Článek
Zabírám místo vedle party slečen. Shodím tričko, kraťasy, nic víc už na sobě nemám. Konečně je zima v háji! Letní nádhera už v květnu, díky, globální oteplení! Léto miluji.
Voda se jemně zelení a je docela chladná. Z hladiny mám pohled na veškerou nahotu lidstva. Dámy všech proporcí, ročníků, váhových kategorií. S ňadry i bez, občas (zřídkakdy) zahlédnu mírně zarostlý klín, jinak holina. Pánové snad v ještě pestřejším provedení. Někteří ve velmi kvalitním provedení, mizerové. Tulící se páry. Rodiny s dětmi. I psík – naháč. Úsměvy, přirozenost, klid.
Musím do práce na odpolední. Oblékám se (nerad) a odcházím přes pláž s textiláky. Stovky nádherných děvčat v mini plavečkách. Ty odvážnější bez vrchního dílu. Úžasné léto! Tedy kalendářně ještě jaro, myslím, že.
Nešťastně se poflakuji cestou k východu. A v tom – zázrak! Nádherná dáma v protisměru. Slaměný klobouk a šaty v barvě rozkvetlých slunečnic. Šaty s výstřihem, který naznačuje, že kdyby trochu víc fouklo, dostal bych možnost zahlédnout kousek drobného nahého ňadra. Šaty s rozparkem, kterým při chůzi probleskuje holá kůže v ohbí kolena. Znám se, určitě čumím jak debil.
Míjíme se. Nacházím odvahu podívat se jí do očí. Dívá se do mých, klidně, usmívá se. Ví o mně úplně všechno. Dává mi znát, že ví, a taky to, že se jí mé pohledy neprotiví, že jako v pohodě. A je pryč. Dívám se za ní, ale neotočí se.
Jsem mírně vzrušený. Příliš volné kraťasy jsou náhle předosměrně napjaté. No nejsem já nějakej ouchylnej?
Jak jste na tom vy? Vzrušuje vás víc úplná nahota, nebo patříte k těm, co si rádi představují a domýšlí?
