pro kvetoucí byliny.)
Můžete argumentovat, že to není možné, že za výskytem vzorků musí být něco jiného. Co třeba kontinentální drift? Nemohlo se Grónsko před stovkami tisíc let vyskytovat v teplejší oblasti?
Nemohlo.
I kdyby totiž sprintovalo jako sestavený raketoplán na odpalovací rampu a šinulo se na sever rychlostí 5 cm za rok, za 400 000 let by se posunulo… O bezvýznamný kousek.
Ověřte si to.
400 000 let x 5 cm = 2 000 000 cm. 2 000 000 / 100 = 20 000 metrů. 20 000 metrů = 20 km…
DVACET KILOMETRŮ…
Co z toho vyplývá?
Že radikální oteplení je součástí přirozeného cyklu Země. My jsme ho jenom urychlili. A i kdybychom okamžitě zastavili civilizaci, nic se nezmění. Leda to, že naši prapotomci, tedy ti, kteří přežijí de-civilizaci polpotovského stylu a následný hladomor, budou proti změněnému počasí bezbranní.
Nejenže nebudou mít technologii, která by jim dovolila vzdorovat… Nebudou mít nic. V mezičase jsme zapomněli, jak žít bez free wifiny za každým rohem. Desetitisíce let získávané vědomosti prostě zmizí. I patrový dům se dá postavit ze dřeva, pomocí jednoduchého jeřábu. Vy víte, jak poskládat jeřáb? Jak udělat lano? Co oblečení? Nevydrží každodenní užívaní po desítky let, zvlášť ne dnešní rychlá produkce. Jak si udělají nové? I kdyby se zachovala, řekněme kniha o koželužství, objevitel se zastaví na větě naložte kůže do louhu. Co je to louh? Kde ho získat? Budou kůže postaru vyžvýkávat, šťastní, že alespoň přiříznout je mohou měděným nožem vykovaným ze strženého dálkového vedení?
Ne, takhle to nedopadne. Na Zemi totiž nežijí pouze Uvědomělí, kteří za každou cenu odvedou sobecké ovce do klimatického ráje. Civilizace, která se vzdá svého tahu na branku, je převálcována jinou. Máme tisíce let vzorů. Proč padala mezopotámská království? Kde je Římská říše? Proč se bohatá a kulturní Indie dostala do područí Evropanů? Co dělají Evropané teď? (Čtou tento článek a myslí si o autorovi nepěkné věci ;) )
Prostě, nesmíme se vzdát. Civilizace musí pokračovat, výroba musí běžet. Potřebujeme vynalézt skutečně ekologická řešení. Ne šidítka typu; „Postavíme větrník a až doslouží, listy vrtule zakopáme do základů novostavby…
Bude to drahé.
Potřebujeme vynalezené věci postavit.
Také to nebude zadarmo.
A prodejem naleštěných bublin z pšouku pokrokových myšlenek se peníze nezískají.