72 hodin bez jistot. UVN zastavila emergency, weby mizí z internetu a Evropa se bouří.

Ve zprávách se to může snadno ztratit mezi dalšími událostmi dne. Ústřední vojenská nemocnice v Praze zaznamenala v posledních dnech několik výpadků elektřiny. Podle informací zveřejněných 21. a 22. října 2026 se problémy týkaly jednotlivých částí nemocnice a jejich příčinu zařízení stále prověřovalo. Jednou z možností je souvislost s rekonstrukcí energocentra.

Mluvčí nemocnice uvedla, že na několik minut musel být uzavřen příjem pacientů na emergency. Podle dalších informací citovaných Novinkami došlo v předchozím týdnu k několikahodinovému výpadku, který omezil například rentgenová vyšetření a odběry. Novinky také uvedly, že při dalším výpadku měl podle jejich zdroje selhat generátor a na operačních sálech se ocitli chirurgové bez proudu uprostřed operací. Nemocnice prověřovala fungování záložních zdrojů a definitivní závěr v době zveřejnění zprávy neměla.

Je důležité rozlišovat mezi potvrzenými informacemi nemocnice a podrobnostmi uváděnými dalšími zdroji. Příčina nebyla definitivně objasněna a není důvod tvrdit, že šlo o kybernetický útok nebo záměrnou sabotáž.

Samotná událost ale stojí za pozornost i bez dramatických domněnek.

Nemocnice není kancelář, kde si při výpadku proudu na chvíli odložíme práci. Je to prostředí, ve kterém se v jednu chvíli mohou odehrávat desítky činností závislých na elektřině. Diagnostika, laboratorní vyšetření, informační systémy, osvětlení, komunikace, provoz přístrojů a řada dalších technologií tvoří složitý celek. Záložní zdroje jsou proto zásadní součástí zdravotnické infrastruktury. Ani jejich existence ale neznamená, že každý výpadek automaticky proběhne bez komplikací.

Přerušení příjmu pacientů na emergency může znamenat, že se pacienti musí přesměrovat jinam nebo že personál potřebuje čas, aby ověřil bezpečný provoz. Pokud se problém protáhne, může ovlivnit návaznost vyšetření, plánování výkonů a zatížení jiných zdravotnických zařízení. Záleží na rozsahu výpadku, dostupnosti náhradních řešení a konkrétní situaci.

Právě v tom je podstata krizové připravenosti. Není nutné, aby nemocnice zůstala bez elektřiny celé dny. Stačí, aby se na krátkou dobu narušila jedna z klíčových částí systému, a provoz musí začít reagovat.

A teď si představme, že by nešlo o jednu nemocnici, ale o několik zařízení v jednom regionu. Nebo že by se výpadek elektřiny spojil s poruchou komunikace, nedostupným informačním systémem a omezenou dopravou. Každý jednotlivý problém by stále mohl mít své vlastní vysvětlení. Jejich souběh by však situaci výrazně komplikoval.

O prvních 72 hodinách se v krizové připravenosti mluví často. Tento rámec nemá znamenat, že se třetí den všechno automaticky vrátí do normálu. Má připomenout, že při mimořádné události může určitou dobu trvat, než se obnoví běžné služby, dorazí pomoc nebo se podaří vyřešit všechny následky.

Běžně fungující domácnost je závislá na překvapivě velkém množství systémů. Potřebujeme elektřinu, vodu, teplo, potraviny, dopravu, platby, komunikaci a přístup k informacím. Některé z těchto služeb mohou mít vlastní zálohy, ale jen málokterá domácnost má všechny potřeby zajištěné nezávisle na okolním světě.

Když přestane fungovat elektřina, problém nemusí skončit u zhasnutého světla. Nemusí být možné dobít telefon, použít výtah nebo spustit některá zařízení v domácnosti. Při delším výpadku se mohou komplikovat platby, zásobování a provoz služeb. Pokud se naruší také komunikace, lidé mohou mít problém zjistit, co se stalo, jak dlouho potíže potrvají a kam se obrátit.

