Článek
Když se řekne Harry Potter, většina lidí si vybaví kouzla, Bradavice, famfrpál nebo tajemné chodby. Já si ale při sledování filmů často všímám ještě jedné věci. Jídla. Především scény, ve kterých Harry s Ronem poprvé cestují do Bradavic a ve vlaku se objeví vozík plný nejrůznějších sladkostí. Přiznám se, že právě tehdy jsem měl vždycky chuť něco dobrého zakousnout. A protože se blíží Vánoce, rozhodl jsem se jednu z těchto filmových inspirací přenést do vlastní kuchyně.
Zaujaly mě především dýňové taštičky, anglicky pumpkin pasties, které patří mezi dobroty spojované s kouzelnickým světem Harryho Pottera. Nejde sice o nějaký složitý kouzelnický recept, ale právě to se mi na něm líbí. Člověk nepotřebuje žádné zvláštní vybavení ani cukrářské zkušenosti. Stačí pár obyčejných surovin, trochu času a chuť vyzkoušet něco nového.
Původně jsem si říkal, že půjde jen o další sladké pečivo, které jednou upeču a tím to skončí. Jenže výsledek mě docela překvapil. Kombinace dýně, skořice, másla a křehkého těsta vytvořila něco, co se podle mě na vánoční stůl hodí mnohem lépe než některé tradiční cukroví.
Na přípravu jsem potřeboval 250 gramů hladké mouky, 125 gramů studeného másla, 70 gramů moučkového cukru, jedno vejce, špetku soli a trochu studené vody podle potřeby. Na náplň jsem použil přibližně 250 gramů dýňového pyré, dvě lžíce třtinového cukru, jednu lžičku skořice, špetku mletého zázvoru, trochu muškátového oříšku a lžičku citronové šťávy. Na potření se hodí ještě jedno rozšlehané vejce.
Nejdříve jsem se pustil do těsta. Mouku jsem smíchal s cukrem a solí, přidal na malé kostičky nakrájené studené máslo a prsty všechno zpracoval do drobenky. Potom jsem přidal vejce a podle potřeby trochu studené vody. Těsto jsem příliš dlouho nehnětl, protože jsem chtěl, aby po upečení zůstalo krásně křehké. Zabalil jsem ho do potravinářské fólie a nechal přibližně půl hodiny odpočívat v lednici.
Mezitím přišla na řadu náplň. Použil jsem dýňové pyré, které jsem připravil z upečené dýně. Pokud máte doma dýni hokkaido, je to ideální volba, protože ji nemusíte loupat. Stačí ji nakrájet na menší kousky, upéct doměkka a rozmixovat. Důležité je, aby pyré nebylo příliš vodnaté. Jinak by mohlo během pečení z taštiček vytékat.
Do pyré jsem vmíchal třtinový cukr, skořici, zázvor, muškátový oříšek a trochu citronové šťávy. Už při míchání se kuchyní začala šířit vůně, která mi okamžitě připomněla Vánoce. Skořice a dýně jsou podle mě kombinace, která dokáže vytvořit sváteční atmosféru i bez toho, aby člověk musel vytahovat vánoční dekorace.
Vychlazené těsto jsem rozválel na pomoučeném vále a vykrajoval z něj kolečka o průměru přibližně deset centimetrů. Do středu každého jsem dal lžičku dýňové náplně, okraje potřel trochou vody a těsto přehnul napůl. Vznikly malé půlměsíce, jejichž okraje jsem důkladně přitiskl vidličkou. Tím získaly typický vzhled taštiček.
Nakonec jsem je potřel rozšlehaným vejcem a přenesl na plech vyložený pečicím papírem. Pekl jsem je v troubě předehřáté na 180 stupňů přibližně 20 až 25 minut, dokud nebyly krásně zlatavé. Každá trouba peče trochu jinak, takže doporučuji posledních pár minut hlídat.
Musím přiznat, že během pečení jsem několikrát nakukoval do trouby jako malý kluk, který čeká na vánoční překvapení. Když jsem plech vytáhl, taštičky vypadaly přesně tak, jak jsem si představoval. Zlatavé, voňavé a trochu rustikální. Žádné dokonale naleštěné cukrářské výtvory, ale poctivé domácí pečení.
První jsem ochutnal ještě lehce teplou. A musím říct, že mě překvapila především náplň. Dýně sama o sobě nemá nijak výraznou chuť, ale v kombinaci se skořicí a zázvorem získá úplně jiný charakter. Těsto je křehké, náplň jemná a lehce nasládlá. Osobně bych ji nepřeslazoval. Právě v tom podle mě spočívá její kouzlo.
Nejvíc se mi na celém receptu líbí, že nejde jen o obyčejné pečení. Když jsem taštičky položil na talíř a uvařil si k nim horký čaj, na chvíli jsem měl pocit, jako bych seděl někde v kupé Bradavického expresu a čekal, až se za oknem objeví zasněžená krajina. Možná to zní trochu bláznivě, ale právě takové drobnosti dokážou udělat obyčejný večer příjemnějším.
Letos proto plánuji upéct další várku na Vánoce. Několik taštiček bych chtěl nabídnout návštěvě a pár si schovat na chvíle, kdy si budu chtít pustit některý z filmů o Harrym Potterovi. A jestli máte doma někoho, kdo má tento kouzelnický svět rád, myslím, že podobným překvapením rozhodně nešlápnete vedle.
Někdy totiž člověk nepotřebuje skutečnou hůlku ani kouzelné zaklínadlo. Stačí trouba, pár obyčejných surovin a trocha fantazie. A Vánoce mají rázem úplně jinou atmosféru.
