Článek
Nevím jestli je pozdrav samozřejmostí.Již delší dobu žiji v Německu .Když jsem se jel poprvé projet na kole,tak mně starší paní,co pracovala na zahrádce pozdravila.Odpověděl jsem jí.Zbytek cesty bych se „uzdravil“.Ať už cyklisté nebo chodci.Proč? Prostě pro to,že si tady lidé váží jeden druhého.A pozdrav přeci nic nestojí.Ani úsměv.Sedíte ve stánku u jezera,přijde úplně cizí člověk a řekne “servus “.Taky ho to nic nestojí ,ale řekne to.Pokladní v supermarketu vám popřeje hezký den,usmívá se na vás.Má toho za celou směnu dost,ale stejně to udělá.Měly bychom se navzájem zdravit, popřát si hezký den.Zkusme to i v Česku.Vždyť nás to nic nestojí,pouze se usmát a otevřít ústa.