A právě proto je důležité přemýšlet o 72 hodinách jako o období, ve kterém by člověk měl být schopen zvládnout základní potřeby a řídit se ověřenými pokyny. Nejde o to nakoupit vybavení pro přežití na pustém ostrově. Jde o to mít doma pitnou vodu, základní zásoby jídla, potřebné léky, svítilnu, nabitý záložní zdroj pro telefon a představu, jak se spojit s rodinou.

Některé domácnosti potřebují víc než jiné. Člověk závislý na elektrickém zdravotnickém zařízení, rodina s malými dětmi nebo senior žijící sám nemají stejné možnosti jako zdravý dospělý člověk. Příprava proto musí odpovídat skutečným potřebám, nikoli univerzálnímu seznamu, který si všichni odškrtnou stejně.

Těchto 72 hodin navíc není náhradou za odpovědnost státu, záchranných složek, nemocnic ani provozovatelů infrastruktury. Je to způsob, jak snížit počáteční tlak na systém, který může být v prvních hodinách události sám zaneprázdněný řešením mnohem závažnějších problémů.

Připravená domácnost nevyřeší rozsáhlý blackout. Může ale získat čas, zachovat si přístup k základním potřebám a nevyžadovat pomoc kvůli každému problému, který lze zvládnout vlastními silami.

Jen o den dříve, 21. října, varovaly evropské kyberbezpečnostní instituce před dvěma kritickými zranitelnostmi v PHP, programovacím jazyce používaném při tvorbě velkého množství webových stránek a aplikací.

Chyby označené jako CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 mohly za určitých podmínek umožnit útočníkovi vzdáleně spustit škodlivý kód na zranitelném serveru bez přihlášení. Taková možnost může být vážná: napadený server může obsahovat data, přístupové údaje nebo další systémy, které by útočník mohl zneužít.

Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost ENISA a další instituce proto vyzvaly organizace k rychlé instalaci bezpečnostních oprav. Pokud nebylo možné zranitelné systémy včas zabezpečit, doporučovaly zvážit jejich dočasné odpojení od internetu.

Následky se projevily v několika zemích. Německo, Francie, Nizozemsko, Finsko a další státy či organizace preventivně odstavily některé veřejné weby a služby. Dočasně nedostupné byly například stránky úřadů a dalších institucí. V některých případech šlo o preventivní opatření, nikoli o potvrzené úspěšné napadení.

Je důležité to pojmenovat přesně. Nešlo o úplný celosvětový výpadek internetu. Internet jako celek nepřestal fungovat. Problém se týkal zranitelného softwaru a rozhodnutí jednotlivých organizací dočasně odpojit systémy, dokud nebudou bezpečně opravené.

Přesto je tato událost mimořádně výmluvná. Bezpečnostní chyba v jedné rozšířené technologii může v krátkém čase vyvolat reakci institucí v mnoha zemích. Organizace musí rozhodovat, zda ponechat web dostupný a riskovat napadení, nebo ho odstavit a omezit přístup veřejnosti k informacím a službám.

To je dilema, které se netýká jen webových stránek. V digitálním prostředí často stojíme před volbou mezi dostupností a bezpečností. Pokud systém ponecháme v provozu, může být zranitelný. Pokud jej vypneme, může se stát nedostupným pro lidi, kteří ho potřebují.

A internet přitom není pouze místo, kam chodíme číst zprávy. Stále více služeb na něm závisí při objednávání vyšetření, vyřizování úředních záležitostí, správě účtů, komunikaci s institucemi nebo provozu podniků. Narušení digitální infrastruktury se proto může promítnout do skutečného života i tehdy, když žádné zařízení fyzicky poškozené není.

Představme si situaci, kdy nemocnice řeší poruchu napájení, současně nefunguje část jejích online služeb a lidé mají problémy získat aktuální informace. Nemusí jít o jednu událost ani o koordinovaný útok. Stačí souběh technických problémů.

Zdravotníci potřebují rozhodovat podle dostupných informací. Pacienti a jejich rodiny potřebují vědět, kam se obrátit. Záchranné složky potřebují komunikovat. Veřejnost očekává rychlé a srozumitelné pokyny. Pokud je některý z těchto kanálů omezený, roste význam ostatních a zvyšuje se tlak na lidi, kteří se snaží situaci zvládnout.

Podobně může působit rozsáhlý výpadek platebních nebo dopravních systémů. I když zůstane elektřina dostupná, porucha digitální služby může zkomplikovat nákup, přepravu zboží nebo fungování části veřejné správy. Když se takové události překryjí s extrémním počasím, výpadkem dodávek nebo společenským napětím, může být obnova mnohem obtížnější.

To neznamená, že se právě nyní odehrává jednotná operace, která má vyřadit evropskou společnost. Pro takové tvrzení nemáme důkazy. Smysluplnější je dívat se na události jako na zátěžové zkoušky, které odhalují různá slabá místa.

Nemocniční výpadek ukazuje, jak důležité je spolehlivé napájení a funkční záložní řešení. Bezpečnostní chyba v PHP ukazuje, jak dalekosáhlé následky může mít problém v rozšířeném softwaru. Demonstrace zase připomínají, že i společnost s fungující infrastrukturou může čelit hluboké nespokojenosti, pokud lidé přestávají věřit, že veřejné služby a ekonomický systém pracují v jejich prospěch.

Každý z těchto problémů vyžaduje jiný způsob řešení. Ale všechny společně otevírají stejnou otázku: jak odolná je společnost, když se běžné jistoty začnou vytrácet současně?

V říjnu se demonstrace rozšířily do několika evropských zemí. Ve Francii se protesty, které začaly mimo jiné mezi studenty upozorňujícími na přeplněné školy, nedostatek učitelů a špatný stav školních budov, postupně spojily s širší nespokojeností kvůli životním nákladům, nerovnosti a veřejným službám.

Podle zpráv z 17. října vyšly do ulic statisíce lidí. Údaje o počtu účastníků se liší podle toho, zda vycházejí z odhadů úřadů, nebo organizátorů. Vedle převážně pokojných demonstrací došlo také k násilnostem, rabování a požárům. Události proto vyvolaly debatu nejen o požadavcích demonstrantů, ale i o bezpečnosti, policejních zásazích a politickém využívání nepokojů.

V Itálii se protesty soustředily mimo jiné na kupní sílu, mzdy, bydlení, školství a zdravotnictví. Nespokojenost vyjadřovali studenti, odbory i další skupiny obyvatel. Část demonstrací se spojila také s kritikou vládní politiky a vysokých nákladů na energie a dopravu.

Podobné ekonomické a sociální tlaky se objevily také v Belgii a Portugalsku. Ve Španělsku pokračovaly protesty související s dostupností bydlení a náklady na nájem. V dalších evropských zemích se lidé mobilizovali kvůli odlišným místním problémům, například korupci, veřejným službám nebo obavám z ekonomické budoucnosti.

Není správné všechny tyto události vydávat za jednu demonstraci nebo jednotné povstání. Každá země má své politické poměry, konkrétní požadavky i vlastní důvody nespokojenosti. Společným motivem je však pocit části obyvatel, že náklady na život rostou, veřejné služby se zhoršují a politická reprezentace nedokáže jejich problémy dostatečně řešit.

To je důležité i z hlediska krizové připravenosti. Společnost není odolná pouze tehdy, když fungují elektrické sítě a servery. Potřebuje také důvěru v instituce, dostupné informace a schopnost řešit konflikty bez toho, aby se z každého problému stala další příležitost k radikalizaci.

Právě v době společenského napětí je důležité rozlišovat mezi legitimním protestem, násilným jednáním a informační manipulací. To, že lidé vycházejí do ulic kvůli cenám, školám nebo bydlení, samo o sobě není důkazem zahraničního vměšování. Stejně tak nelze bez důkazů označit všechny demonstranty za nástroje cizí mocnosti.

To ale neznamená, že se skutečné problémy nedají zneužít.

Analýza organizace Alliance4Europe zveřejněná v říjnu 2026 popsala síť účtů, kterou s vysokou mírou jistoty připisuje ruské informační operaci známé jako Doppelganger. Podle této analýzy síť v týdnech před velkými francouzskými demonstracemi šířila koordinované příspěvky ve francouzštině, němčině, angličtině a polštině. Jejich cílem bylo využít skutečnou nespokojenost a překroutit ji do sdělení namířených proti Ukrajině a evropské podpoře napadené země.

