Článek
Martin se narodil ve 4. století a už jako desetiletý toužil stát se poustevníkem. Jeho otec, římský voják, ho však poslal do armády. Martin se vypracoval na důstojníka, ale jeho životní směřování se změnilo v okamžiku, kdy v mrazivém dni potkal u brány města Amiens polonahého žebráka. Neměl u sebe peníze ani jídlo, a tak mečem rozťal svůj důstojnický plášť a polovinu daroval muži, aby ho zahřál. V noci se mu zjevil Ježíš oděný právě touto polovinou pláště a řekl andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“
Tato událost vedla Martina k rozhodnutí opustit armádu, nechat se pokřtít a žít jako poustevník. později byl zvolen biskupem v Tours, ale i v této vysoké funkci si zachoval skromnost. Místo života v paláci se usadil s několika mnichy za městskými hradbami a věnoval se pomoci chudým. Právem si vysloužil přezdívku „biskup chudých“.
Svatý Martin se stal patronem vojáků, koní, podkovářů, krejčích, kloboučníků a mnoha dalších profesí. Jeho příběh je symbolem milosrdenství, které prozařuje temné období roku. Proto se dodnes udržuje tradice lampionových průvodů - děti i dospělí se vydávají večer s lucerničkami, aby světlem připomněli Martinovu dobrotu.
Svátek svatého Martina měl v minulosti i praktický význam. Byl to den, kdy čeledníci a děvečky měnili službu a dostávali mzdu, což často vedlo k oslavám. Neodmyslitelnou součástí těchto oslav je svatomartinská husa - dobře vykrmená a upečená, podávaná s knedlíkem a červeným zelím. Legenda praví, že husy svatého Martina rušily při kázání, a tak si dnes „odpykávají trest na pekáči“. Jiná verze říká, že se Martin před volbou biskupa schoval v husníku, ale husy ho svým štěbetáním prozradily.
Další tradicí je ochutnávka svatomartinského vína - prvního vína z podzimní sklizně. Už ve 14. století se zpívaly písně na počest svatého Martina, při nichž mniši jedli husu a připíjeli si mladým vínem.
Svatý Martin nám připomíná, že i malý čin laskavosti může mít velký dopad. V době, kdy se příroda uzavírá a dny se krátí, je jeho příběh světlem, které nás vede k soucitu, skromnosti a radosti ze sdílení.
Zdroje: kniha Martin z Tours
Nakladatelství: Volvox Globator, 2000
