Článek
Po vyslechnutí zvukového záznamu z tiskové konference paní ministryně Evy Decroix z 8.srpna 2025 se vracím k „bitcoinovému“ skandálu z pohledu jeho používání politiky a médii k předvolební agitaci. Je příznačné, že paní ministryně hned v úvodu uvedla, že ministerstvo spravedlnosti v okamžiku přijetí nabídky daru mělo dost informací, jejichž vyhodnocením mohlo dojít ke zjištění, že dar nemá přijmout. Za příjemce daru označila neosobní amébovitý útvar „ministerstvo“, ač je zřejmé, že šlo o neuvěřitelný výstřelek bývalého ministra Pavla Blažka a jeho souputníků. Jeho jméno nevyslovila během konference ani jednou a o roli odsouzeného Tomáše Jiříkovského se vůbec nezmínila. Ctí presumpci neviny až do krajnosti. Ale nic se nemá přehánět. Již Buddha učil, že se věcem mají dávat správná jména. Vyslovením Blažkova jména by přece neřekla, že se dopustil trestného činu. Ale veřejnost může jeho zamlčení vnímat jako snahu o odvedení pozornosti od něj s cílem zajištění jeho beztrestnosti. Na tomto místě ale chci říci, že jeho čin je tak podivný, že si netroufám učinit závěr, že se nejspíš dopustil trestného jednání.
Jako laik, zabývající se monitorováním problematických trestních procesů déle než dvacet let, považuji za vhodné především pochválit paní ministryni za to, že nakonec přistoupila k odbourání zbytečných opatření, přijatých pod vlivem hysterie, jíž propadli mnozí politici po zveřejnění zprávy Deníku N. Soudím ale, že opatření k ochraně důvěryhodnosti ministerstva spravedlnosti byla nadbytečná, že bylo spíše na místě distancovat se od výstřelku Pavla Blažka jako od nesystémového kroku, před nímž žádný úřad není chráněn a za normálních okolností by se v budoucnu nikdy nic podobného nemělo stát. Mívám k činností jednotlivých odborů ministerstva nebo i k ministrům spravedlnosti různé výhrady, ale „bitcoinový“ skandál právě pro svou výstřednost důvěryhodnost úřadu jako instituce nesnižuje.
Vyslovuji jí také soucit kvůli nezbytností vypořádat vedlejší škody, způsobené přijetím bitcoinového daru. Mohla toho být ušetřena, kdyby zdánlivě skvělou nabídku Petra Fialy odmítla.
Opakovaně chválím paní ministryni za přechod k důvěře k orgánům činným v trestním řízení. Jsem pouze zvědavý, kdo podal trestní oznámení, když NCOZ už zřejmě v době jejího příchodu na ministerstvo jednala.
Vcelku soudím, že způsob, jakým se politici a média staví k „bitcoinovému“ skandálu, dokazuje, že jejich jediným zájmem není pravda, ale hlasy voličů. Svědčí o tom nepoměr v rozsahu zájmu o sekýrování ministryně a chování odsouzeného Tomáše Jiříkovského, ohroženého následky možného porušení podmínek, stanovených soudem při jeho propuštění z vězení po odpykání části trestu. Ze zpráv z veřejných zdrojů a ostatně i z poznatků z tiskové konference vyplývá podezření, že nakládal s bitcoiny nezákonného původu, přičemž přístup k nim získal oklamáním soudu, jemuž neprozradil přístupová hesla k některým notebookům. Jako laik se divím, že směl vycestovat do zahraničí, ač bych spíše chápal rychlé uvalení vazby útěkové a předstižné. Místo tiskovky Evy Decroix bych rád zažil podobnou akci ministra vnitra Víta Rakušana právě na téma Tomáš Jiřikovský. V té souvislosti podotýkám, že jsem zaznamenal ministrův zájem o svěření ministerstva spravedlnosti v příští vládě jeho straně. Proti tomu není třeba mít námitky, ale jistě by nebylo správné mít policii a justici pod jedním ministerstvem.
Zdá se, že po výše zmíněné konferenci a po provedení úkonů, jejichž uskutečnění paní ministryně slíbila na konec měsíce srpna, „bitcoinový“ skandál vyšumí a poslanci, členové vlády a následně novináři po návratu z dovolených nebudou mít k disposici jiné hračky.
Dovoluji si proto preventivně nabídnout jim jiný předmět zájmu: snahu GIBS a státního zastupitelství o zajištění beztrestnosti pro zločineckou skupinu, která se dopustila brutálního vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových s použitím omezování osobní svobody a ohrožení na životě. V obavách o život podepsali pod nátlakem listiny, jejichž podpisem si přivodili škody, jež pro jejich podnikatelský život měly likvidační následky.
Pokud by chtěl někdo namítat, že jde o starý trestný čin, namítám, že přímo v rodině mám důkaz o usvědčení vraha po 17 letech od činu, které se podařilo policejnímu týmu Tempus, tehdy pod velením gen. Martina Baláže. Jako laik se domnívám, že usvědčení všech pachatelů zločinu, spáchaného na Lebáncích, je stále možné. Chybí ale tzv. „politická vůle“
Současný stav vyšetřování je dle mého laického názoru v rozporu s představou o podobě právního státu a politici by na odstranění rozporu měli mít zájem.
