Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Zajímalo by mě, kam mizí v těchto tropických teplotách voda, která se vypaří. U nás už díky globálnímu oteplování prší hodně vzácně, ale ta voda nezmizí ze Země do vesmíru, tak kam mizí?
Minutová odpověď
- Odpařená voda skutečně do vesmíru nezmizí.
- Zkondenzuje na srážky v chladnějších oblastech, což může být při výskytu tropických teplot v našich oblastech až tisíce kilometrů daleko.
- V České republice neprší méně než dříve, pouze se mění rozložení a charakter srážek v jednotlivých částech roku.
Odpověď
Máte pravdu, že odpařená voda nezmizí do vesmíru. Díky gravitační síle Země nemůže totiž atmosféru opustit. Vysvětlení najdeme v samotném globálním oteplování, nebo spíše přesněji změně klimatu.
Některá místa se oteplují, jiná ochlazují
Změna klimatu totiž způsobuje, že některá místa na naší planetě se oteplují více než jiná (především arktické oblasti a také Evropa) a některá místa se naopak ochlazují (oblasti v Antarktidě) [1] – proto je pojem „globální oteplování“ v tomto případě nepřesný [2].
Jak bylo již zmíněno, právě kvůli změně klimatu se evropské oblasti oteplují více než jiná místa na planetě, a to vede ke zvýšenému riziku výskytu období sucha. Toto ale neplatí pro celou Zemi [3].
Do teplejšího vzduchu se vejde více páry
Odpařená voda je pak atmosférickými proudy přesunuta do chladnějších oblastí, kde zkondenzuje na srážky. Voda, která se odpaří z louže před vaším domem, tak může klidně spadnout na zemský povrch několik set až tisíc kilometrů daleko, mimo hranice naší republiky.
A k tomu ještě platí, že část takto odpařené vody zůstává v atmosféře ve formě vodní páry, protože teplejší vzduch udrží více vody ve formě vodní páry než vzduch chladnější (viz např. Clausiova–Clapeyronova rovnice v Elektronickém meteorologickém slovníku [6]). I to je jedna z příčin, že v krajině nám při vyšší teplotě začíná chybět voda.
Rozložení srážek se mění
Na závěr bych jenom ráda uvedla, že podle dat Českého statistického úřadu a Českého hydrometeorologického ústavu [4] nedochází k úbytku celkového množství srážek, které na naše území spadnou, mění se ale rozložení a charakter srážek v průběhu roku. Především v červnu a září prší víc než dříve, naopak v dubnu, listopadu a prosinci je množství srážek v posledních letech nižší.
Letní měsíce, charakteristické až tropickými teplotami, pak mají obvykle nejvyšší úhrn srážek v roce. Jelikož se jedná obvykle o přívalové deště, kdy se voda v krajině nezadrží a odteče, a jelikož se Česko vlivem změny klimatu otepluje – dochází tudíž ke zvýšenému odpařování vody –, sucho se pak v krajině projeví dříve a trvá delší dobu vodu zpět do půdy doplnit [5].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna
Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Odbornou recenzi poskytl RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav
Odpověď editovali Hedvika Šimková a Luděk Vašta
Zdroje
[6] Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 29.08.2023]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
