Článek
Rozhledna má siluetu malého hradu. Lomený oblouk, arkýř, kulatá věžička a renesanční portál dohromady tvoří stavbu, která se nedá zařadit do žádné škatulky. Architekt Gustav Adolf Jirsch do ní zasadil prvky gotiky, renesance i romantismu najednou.
Místní ji znají pod celou řadou jmen. Vysoká stráž, Kozí Hrádek, Malý Hrádek, Bláznova věž, Soví věž, Hladová věž. Oficiálně se jmenuje Hrádek Letná a původně nesla vznešené jméno Stráž císaře Františka Josefa I.
Horský spolek a třicet let císaře
Stavbu postavil v roce 1897 Horský spolek, sdružení nadšenců, kteří se starali o turistiku v Krušných horách a Českém středohoří a stáli například u vzniku rozhledny s observatoří na Milešovce. Rozhledna vznikla k příležitosti třicátého výročí panování císaře Františka Josefa I.
Horský spolek tu měl spolkové místnosti, v patře ubytovnu pro studenty na prázdninových cestách a v přízemí stylovou restauraci. Na přelomu 19. a 20. století se v zahradní kavárně během léta konaly večerní symfonické koncerty. A chodili sem tehdy na procházky lázeňští hosté z celé Evropy.
Jenže Horský spolek se dostal do finančních potíží a už v roce 1899 přešla stavba do majetku města Teplice.
Dvě stě dvacet dva schodů a výhled, který stojí za to
Věž je vysoká 25 metrů a má tři vyhlídkové plošiny. Na nejvyšší vede celkem 222 schodů. Odtud se otevírá úchvatný výhled na Teplice, Krušné hory a České středohoří. Hrad Doubravku, Komáří vížku i Milešovku.
Pád, ruina a padesát milionů
Po první světové válce zmizela monarchie a s ní i císařovo jméno z názvu věže. Stráž císaře Františka Josefa I. se přejmenovala na Vysokou stráž. Ale i za první republiky sem stále proudily davy místních i lázeňských hostů.
Po druhé světové válce však začala rozhledna chátrat. Devadesátá léta byla pro stavbu obzvlášť krutá. Nový majitel se ji pokoušel přeměnit na nahrávací studio, pak na luxusní vyhlídkovou restauraci, oba projekty však záhy ztroskotaly. Jako naprostá ruina byl objekt v roce 2003 odkoupen v aukci od Komerční banky společností Viamont, která jej v letech 2007 až 2008 kompletně opravila podle dobových fotografií. Rekonstrukce tehdy vyšla na padesát milionů korun.
Jak to tam vypadá dnes
Hrádek Letná dnes funguje jako rozhledna. Klíče od rozhledny si lze vyzvednout v tenisové klubovně Caffé Letná, kde zároveň zaplatíte vstupné padesát korun. V blízkosti je volně přístupné discgolfové hřiště s devíti jamkami a parkovat lze přímo v areálu nebo v ulici Na Letné. Pěšky se tam dostanete po žluté turistické značce od vlakového nádraží, přes Zámecké náměstí a dále Ulicí Dr. Vrbenského. Nebo od Císařských lázní po schodech vedle pivnice U Palmy.
Je to místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Snad právě proto, že nabízí víc než jen výhled. Budete totiž stát na vrchu, kde se před sto dvaceti lety procházela teplická a evropská smetánka, kde hrál symfonický orchestr pod širým nebem a před objektem, který přežil monarchii, republiku, válku i zapomnění.
A přesto, nebo možná právě proto, má Hrádek Letná dnes trochu ponurou atmosféru. Místo s takovým příběhem by si zasloužilo větší péči, pozornost a hlavně návštěvníky, kteří by mu vrátili život, který tu kdysi byl.
Zdroje:
Jednou stopou Českem: Rozhledna Letná – jednoustopouceskem.cz
Regiontourist.cz: Hrádek Letná s rozhlednou – regiontourist.cz
Kudy z nudy: Hrádek Letná s rozhlednou v Teplicích – kudyznudy.cz
Turistika.cz: Rozhledna Letná – turistika.cz
