Článek
MHD tchoř nastupuje do vozu s vědomím, že všichni cestující jsou jeho čichoví rukojmí. V létě kombinuje pot a syntetické tričko, v zimě promočené boty a ponožky, které připomínají močál. Jeho batoh je zvláštní archiv, nasáklý potem, fastfoodem a deštěm. Jakmile si sedne, celý autobus, tramvaj i vlak ví, že dorazil.
Nemusí to být jen o hygieně. Často jde o opačný extrém. Tchoř se vykoupe v parfému, nastříká na sebe půl flakonu a zanechá za sebou pachovou stopu, která připomíná únik chemikálií. Cestující začnou nenápadně otevírat okna, ale marně. Místo úlevy proud vzduchu rozfouká jeho vůni po celém voze.
Místa k přežití
Tchoř má zvláštní instinkt, vždycky se posadí tak, aby zablokoval cestu. V tramvaji u okna, v autobuse na sedačce pro dva, ve vlaku přesně tam, kde si chcete dát kufr. Když chcete vystoupit, musíte projít čichovým tunelem odvahy.
Pokud stojí, je to horší. Zavěsí se do madla, rozpaží a vytvoří pachovou zónu, kterou nikdo dobrovolně nepřekročí. V metru to funguje dokonale. Podzemní jeskyně se stane laboratoří, kde všichni mlčky trpí a v duchu přísahají, že už nikdy nevkročí do MHD. A druhý den tam stojí znovu.
Zbraně hromadného ničení
Jeho největší zbraní je pachová nepředvídatelnost. Nikdy nevíte, co vás čeká. Někdy starý pot, jindy levný deodorant, který vzdá boj už po deseti minutách. A někdy drahý parfém použitý v množství, které by dokázalo zneškodnit i roj vos.
A pak je tu batoh, přenosná plynová komora. V autobuse se s ním prodírá uličkou a při každém pohybu vypustí dávku, která by se dala patentovat jako repelent proti lidem. Ve vlaku má navíc tu výhodu, že pach se šíří celým kupé, takže i cestující o dvě místa dál začínají přemýšlet o jízdě na stojáka.
Konec linky
Život MHD tchoře plyne od zastávky k zastávce. Nemá cíl, má pachovou stopu. Zatímco vy počítáte stanice, on šíří atmosféru. Ať už voní, nebo páchne, jedno je jisté. V jeho blízkosti se nikdo necítí neutrálně.
A tak vystoupíte, venku se nadechnete a řeknete si, že už nikdy nepojedete hromadnou dopravou. Druhý den ale stojíte na stejné zastávce, otevřou se dveře a on tam zase je. MHD tchoř. Neodmyslitelný jako koleje, zastávky a zapomenuté svačiny na sedačkách.