Princip takové manipulace je poměrně jednoduchý. Nemusí vymýšlet nespokojenost, která ve společnosti neexistuje. Stačí vybrat skutečný problém, vytrhnout ho z kontextu, přidat zavádějící vysvětlení a opakovaně šířit tvrzení, že za všechny potíže může určitá skupina, instituce nebo politické rozhodnutí.

Zpráva organizace Alliance4Europe uvádí, že sledovaná síť zveřejnila stovky koordinovaných příspěvků a využívala také webové stránky přesměrovávající uživatele. Podle analýzy měla kampaň oslabovat podporu Ukrajině a využívat francouzské protesty k posílení narativu, že pomoc Kyjevu poškozuje běžné evropské občany.

Takové tvrzení je třeba připisovat konkrétnímu výzkumu, nikoli prezentovat jako univerzální vysvětlení protestů. Lidé mohou mít zcela oprávněné výhrady k cenám, veřejným rozpočtům nebo fungování škol a současně odmítat ruskou agresi. Zahraniční manipulace se snaží tyto nuance odstranit a změnit složitý problém v jednoduchý příběh s jasně určeným viníkem.

Rusko navíc není jediným aktérem, který může využívat informační chaos. Politické skupiny, extremistická hnutí i různí domácí aktéři mohou šířit zavádějící obsah, pokud jim pomáhá získat podporu. Proto je důležité ověřovat konkrétní tvrzení, sledovat původ informací a nepřijímat automaticky každé video či příspěvek, který se šíří během nepokojů.

Cílem dezinformací často není přesvědčit všechny lidi o jedné lži. Někdy stačí, když dostatečný počet lidí přestane věřit všem zdrojům, začne pochybovat o každé instituci a bude přesvědčen, že pravdu už nelze zjistit. V takovém prostředí se krizová komunikace stává mnohem obtížnější.

Zatímco dezinformace se snaží ovlivňovat naše vnímání reality, kybernetické útoky mohou zasáhnout přímo do fungování organizací a jejich systémů. V říjnu 2026 informovala agentura Reuters o zjištěních bezpečnostní firmy ESET týkajících se útoku na ukrajinskou společnost působící v oblasti přepravy obilí.

Podle ESET se útočníci dostali do systému prostřednictvím phishingové zprávy a následně používali nástroje umožňující vzdálený přístup, prohlížení souborů a získávání dokumentů. Bezpečnostní firma spojila počáteční průnik se skupinou UAC-0099, kterou považuje za napojenou na Rusko. Další destruktivní část útoku nesla podle ESET znaky činnosti skupiny Sandworm, široce spojované s ruskou vojenskou rozvědkou. Firma však nedokázala potvrdit všechny podrobnosti o tom, kdo konkrétně ovládal jednotlivé části útoku, ani zda došlo k narušení provozu oběti.

Toto rozlišení je podstatné. Přisouzení kybernetického útoku konkrétnímu aktérovi bývá složité a odborníci často pracují s různou mírou jistoty. Není poctivé označit každý výpadek nebo bezpečnostní incident za ruskou operaci jen proto, že Rusko v minulosti vedlo kybernetické kampaně proti Ukrajině či evropským cílům.

Současně ale není důvod přehlížet opakované případy, u kterých bezpečnostní odborníci nebo státní instituce vazbu na ruské aktéry doložili. Evropská unie dlouhodobě upozorňuje na kombinaci kybernetických útoků, sabotáží, manipulace s informacemi a dalších nepřátelských aktivit, které mohou oslabovat důvěru a odolnost evropských států.

Tyto metody se označují jako hybridní hrozby. Jejich podstatou je, že tlak nemusí přicházet pouze jedním směrem. Vedle vojenského konfliktu mohou existovat útoky na počítačové systémy, pokusy o narušení infrastruktury, manipulace s veřejnou debatou nebo snaha prohlubovat existující společenské rozpory.

To ovšem neznamená, že všechny tyto události mají společné velení. V konkrétním případě je třeba vždy zjišťovat, kdo za útokem stojí, co bylo jeho cílem a jaké důkazy jsou k dispozici. Pro připravenost společnosti je ale důležité chápat, že digitální bezpečnost, důvěryhodné informace a funkční infrastruktura jsou dnes propojené části stejného problému.

Tady je potřeba zachovat chladnou hlavu. Výpadky v Ústřední vojenské nemocnici nejsou důkazem sabotáže. Bezpečnostní chyba v PHP není důkazem ruského útoku. Demonstrace ve Francii a Itálii nejsou samy o sobě známkou rozpadu Evropy. A zpráva o ruské informační operaci neznamená, že zahraniční aktéři organizují každou nespokojenost, která se objeví v evropských ulicích.

Tyto události mají různé příčiny a různé bezprostřední následky. Neměli bychom je uměle spojovat do konspiračního příběhu.

Přesto by byla chyba dívat se na každou z nich pouze izolovaně a přehlížet širší obraz. Moderní společnost stojí na propojených systémech, které musí fungovat společně. Zdravotnictví potřebuje elektřinu, informační systémy a komunikaci. Veřejná správa potřebuje bezpečné digitální služby. Obyvatelé potřebují dostupné a důvěryhodné informace. A demokratické instituce potřebují důvěru lidí, kteří mají pocit, že jejich problémy někdo bere vážně.

Každý výpadek, každá bezpečnostní chyba a každý neřešený společenský problém představuje jiný druh zátěže. Pokud se několik takových zátěží potká v krátkém období, může být reakce složitější. Ne proto, že by nutně existoval jediný plán, ale proto, že systémy mají omezenou kapacitu a lidé mají omezené možnosti rychle reagovat.

Právě tak může začínat větší krize: ne jednou filmovou scénou, kdy najednou zhasne celé město, ale sérií událostí, které zpočátku vypadají odděleně. Každá se zdá zvládnutelná. Teprve jejich souběh ukáže, jak velké rezervy skutečně máme.

Nejde tedy o tvrzení, že už jsme na prahu kolapsu. Jde o varování před pohodlnou představou, že dokud žádná jednotlivá událost nezpůsobila katastrofu, není důvod nic měnit.

Příprava na mimořádné události nezačíná nákupem drahého vybavení. Začíná tím, že víme, co je pro naši domácnost nezbytné, co se stane při výpadku základních služeb a odkud získáme spolehlivé informace.

Má smysl mít doma přiměřenou zásobu pitné vody a trvanlivých potravin, potřebné léky, svítilnu, baterie nebo nabíjecí zdroj a jednoduchý plán, jak se spojit s rodinou. Je vhodné vědět, jak se zachovat při výpadku elektřiny, kde sledovat pokyny úřadů a jak pomoci člověku, který se ocitne v nouzi. U osob závislých na elektrických zdravotnických pomůckách je potřeba plánovat individuálně a včas konzultovat bezpečný postup s poskytovateli péče.

Stejně důležitá je digitální připravenost. Používat aktualizovaný software, vícefaktorové ověřování, silná a jedinečná hesla a ověřovat nečekané zprávy jsou obyčejné kroky, které mohou snížit riziko napadení účtu. Pro organizace je navíc zásadní mít zálohy, plány obnovy provozu a pravidelně ověřovat, zda záložní řešení skutečně fungují.

A nakonec je potřeba pečovat o něco, co se nedá uložit do skříně ani koupit v obchodě: důvěru a spolupráci. V krizi potřebujeme vědět, kterým informacím věřit, jak rozpoznat manipulaci a jak jednat s lidmi, kteří mají jiné názory nebo jiné potřeby. Společnost, která se při každé události okamžitě rozdělí na nepřátelské tábory, zvládá mimořádné situace obtížněji.

Věnujeme se připravenosti, první pomoci a pomoci při mimořádných událostech. Právě z této perspektivy je důležité připomínat, že odolnost se buduje dlouho před krizí. Výcvik, funkční vybavení, znalost základních postupů a schopnost spolupracovat mají hodnotu právě proto, že v rozhodující chvíli už nemusí být prostor všechno dohánět.

Zpráva o výpadku elektřiny v nemocnici by neměla být důvodem k panice. Stejně tak nás nemá vyděsit každá zpráva o kybernetické zranitelnosti nebo každá demonstrace v zahraničí. Důvodem k pozornosti je spíše to, že se stále zřetelněji ukazuje, jak mnoho částí našeho života závisí na infrastruktuře, která musí fungovat téměř nepřetržitě.

Když nemocnice na chvíli omezí příjem pacientů, je to provozní problém, který musí být bezpečně vyřešen. Když instituce preventivně vypne web, chrání své systémy před možným napadením. Když lidé protestují kvůli cenám a dostupnosti veřejných služeb, dávají najevo skutečné obavy, které je třeba řešit. A když se někdo snaží tyto obavy zneužít pomocí dezinformací nebo kybernetických útoků, je potřeba umět rozlišit doložená fakta od spekulací.

Jednotlivě to nejsou stejné události. Dohromady nám ale připomínají, že stabilita není samozřejmost a že odolnost společnosti se netestuje pouze během jedné velké katastrofy. Testuje se průběžně, při každém výpadku, každém incidentu a každé situaci, ve které běžné systémy přestanou fungovat tak, jak očekáváme.

Prvních 72 hodin nejsou zárukou, že se vše vyřeší. Jsou časem, který můžeme využít lépe, pokud jsme připraveni. A možná právě teď je vhodná chvíle položit si otázku, kterou si obvykle připomínáme až po nějaké mimořádné události:

Kdyby zítra přestala fungovat část služeb, na které jsme závislí, dokázali bychom první tři dny zvládnout bezpečně a pomoci také někomu dalšímu?

Výpadky elektřiny v Ústřední vojenské nemocnici

Novinky, 22. října 2026: Výpadky proudu v ÚVN. Na emergency nepřijímali pacienty.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vypadky-proudu-v-uvn-na-emergency-neprijimali-pacienty-40604411

iROZHLAS, 21. října 2026: Ústřední vojenská nemocnice se potýká s výpadky elektřiny. Příčina může souviset s rekonstrukcí.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ustredni-vojenska-nemocnice-se-potyka-s-vypadky-elektriny-pricina-muze-souviset_2610211530_jar

Zranitelnosti PHP a dočasné odpojování webů

ENISA a evropské kyberbezpečnostní instituce, 21. října 2026: společné upozornění na kritické zranitelnosti PHP.
https://www.enisa.europa.eu/news/joint-statement-on-critical-php-vulnerabilities

Reuters, říjen 2026: informace o webových stránkách odpojovaných kvůli zranitelnostem PHP.
https://www.investing.com/news/stock-market-news/factboxwebsites-taken-offline-over-php-risks-4963631

Reuters, 22. října 2026: informace o pokusech zneužít zranitelnosti PHP.
https://www.reuters.com/world/asia-pacific/cloudflare-sees-millions-exploit-attempts-after-php-disclosure-2026-10-22/

Demonstrace v Evropě

Associated Press, říjen 2026: přehled protestů ve Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku a dalších evropských zemích.
https://apnews.com/article/210ff22c6746b9ec66438ac80740bc0e

Al Jazeera, 17. října 2026: Cost of living protests hit Belgium, Italy, Portugal and France.
https://www.aljazeera.com/news/2026/10/17/cost-of-living-protests-hit-belgium-italy-portugal-and-france

Ruské informační operace a kybernetické útoky

Alliance4Europe, říjen 2026: analýza manipulace s informacemi během francouzských protestů a připisované aktivity sítě Doppelganger.
https://alliance4europe.eu/report/eu-unrest-report-%C2%B7-how-frances-october-2026-protests-were-manipulated-then-retold-abroad

Reuters, 22. října 2026: informace o kybernetickém útoku na ukrajinskou logistickou společnost a závěrech bezpečnostní firmy ESET.
https://www.reuters.com/world/europe/russia-linked-hackers-used-decentralised-network-ukraine-cyberattack-eset-says-2026-10-22/

Rada Evropské unie: přehled hybridních hrozeb a aktivit připisovaných Rusku.
https://www.consilium.europa.eu/en/policies/hybrid-threats/