Článek
V předchozích dílech série 72 hodin jsme řešili, co mít doma, když přestane téct voda, vypadne proud nebo se nedá nakoupit. Co bychom doma jedli a pili čtvrtý den, kdyby se situace ještě nevrátila do normálu?
Kolik dní doporučují naši sousedé?
Česká příručka doporučuje mít jídlo alespoň na 72 hodin. Polský vládní průvodce uvádí nejméně tři dny. Švédsko a Norsko počítají s týdnem. Německý úřad pro ochranu obyvatelstva doporučuje připravit se pokud možno na deset dní. Rakouský státní portál při přípravě na blackout doporučuje vodu a potraviny na 10 až 14 dní.
Deset dní se v německých doporučeních objevovalo už před nynějšími incidenty. Německý úřad jako příklady uvádí povodně, sníh, který odřízne obec od zásobování, nebo výpadek proudu, který ochromí veřejné služby. Tři dny jsou první dosažitelná rezerva. Deset dní dává domácnosti víc času, když se musí obnovit dodávky nebo opravit infrastruktura.
Mrazáky v obchodech zasáhli hackeři. Lety odklonily výhrůžky
Na začátku listopadu zasáhl kybernetický incident chladicí a mrazicí systémy v evropských obchodech. Švédský řetězec ICA podle Reuters potvrdil, že se problém dotkl omezeného počtu jeho prodejen. V jedné ze stockholmských provozoven přišli o zboží, které se po nárůstu teploty znehodnotilo. Podobný incident už předtím zasáhl obchody ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Prodejna přitom může mít elektřinu a dveře otevřené, a přesto přijít o část sortimentu, protože selhalo řízení chlazení.
O den později narušily evropskou leteckou dopravu falešné bombové výhrůžky. Některé lety musely změnit trasu, po přistání následovaly prohlídky. Let polské společnosti LOT z Londýna zamířil na letiště Varšava-Modlin. Kybernetický zásah do systémů letadel ani společný původ s útoky na chlazení zatím potvrzené nejsou. Skutečný kybernetický incident v letectví řešily britské úřady například v září 2025, kdy útok na dodavatele Collins Aerospace zasáhl odbavování cestujících.
Polsko posílilo hranici u Kaliningradu. Už dřív řešilo útoky na energetiku
Polsko na začátku listopadu zahájilo bezpečnostní operaci u hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. Premiér Donald Tusk 3. listopadu uvedl, že pohraničníci v noci zaznamenali podezřelý pohyb a zabránili možnému incidentu. Úřady předtím dostaly informace o riziku sabotáží či provokací v na začátku listopadu. Tusk připustil, že povahu nočního dění nelze s jistotou určit. V širším prostoru kolem Baltu evropská agentura EASA sleduje i samostatný problém s rušením a zkreslováním satelitní navigace.
V září ve středním Polsku někdo zapálil napájecí zařízení pozemní stanice Starlink. V říjnu německá policie zadržela dva podezřelé. Polské vedení případ spojuje s Ruskem. Podle CERT Polska se koordinovaný kybernetický útok z prosince 2025 zaměřil na 30 větrných a solárních instalací a jeden velký provoz vyrábějící elektřinu a teplo. V zimě může být otázka, jak dlouho doma vydrží teplo, stejně důležitá jako obsah spíže.

32-kratky-blackout-aiIlustrace výpadku proudu. Zdroj: zdravotnizajisteni.cz – ChatGPT.
Co doma zbude čtvrtý den?
Zkuste si sestavit jídlo na čtvrtý den bez nákupu, lednice a běžného vaření. Pokud většina zásob leží v mrazáku nebo ji musíte dlouho vařit, přidejte pár trvanlivých potravin, které běžně jíte a dají se sníst i studené. Při dalších nákupech pak můžete zásobu postupně rozšířit ze tří dnů na týden. Starší potraviny průběžně spotřebujte a doplňujte je stejně jako zbytek spíže.
Při nouzovém množství dvou litrů pitné vody denně na dospělého vychází deset dní na 20 litrů na osobu. Dva dospělí tedy potřebují 40 litrů jen na pití. Zvlášť je potřeba počítat s vařením, hygienou a případně se zvířaty. Podobně si projděte léky, světlo, nabíjení telefonu a způsob, jak se dozvíte, kde obec vydává vodu, když nepůjde internet.
Při běžném nákupu se tak stačí zeptat, co by vám doma došlo jako první. U někoho to bude voda, u jiného jídlo, které se dá sníst bez vaření. Právě tím má smysl začít.

zdravotnízajištění.cz
Ve Zdravotnízajištění, z. s. se připravujeme už dnes, abychom vám mohli pomoci, až to bude potřeba. Budujeme výjezdovou základnu pro humanitární pomoc a krizovou připravenost, kde budeme mít techniku a vybavení nachystané k rychlému výjezdu při povodních, výpadcích proudu nebo jiných mimořádných událostech. Pokud vám naše práce dává smysl, pomozte nám základnu vybudovat. Jakmile ve sbírce překročíme 300 000 Kč, spustíme projekt druhého stanoviště na hranici Jihočeského a Plzeňského kraje, abychom mohli rychleji vyjíždět na pomoc za Vámi i v této oblasti.
Děkujeme, že nám pomáháte být připraveni. 💙 Podpořit výjezdovou základnu na Donio

Blackout





