Hlavní obsah
Věda a historie

Čím to, že sněhové vločky mají někdy tvar jehliček?

Foto: loops7, Getty Images Signature, Canva

Sněhové jehličky místo vloček(dotaz č. 1275)

Sníte o Vánocích bílých? Jen sněte. Ale kromě sněhových vloček mohou padat shůry i sněhové jehličky. Kristýna nám dnes vysvětlí, jestli si na tohle sněhové nadělení nemáme počkat spíš do apríla.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Dotaz

Prvního dubna u nás napadl sníh a místo vloček to byly jehličky! Není to apríl, přikládám foto. Jde o Rychlebské hory. Čím to je?
Foto: Zeptej se vědce! (se svolením tazatele)

Sněhové jehličky na košili

Minutová odpověď

  • Tvar a velikost vloček jsou ovlivněny teplotou a vlhkostí vzduchu v atmosféře.
  • Jehličkovité vločky se tvoří při teplotách kolem −5 °C a spíše za nižší až střední vlhkosti.

Odpověď

Sněhové vločky se tvoří v roztodivných tvarech a velikostech podle toho, jaká je v atmosféře v danou chvíli teplota a vlhkost [1]. Vločky ve tvaru jehliček se obvykle tvoří při teplotách kolem −5 °C a spíše za nižší až střední vlhkosti.

Obecně platí, že čím více vody v atmosféře je (čím vyšší je vlhkost), tím složitější tvary a větší velikost budou vločky mít. Je zajímavé, že základním stavebním kamenem sněhových vloček většiny tvarů a velikostí je rozvětvená šesterečná hvězdice, tzv. dendrit [2] (viz obrázek).

Foto: Kenneth Librecht, https://www.snowcrystals.com/science/science.html, se svolením počeštěno

Sněhové jehličky na fotografii z dotazu a tvar sněhových vloček v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu. Zdroj: https://www.snowcrystals.com/science/science.html

Výsledný tvar vloček se také může měnit během jejich propadávání různými vrstvami atmosféry pod sněhovými mraky. Pokud se v atmosféře s výškou mění teplota a vlhkost, může to tvar vloček v průběhu jejich padání výrazně změnit a zesložitit.

Jehličkovité vločky, které jsou svým tvarem velmi jednoduché, se tvoří spíše za stálých podmínek.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Odbornou revizi poskytl RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Odpověď editovali Hedvika Šimková a Luděk Vašta

Zdroje

[1] https://doi.org/10.1088/2058-7058/21/01/28

Další čtení prověřené autorem

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz