Článek
Kouzelnický svět Harryho Pottera je plný věcí, které bych chtěl alespoň jednou vyzkoušet. Projít se po Příčné ulici, nakoupit sladkosti v Medovém ráji nebo se svézt Bradavickým expresem. Jenže zatímco cestu do Bradavic si doma zařídit neumím, něco z jejich kouzelné atmosféry si přece jen přenést můžu. Rozhodl jsem se proto upéct kotlíkové dortíky, které vypadají jako malé čarodějnické kotlíky.
Nechtěl jsem připravovat nic příliš složitého. Základem je obyčejné čokoládové těsto, krém a trocha šikovnosti při zdobení. Největší výhodou je, že dortíky vypadají efektně, přestože jejich přípravu zvládne i člověk, který se v cukrařině nepovažuje za odborníka.
Na těsto jsem si připravil 180 gramů hladké mouky, 150 gramů cukru, 40 gramů kvalitního kakaa, dvě vejce, 120 mililitrů mléka, 100 mililitrů oleje, jednu lžičku prášku do pečiva a špetku soli. Na čokoládový krém jsem potřeboval 250 gramů mascarpone, 200 mililitrů smetany ke šlehání, dvě lžíce moučkového cukru a 80 gramů rozpuštěné, vychladlé hořké čokolády. Na ozdobení jsem si připravil ještě trochu čokoládových kousků a barevné cukrové zdobení.
Nejprve jsem se pustil do těsta. V jedné míse jsem smíchal mouku, kakao, cukr, prášek do pečiva a sůl. V druhé jsem prošlehal vejce, mléko a olej. Tekutou směs jsem postupně přilil k suchým surovinám a všechno promíchal, dokud nevzniklo hladké čokoládové těsto bez hrudek.
Těsto jsem rozdělil do formy na muffiny vyložené papírovými košíčky. Plnil jsem je přibližně do dvou třetin, protože během pečení ještě trochu vyběhnou. Pekl jsem je při 175 stupních asi 18 až 22 minut. Špejlí jsem zkontroloval, jestli jsou hotové. Po upečení jsem je nechal úplně vychladnout.
Pak přišla na řadu část, která z obyčejných muffinů udělala kouzelnické kotlíky. Z každého dortíku jsem opatrně odkrojil horní část a ve středu jsem vytvořil menší důlek. Nedělal jsem ho příliš hluboký, abych neporušil dno. Vykrojené kousky jsem nevyhazoval, protože se daly později použít jako drobenka nebo ochutnávka pro netrpělivé členy domácnosti.
Na krém jsem vyšlehal mascarpone s moučkovým cukrem a smetanou do pevné konzistence. Nakonec jsem opatrně vmíchal vychladlou rozpuštěnou čokoládu. Krém jsem přendal do cukrářského sáčku a naplnil jím připravené důlky. Část krému jsem nechal také na ozdobení horního okraje.
Aby dortíky skutečně připomínaly malé kotlíky, vytvořil jsem kolem vršku pomocí krému výraznější okraj. Na boky jsem přidal několik čokoládových kousků a nahoru trochu barevného zdobení. Kdo chce ještě výraznější výsledek, může použít černou nebo tmavě hnědou potravinářskou barvu do části krému. Já jsem ale zůstal u čokoládové varianty, která mi připadala nejchutnější.
Největší zábava nastala ve chvíli, kdy jsem hotové dortíky přinesl na stůl. Děti okamžitě poznaly, že nejde o obyčejné muffiny. Každý si vybral svůj kotlík a začal vymýšlet, jaké kouzelné lektvary by se v něm daly připravit. Jeden prý obsahoval lektvar štěstí, druhý měl dodat odvahu a třetí měl člověka proměnit v neviditelného. Ten poslední by se mi občas docela hodil.
Musím uznat, že mě překvapilo, jak dobře dortíky chutnaly. Čokoládové těsto bylo vláčné, krém jemný a dohromady to fungovalo mnohem lépe, než jsem původně čekal. Navíc se dají připravit předem a nechat několik hodin odležet v lednici. Jen je dobré uchovávat je v chladu, protože krém obsahuje mascarpone a smetanu.
Na podobných receptech mě baví hlavně to, že nejde jen o jídlo. Člověk si při jejich přípravě připomene oblíbené filmové scény a může do kuchyně zapojit i děti. A pokud máte doma fanoušky Harryho Pottera, úspěch je téměř zaručený.
Příště bych se chtěl pustit do další sladkosti z kouzelnického světa. Možná vyzkouším máslový ležák v nealkoholické verzi nebo domácí čokoládové pralinky. Jedno je ale jisté. Bradavice se u nás doma jen tak nezavírají.
