Článek
Marxovo učení obsahuje několik fatálních chyb, které znemožňují jeho praktické fungování, což dokazuje i několik pokusů, které dopadly naprosto katastrofálně. Miliony mrtvých, hladomor, nefunkční ekonomika, totalita a mnoho dalších hrozných věcí, se kterými se museli lidé potýkat ve státech, kde se snažili vybudovat komunismus. Komunismus nikdy nevznikl a ani nemůže. Komunismus je Marxův finální stav - beztřídní společnost bez státu s centrálním plánováním. To se nikdy nikde nepovedlo vybudovat.
1. Marx nepočítal s motivací jednotlivce
Marx věřil, že lidé pracují z morálních pohnutek a nikoli pro osobní prospěch. To ale v praxi téměř neexistuje, lidé pracují nejčastěji pro peníze. Pokud by byli lidé nuceni pracovat jen proto, že je to morálně správně, nefungovalo by to. Lidé by chodili do práce s tvrdým odporem, výkonnost by klesla na nulu a vznikala by „práce na oko“, chyběla by motivace inovovat a zlepšovat procesy.
Když si položíme otázku - Proč děláme, to co děláme? - zjistíme naši motivaci - „Chodím cvičit, aby mi narostli svaly.“ Nedělám to tedy proto, že je to morálně správně, ale protože za svoje úsilí něco očekávám. Co člověk to jiná motivace dělat různé věci.
No a co moderní progresivisté? Ti zase věří, že motivací všech je žít ekologicky v rámci planetárních limitů, vyřešit klimatickou krizi a zachraňovat planetu. Až na to že vůbec! To je omyl, který si vůbec neuvědomují. Spousta lidí a dovolil bych si říct většina, rozhodně nechce žít ekologicky a klimatická krize jim visí někde u zadní části těla. Lidé chtějí jíst maso, kupovat si věci a něco vlastnit. Necítí žádnou „zelenou ani jinou vinu“, kterou se jim snaží všude podsouvat. Takže ano, progresivisté skutečně opakují tuto zásadní chybu, kterou dělal Marx a pravděpodobně v budoucnu narazí na silný odpor a jejich plán selže stejně, jako selhal ten Marxův.
2. Společnost se nedělí jen na dvě antagonistické skupiny
Třídní boj není univerzální vysvětlení společnosti. Marx viděl vše skrze konflikt dvou tříd, ale společnost není tak jednoduchá. Existují desítky zájmů a zájmových skupin.
Progresivisté si toto neuvědomují, a myslí si, že jsou ve většině a kdo není s nimi je proti nim. Reálně je to ale jen jedna z mnoha zájmových skupin a byť je to početná skupina, tak se stále jedná o menšinu. Z nějakého důvodu je to velmi hlasitá menšina, která dostává více prostoru než by měla.
3. Marx měl slabé znalosti psychologie a sociologie
Marx věřil, že změnou ekonomiky se změní i člověk. Lidská povaha se nemění, vznikají elity, nepotismus a lidé touží po moci. Altruismus není univerzální. I kdyby se částečně podařilo změnit režim a ekonomický model, lidé by stále hledali cestu jak si přilepšit a mít se lépe než ostatní. Pro spoustu lidí by byl osobní prospěch důležitější než klimatické cíle.
Pokud by měla vzniknout společnost, pro kterou je ekologie náboženství a která maximálně usiluje o dosažení klimatických cílů, společnost kde lidé nejedí maso, nekupují a nevyrábí věci, tak by toho bylo dosaženo pomocí extrémních represí, indoktrinace, propagandy již od útlého věku, fyzického násilí a všudypřítomné kontroly.
Některé z těchto věcí se už tak trochu dějí. Líheň moderních progresivistů jsou především univerzity humanitních oborů. Lidé z těchto univerzit odchází do politiky, medií a korporací kde se z nich stávají elity, které následně tlačí právě zelenou politiku, diverzitu (DEI), migraci a tak dále. Jako společnost bychom se měli zamyslet nad tím, zda je vhodné podléhat tlaku menšin a začít hledat řešení než bude pozdě. Kapitalismus je jediný režim, který přinesl lidem blahobyt a vyvedl lidi z chudoby, pokud se ho podaří zničit, tak jsme odsouzeni si zopakovat minulost.
